Nedělní turnajové klání naši Panteři zahájili proti Kolínu. Hlavně rychlý a důrazný soupeř upustil uzdu hned v začátku utkání.


Sezona vrcholí a s ní jde do finiše i třetí dorostenecká liga. Jak se v jejím závěru daří pateřím zástupcům?
S blížícím se závěrem sezony finišuje i 3. dorostenecká liga. Na 9. kolo se týmy sjely na pražskou Bublinu, tentokrát nám konečně zase rozpis přál a v sobotu v poledne jsme už měli hotovo.
V prvním zápase jsme se utkali se sokem v souboji o top 3 - Orkou. V první třetině se na obou stranách hrál poměrně opatrný florbal a změny skóre jsme se tak před pauzou nedočkali. Až po necelé minutě v druhé části jsme šli do vedení zásluhou Křehnyho, za zmínku stojí i bodík pro Péťu Jiráka za áčko. Po další minutě jsme šli do dvoubrankového vedení díky Hejnymu, který si tak nakonec připsal i vítězný gól, v 16. minutě totiž sice Orka snížila na 1:2, na další góly už se ale nezmohla, poté už úřadovali jen Panthers a se závěrečnou sirénou jsme se tak mohli radovat z výhry 7:1.
Druhý zápas měl být o něco jednodušší, minimálně ze statistického pohledu. Ty jednodušší zápasy si ale rádi děláme těžší, což jsme dokázali i proti Mělníku. Naopak se potvrdil fakt, že právě se středočeským soupeřem dokážou být zápasy velmi napínavé. V úvodu utkání šel jako první do vedení soupeř, na což rychle reagoval a v 5. minutě už zvyšoval na 2:0.
Pak teprve začala pořádná přestřelka. Těsně před 6. minutou přišla první branka i z našich holí a poté se už soupeř jen jednou dostal do dvoubrankového vedení a čekalo nás přetahování ze strany na stranu. V závěru první periody se nám nejprve povedlo srovnat na 3:3 a od druhé části už musel soupeř naopak dotahovat vždy nás. No a jelikož se celý zápas vyvíjel v takovém duchu, tak ani základní hrací doba nerozhodla o vítězi a za stavu 6:6 se šlo do nájezdů. Tam byl doslova jen jeden tým a po dvou gólech Kolátka s Hejnyšem a dvou zákrocích Máry v bráně putoval bonusový bodík na naše konto.
Autor: Jan Pauček

Velká událost. Dorostenci B si letos vytvořili vlastní profil na sociálních sítích, kde v týdnu před Velikonoci zvali k podpoře na jediném letošním domácím turnaji. A jestli jsme doručili nastavená očekávání... Z titulku je Vám asi jasné, že spíše ne.
Hned v prvním utkání dne nás čekal jeden z nejnepříjemnějších soupeřů - lídr tabulky ze Sparty, s nimž jsme první letošní duel po fantastickém výkonu prohráli 3:1, naděje tak nebyly vůbec nízko. Vše se potvrdilo v první třetině, jen oproti minule byl více v tlaku soupeř, vzadu nás naštěstí držely dobré bloky a Mára v bráně. Bohužel ale vepředu nefungovala střelba a když se náhodou vyvedla a šla na bránu, tak skončila v držení neuvěřitelně chytajícího gólmana soupeře, na kterém jsme si ve výsledku vylámali zuby. I do druhé části jsme vstupovali za stavu 0:0 - s takovým soupeřem vlastně jedině dobře. Po necelých dvou minutách ale Sparta poprvé skórovala a šla do vedení 1:0, které i přes celých 5 vteřin naší přesilovky (vyloučení před pauzou) vydrželo až do druhé sirény.
Ani třetí třetina dlouho nepřinesla žádnou změnu skóre nebo vyloučení, florbal byl ale stále na výborné úrovni a pro početnou fanouškovskou podporu rozhodně zábavný. Stále se s námi však táhl problém s produktivitou, v hlavě jsme přestali zápas zvládat v hlavě a začali jsme na nepříjemné schované zákroky od soupeře odpovídat zbytečnou a přehnanou agresivitou, což vyústilo ve vyloučení Čendy 1:59 vteřin před koncem (a že to tam hodněkrát smrdělo nepěknými a zbytečnými zákroky). A aby nám to karma pořádně vrátila, tak jsme 62 vteřin před koncem podlehli tlaku a dostali další branku. Podtrženo, sečteno - hořká prohra 0:2.
Ve druhém střetu bylo potřeba si spravit chuť a to pořádně. Krom toho, že nemůžeme z domácího turnaje odjet bez bodu, tak hrajeme s předposledními Říčany. Jestli naše zápasy aspoň trochu sledujete, tak tušíte, že jsme si to v takové situaci zase prohráli sami. Průšvihem to začalo smrdět už v 17. vteřině, kdy balon poprvé doputoval do naší branky, druhou studenou sprchou bylo nešťastné vyloučení Jardy, jež po dvou sekundách následovala druhá branka. První část nakonec skončila za (s ohledem na okolnosti) šíleného stavu 0:4. A ta druhá nepřinesla nic nového. Naprosté zoufalství v přechodu dopředu, natož v zakončení a po druhé siréně už svítilo skóre 0:6.
Tehdy už slova vůči týmu nebyla nijak přívětivá. Vlastně bylo doslova úplně všechno špatně, nic nefungovalo a morálka šla rychle dolů. A pak to přišlo. Po hodině, třech minutách a 57 sekundách herního času na turnaji jsme dali první gól, když po přihrávce Uherka vyběhl do předbrankového prostoru Hejnyš a jako první z našich řad mířil naprosto přesně. Euforie (která na týmu ani nebyla vlastně vidět) z prvního gólu nevydržela dlouho, o pouhých 33 vteřin později Říčany zvýšily na 1:7 a ani nutný time-out už nezastavil takovou katastrofu, kterou soupeř ještě podtrhl osmou brankou a naprosto zaslouženě si tak připsal své teprve druhé plnohodnotné vítězství v sezoně.
Ze situace, kde jsme chtěli ještě atakovat první místo jsme díky turnaji z nočních můr spadli na místo čtvrté a značně si zkomplikovali boj o top 3. Příští kolo je zároveň tím posledním a pro splnění cíle sice může stačit i jedna výhra, ale úplnou jistotu nám dají pouze výhry dvě, tedy i proti nepříjemné Slavii, která nám z pátého místa dýchá na paty. Hrajeme v sobotu 2.5. od 13:50 a 17:20 v Neratovicích a budeme moc rádi, když nás dorazíte podpořit v nejdůležitějších zápasech sezony!
Autor: Jan Pauček