V neděli čekal naše starší žáky další turnaj, tentokrát v přestavěném Kobyliském svatostánku. Bohužel se museli obejít bez lodivoda Lukáše Jenšíka, který měl povinnosti extraligového rozměru.
V neděli čekal naše starší žáky další turnaj, tentokrát v přestavěném Kobyliském svatostánku. Bohužel se museli obejít bez lodivoda Lukáše Jenšíka, který měl povinnosti extraligového rozměru.
Pět zápasů. Tak dlouhá je současná vítězná série Sépiáků. Ten nejcennější korálek je ale až ten poslední. Ten, jenž se na nit připojil v jeden chladný únorový podvečer a který bude navždy zářit trochu víc, než všechny ostatní. Korálek, který patnácti lidem splnil jejich malý sen.
V neděli čekal naše elitní mužské družstvo zápas proti týmu ASK Orka Čelákovice. Panterům stačilo z tohoto zápasu získat 2 body, aby se posunuli na konečné 3. místo tabulky, Orka potřebovala získat alespoň bod, aby proklouzla do play-off a utkání také bedlivě sledovali v Kobylisích, protože jejich postup nebo nepostup do play-off závisel na tom, aby Panteři bodovali naplno.
Podruhé za dva turnaje začali chlapci z nominace na Starší B odpadat až v posledních hodinách před turnajem a a podruhé v řadě jsme se tak dostali pod počet deseti kusů. Jen tentokrát na Ruzyni to bylo o něco veselejší a stříbrnější.
Tuto neděli čekal na náš elitní ženský tým zápas se sousedkami v tabulce, hráčkami FbŠ Bohemians. V prvním letošním měření sil se radoval tým zelenobílých po těsné výhře 6:5, Princezny měly tedy soupeřkám co vracet. Navíc si v případě výhry mohly zajistit konečné 5. místo v tabulce Extraligy žen.
Dorostenky se vydaly v sobotních odpoledních hodinách bojovat o další cenné body do nedaleké Plzně.
Velké překvapení se konalo v sobotu v Rudné během našeho domácího turnaje. Do poslední chvíle jsem s Tolim nevěděli, zda nebudeme nuceni se z turnaje odhlásit z důvodu prázdnin a nemocí, ale naštěstí jsme tak neučinili. Holky se sešly v počtu 3 + 1, tudíž opět bez možnosti střídání.
Již od osmé hodiny ranní startoval turnaj juniorské rezervy, toho mrazivého rána, v novém sportovním areálu SC Hlubočinka. V hale bylo příjemných 13°C a s akustikou, kterou hala nabízí to vypadalo, že se bude hrát v jeskyni. Trenéři nahodili péřovky, chlapci zahřáli zkřehlé tělesné schránky a mohlo začít utkání proti Tatranu.
Krásných sedm stupňů pod nulou okořenilo cestu Juniorů, trenérů a rodičů, na další zápasy druhé nejvyšší juniorské soutěže. V hale to bylo o malinko lepší, ale skutečně jenom o malinko. Dalo by se tak pochopit, že trenéři do haly dorazili přibližně deset minut před zahájením zápasu, stejně jako rozhodcovský pár a sestavu ladili raději v teple přilehlého bufetu. Samozřejmě by se to dalo i nepochopit.
Další klání druhé rezervy elévů se odehrálo znovu na dalekém druhém konci našeho hlavního města Prahy.