Související zápas

Panthers Praha
PanthersKobylisy
6:5 sam. náj.(1:1,0:1,4:3)
ne 23. 4. 2023 10:30 @ Unihoc Aréna Praha, Regionální liga mužů - skupina 3, 26. kolo
22_1640941991.jpg
2451_20230426_094552.jpeg

Céčkové loučení, epická výhra a 5. místo v lize

V neděli jsme měli na programu poslední zápas sezony, ve kterém nám už šlo pouze o 5. místo, dobrou náladu a důstojné rozloučení. A to rozloučení nejen se sezonou, ale taky s řadou hráčů, pro které to byl poslední zápas za Céčko před plánovaný přesunem do nižší ligy. Ke všemu se dostaneme, pojďme nejdřív na zápas.

Na utkání jsme dorazili v ideálním počtu 10+1, protože Kůža doma léčil rýmičku. Čekaly nás sestupem ohrožené Kobylisy, které se proto lehce nabušily několika borci z Národky, nám naopak chyběl nejlepší střelec Likis a už jistý vítěz bodování Dan Černý. Od začátku jsme hráli aktivně a vytvářeli si dobré šance, jenže Štajn, Dan, Koli i Karbič troskotali na slušně chytajícím brankáři. Jako první tak skórovaly Kobylisy, jenže pak jsme šli do přesilovky a tu jsme dokázali po hezkém signálu využít – Kurny nabil a Koli vypustil svůj obávaný granát. Pak jsme zase prohrávali, ale pohlednou kombinací po ose Karbič – Kosťa jsme srovnali na 2:2.

Pak jsme trochu vypadli ze zápasu, hlavně ve 35. minutě, kdy jsme si nechali dát rovnou dva laciné góly. A nutno říct, že jsme prohrávali zaslouženě, protože naše hra do defenzivy nebyla z nejlepších a několik jasných gólů pochytal jako vždy vynikající fantom Hrůša. Za stavu 2:4, 10 minut do konce jsme šli navíc do oslabení, v tu chvíli už by si na nás asi vsadil málokdo. Jenže to jsou přesně chvíle pro silné týmy a rozdílové hráče. A tím naším byl v tomto zápase nepřekvapivě David Kolář. V oslabení se zmocnil na půlce balonku, utekl všem a nedal brankáři šanci. My nadšení, zápas ještě není ztracen! Za 30 vteřin nás ovšem do reality vrátil soupeř, který využil zbytek přesilovky krásnou dělovkou a zase nás odsunul do dvoubrankové ztráty. Pak se ovšem na půlce zjevil Kurny, křikl si Štajnovi o příhru z rohu a pohotově vypálil – střela to byla spíše z kategorie ležérních, nicméně šla krásně těsně nad zemí, kde byl brankář Kobylis značně méně kvalitní než nahoře, a proskočila neomylně do sítě – 4:5.

Dvě minuty do konce jsme však šli zase do oslabení, a v tu chvíli už by si na nás asi vsadil málokdo. Jenže to jsou přesně chvíle pro silné týmy a rozdílové hráče. A tím naším byl v tomto zápase nepřekvapivě David Kolář. Pokud máte pocit, že jste tuhle část článku už četli, tak máte pravdu! Sprostě jsem to zkopíroval, protože to prostě bylo ÚPLNĚ to samý. Kolimu tentokrát míček posunul po zcela ojedinělém defenzivním zákroku Štajn, čímž se naplnila naše taktika „dej to Kolimu na půlce a běž se radovat“. Koli vykoupal i podruhé, šup, 5:5 a šlo se do nájezdů. Ty se nakonec docela protáhly, protože Koli proměnil, Karbi se Štajnem ne, soupeř to samý. Pak zase Koli pokoupal, Štajn konečně taky, ale soupeř se nás držel jako štěnice. Pak ovšem Hrůša famozně vychytal a z naší lavičky se s funěním těžce zvedla bývalá naděje českého florbalu Dan Škvor, který si vzal míček a svojí prověřenou kličkou do bekhednu nájezdy rutinérsky ukončil a přisoudil nám tak výhru 6:5. Hattrick zaznamenal famozně hrající Koli, který tak protrhl hattrickovou smůlu v letošní sezoně – oba dosavadní třígóloví střelci Likis a Štajn si svoje góly moc neužili, padly totiž v zápasech, které jsme prohráli a dostali v nich od soupeřů nepopulární desítku.

Statistické okénko

Díky čtyřem výhrám v řadě jsme tak nakonec skončili v lize na hezkém 5. místě. S vědomím toho, že v soutěži byly tři hodně odskočené týmy (Žraloci, Bohemka a Sparta), je to v podstatě nejlepší možný výsledek. Sice jsme zaznamenali záporné skóre a měli jsme třetí nejnižší počet vstřelených gólů v soutěži, ale i tak jsme si vystříleli od Holby 25 piv a hlavně – většinu zápasů jsme si užili.

