Související zápasy

Panthers Praha
22_1640941991.jpg
2677_20240223_144021.jpg

2 = 2.

Závěrečná třetina ligy nám odstartovala v nelidský ranní čas v Chýni, na programu byl navíc asi nejtěžší dvojboj. O dvojkách to celé i bylo, protože jich padlo mraky, jedna dost vtipná, byly z toho dva body a asi i definitivní jistota druhého místa.

Sestavu tentokrát skládal mladší z bratrského dua, který do Chýně dotáhl mimo jiné i zástupce aktuálního D-POWER Karbiče, který přijel natáhnout svojí dvacetizápasovou bodovou sérii. Proti Benešovu se mu to mohlo, stejně jako zbytku mančaftu, povést už v první třetině, kdy se to tam mlelo jak Bulhar v kukuřici a druhá rezerva soupeře občas nevěděla, kde jí hlava stojí. Klasicky jsme ale dojeli na naší neschopnost dát gól i z těch nejvyloženějších tutovek a hned dvakrát jsme tak prosázeli dvougólový náskok – to, na co jsme se nadřeli jak koně, tam Benešovu spadlo snad z každého brejku a když k tomu připočítáme celkem profesorskou hru soupeře, tak z toho byl podruhé v řadě jasný kříž a nájezdy.

Na ty se dorazil podívat i mohykán Mára, který se jinak zapsal zejména tím, že si po ránu přišel zaběhat a v rámci šetření za vodu i osprchovat, takticky navíc utekl před druhým zápasem s Dvojkou. I jeho zraky ale spatřily tři chycené nájezdy Brášky, který tak zachránil svět před pohromou v podobě případného nájezdu jeho staršího sourozence, z bitvy s Benešovem to tak bylo za bodík navíc.

Po něm jsme toužili i proti lídrovi z Dvojky, který minule zachraňoval nájezdy proti Benešovu až vteřinu před sirénou, nemohli jsme tak zároveň být těmi, kdo je jako první připraví letos o body. Ne že by to snad vyšlo, začátek sice byl překvapivě v naší režii, když jsme do vedení šli i v druhé minutě, to se ale nepovedlo znásobit ani v šestiminutové přése, kterou nám soupeř věnoval vlastní neschopností zapsat správná jména do zápisu. Pak už to bylo spíš o bránění a občas nějakém brejku, že bychom se dostávali pravidelně do tlaku, to úplně bohužel ne. Navíc je ofenzivní síla soupeře prostě na nás moc velká a postupně tak otočil skóre, které si držel i do dost protáhlého závěru – ten mohl být tak o dvacet minut dříve nebýt bramboračky s vylučováním na obě strany za drobné nesmysly (sorry, ale vyhazovat za prohozené číslo v zápisu na poslední lize, když to je oběma soupeřům buřt, je prostě blbost), která se pak v rukou pánů arbitrů začala vařit. Ale všechno dobrý, skóre 1:5, žádné velké emoce asi i definitivní pojištění druhého místa, ze kterého už Dvojku nestíháme a na zbytek tabulky máme solidní náskok.

A přerušili jsme Karbičovi jeho sérii, kterou si protáhl pěknou tečí proti Benešovu. Ale vzhledem k tomu, že turnaj zpátky se na Déčku jeden zápas kontumoval, můžeme říct, že už to udělal někdo před námi.

Tak zase za tři týdny brzo ráno, tentokrát v Kobylisích.

Autor: Tomáš Pauček