Mladší žákyně se vydaly vstříc dalším zápasům do Mladé Boleslavi. Díky probíhajícím prázdninám byla sestava mlžek značně okleštěná.


Jako nulomet (což už tu kupodivu nějakou dobu nebylo) mám to potěšení pro vás vytvořit report z našeho svatomartinského turnaje. Sestava na tento turnaj se nerodila lehko, protože kvůli pracovním a jiným povinnostem nemohli někteří hráči dorazit na oba zápasy. Díky skvělé práci našeho GM Romana Školníka a ochotě našich spoluhráčů z U23 a mužského Áčka jsme však nastoupili k oběma zápasům v krásném počtu 10 lidí v poli. Pavle, Domézi, Kryštofe a Tondo ještě jednou moc díky.
V prvním zápase, který pro většinu lidí začínal ve 12:00 a pro Davida Polcara 12:03, nás čekal souboj s rezervou Kobylis, což je pro většinu z nás oblíbený klub, kde máme spoustu kamarádů a vždy si s nimi rádi zahrajeme. Letos ovšem zahřívají poslední místečko v tabulce ligy a tak hlavním cílem bylo soupeře nepodcenit a uhrát povinné body. Na první gól zápasu se ovšem čekalo až do desáté minuty, kdy se prosadila jedna z našich posil Kryštof a už po dalších čtyřech minutách pak dával v přesilovce gól Kosťa i díky pěkné cloně Davida Polcara. Druhá třetina začala presingem a snížením ze strany Kobylis na rozdíl jednoho gólu, na což reagoval Polci důrazem v brankovišti a vrátil nám dvoubrankové vedení. Do konce druhé třetiny se pak prosadil i Koli.
Kobylisy vyměnily na poslední třetinu gólmana a Polci ho chtěl tak moc přivítat, že mu dal gól již po pětatřiceti vteřinách jeho pobytu mezi tyčemi. Kobylisy po pěti minutách kosmeticky snížily a my dali v posledních pěti minutách tři další góly a to jmenovitě a v tomto pořadí - Doméz, Tonda, Doméz. Zápas tak skončil 8:2. Bohužel jsme přišli o Kosťu, který si v posledních minutách po kontaktu se soupeřem obnovil zranění kolene a tímto mu za celý tým přeji úspěšnou operaci, rychlou rekonvalescenci a za rok třeba návrat na palubovky. Je to obrovská škoda, protože sezónu měl rozjetou famózně. Za zmínku ještě stojí, že zápas nám odpískal bývalý spoluhráč z Panthers Jirka Kropáček.
Během tříhodinové pauzy mezi zápasy nás Koli vytáhl na procházku deštivými Vinohrady do Lokálu, který byl ovšem plný a tak jsme šli zase zpátky jak Bilbo a trpaslíci a nakonec skončili v restauraci U Bohouše, kde jsme se osvěžili a kluci, kteří již dříve hráli proti našemu dalšímu soupeři z Mukařova, se vyzpovídali ze svých traumat.
Jak už bylo naznačeno naším druhým soupeřem byl tým Traverza Mukařov (noční můra našich postupových snah atd..). Oproti prvnímu zápasu nás opustil Štěpka a Kosťa a místo nich dorazili Kyblíček s Likisem. Zápas jsme začali soustředění jako již dlouho ne a v úvodních čtyřech minutách po gólech Doméze a Polciho vedli 2:0. Pak pisatel tohoto článku zaspal u tyčky a dovolil Traverze snížit na rozdíl jediného gólu. Naštěstí se jednalo o ojedinělý kix z naší strany a Jéža nám vrátil do konce třetiny vedení o góly dva.
V celém zápase jsme kluky z Traverzy do zakončení moc nepouštěli a tak v třetině druhé padly góly pouze na druhé straně a to po zásazích Doméze a Likise. Do třetí třetiny jsme tak šli za stavu 5:1 v náš prospěch a předsevzetím, že to nevymňouknem. Soupeř vystřídal gólmana, kterému jsme tentokrát dali větší prostor se rozkoukat a to sice tři a půl minuty, než se Koli zmocnil balonku za vlastní brankou a po neskutečném sprintu přes celé hřiště bezchybně zavěsil. To mu ale nestačilo a tak přidal další gól ze standardky po signálu a tak sobecky zapsal dva góly bez asistence. Další gól přidal Jéža a soupeř už pak pouze kosmeticky upravil na konečný výsledek 8:2 v náš prospěch, což by si před zápasem netipl ani ten nejvíce pozitivní sázkař na planetě zemi a ještě navíc pod vlivem omamných látek.
Celý turnaj se mi hodnotí špatně, protože i přes dvě výhry, skóre 16:4 a velice dobrý výkon celého týmu jsme přišli o opravdu dobře hrajícího Kosťu. Ještě jednou dík klukům za výpomoc a všem, kteří se na nás přišli podívat včetně bývalého kapitána mužského Áčka Kuby Rybky.
Autor: Vojtěch Šafránek