Teď už konečně to, kvůli čemu se florbal hraje, to, co doma hlásíte mámě / ženě / psovi a na co myslíte před spaním, nebo když vám to zrovna náhodou moc nejde v sexu – BODY!! Nejlepším střelcem se v předsezonním kurzu 1.01 stal čertík Likis, který konta soupeřů zatížil hned 17 kousky (a to odehrál jen 19 zápasů). Na celkové vítězství v kanadě spojené se speciální pokutou to ale nestačilo – bodování ovládla kometa letošní sezony a vlastně stále nováček v týmu – Dan Černý. Ten si zapsal 26 bodů při vyrovnaném poměru 13+13 a byl tak i nejlepším asistentem. Oběma výhercům gratulujeme a posíláme klíčenku. Abychom to dali trochu do souvislostí – Danovi to stačilo „pouze“ na 28. místo v celé soutěži, ve které dominoval Jakub Šárka s opravdu ošklivou statistikou 24 zápasů, 85 bodů, za 55 branek a 30 asistencí. Likis pak byl v kolonce střelců na 21. místě. Kde jsme naopak zářili, byla tabulka trestných minut a počet oslabení. Stačil ještě jeden trest a byli bychom v počtu oslabení nejlepší v soutěži! Takto bereme až druhé místo. Velmi pěkně se v tabulce trestů ukázal Šáfi, který nasbíral 4x více trestných minut než kanadských bodů, dostal se na příjemných 22 minut a tím pádem i do elitní desítky Zlých mužů v soutěži. Ještě o Chlup lepší (nebo horší?) byl Kůža, který za 13 zápasů stihl hned 24 trestných minut a uzmul pro sebe 8. příčku v lize. Borcům opět gratulujeme a posíláme léky na uklidnění.

Rozloučení

Jak už jsem psal na začátku, tohle byl poslední zápas pro řadu z nás z Céčka. Nastal čas se zase posunout, a to kousek níž, kde nejsou soupeři tak mladí a běhaví. Přece jen několika z nás táhne na 40, někomu i na víc. Kupí se děti, hypotéky i kilogramy a je pořád těžší poslechnout ultimátní trenérský pokyn Davida Ghaliho „Dej si je všechny!“. Tohle Céčko jsme utvořili od sezony 2016/17, takže je to už 7 let, a byly to skvělé roky! Zažili jsme spoustu srandy, výher, občas i nějaké ty prohry, to k tomu patří. A samozřejmě oslavy, pokery, legendární rozlučky se sezonou, asi tři Dejvovy oznámení konce kariéry a spoustu dalšího. Povedlo se nám během těch let dvakrát postoupit, což je úžasný. První postup jsme si vybojovali ještě v té úplně oldschool sestavě, druhý loni pak přišel jen díky tomu, že nás posílila řada kluků z Áčka a Béčka, vrátil se z exilu Kůža atd. Speciálně na ně míří moje velké poděkování a respekt, protože to není jednoduché začít z fleku hrát s klukama, kteří jsou kvalitativně o pár levelů níž, nechápou moc taktiku, jejich největší předností je CHUŤ a zároveň u toho sebe nebo nás nezabít. Navzdory tomu všemu si nevybavuju, že by nám někdy takovej Pan hráč jako je Likis vyčítal, že jsme kreténi, nebo by si jakkoli stěžoval. Naopak nás příkladně táhnul výkony a zapadl, stejně jako ostatní, do naší divnoparty. Letos nás posílili další – fantom Hrůša nebo Koli, kterej už nám to, že jsme kreténi, říká, ale má pravdu, myslí to dobře, je to takový láskyplný, a hlavně to říká Dejvovi a ne mně.

Všichni máme svoje speciální vlastnosti – Péťa Svojítka si vždycky ten míček rozskáče, Dalík ho nezpracuje vůbec, Karbičova střela láme rekordy v pomalosti, Schürle hrozně moc běhá a skoro nikdy nedá gól, já neumím bránit a ani se o to nepokouším, Karolko hraje nejlíp, když se před tím vykalí, Kurny má větší penachym než kdokoli jinej ve sprše a celé to zastřešuje florbalový samorost Dejv, kterého všichni milujeme a nenávidíme zároveň, podle toho, jestli je zrovna v manické, nebo depresivní fázi. Když se to sečte, tak je až k neuvěření, že jsme byli schopní tolik vyhrávat a postupovat, ale myslím, že právě ta naše společná chuť a soudržnost v nás vždycky ty špatné vlastnosti potlačí, na hřišti pak spolu fungujeme a jsme schopní navzdory všem těm nedostatkům i něco předvést.

Abych to shrnul – sedím tady u reportu, zrušil jsem schůzku, abych to ze sebe všechno dostal. Mám puštěný Cold Play, jsem trochu dojatej a myslím, že mluvím i za ostatní – je mi trochu líto, že ta C-POWER sága pro nás končí. Zároveň se moc těšíme na nižší ligu, kde bude víc prostoru, času a místa na ponižování soupeřů. Céčko bylo, je a bude pro mě a pro nás všechny speciální období, mám vás kluci rád a doufám, že jsme spolu na hřišti takhle nebyli naposled. Že ty naše dva týmy budou dál propojené, vy nás přijdete občas posílit a my vás oslabit ?

Díky všem, 1-2-3 chuť a C-POWER!!!

Autor: Martin Eckstein