BLACK se trápili, uspěli až v posledním zápase

V sobotu jsme vyrazili na závěrečný turnaj sezóny do Rudné. 

V prvním zápase jsme si na střídačce připadali, jako kdybychom se vrátili s klukama kvalitou hry tam, kde jsme byli v září. V tomto duchu se nesl i druhý mač, probrat se nám povedlo dokonce až ve třetím představení, i tak jsme ale zapsali další porážku. Změna přišla až v závěrečném utkání, které se nám velmi povedlo, z naší strany to byla týmová jízda a navrch nám pomohl skvělý brankář. Z turnaje tak odcházíme s bilancí tří výher a jedné prohry.

Děkuji rodičům, že se dívali na všechny zápasy a fandili nám celou sezónu.

Autor: Vojtěch Ježek

Pražská mise WHITE

V neděli 12. dubna jsme se vydali na poslední turnaj sezony. Na úvod jsme se střetli s rivalem z VInohrad a po velké bitvě z toho byla remíza. Proti Bohemce jsme pak měli spoustu šancí, soupeř nás však přehrál a zaslouženě vyhrál třígólovým rozdílem. To samé ukázaly favorizované Kobylisy, které dokonce našim hráčům nepovolily ani jeden vstřelený gól. Den plný pražských derby zakončila panteří parta proti Spartě, ani tentokrát jsme však na soupeře nevyzráli a sezonu tak zakončili smutnou bilancí čtyř porážek.

Autor: Ondřej Kořínek 

Poslední elévská 5+1

Svůj poslední turnaj 5+1 sehráli elévové v nafukovací hale na Kladně. Asi jedna z nejfajnovějších nafukovaček, co jsme hráli. Hodně místa, už od rána fajn teplota, dobrej povrch. Nevýhodami bylo jen parkování, málo šaten a vchod z jiné ulice, než je adresa uvedená na Českém florbale (pozn. škoda, že jsi tam Mateji nebyl, tentokrát jsem parkoval opravdu daleko). Los turnaje k nám byl velmi přívětivý. První zápas až v 10:20 a pak jsme hráli až do konce obzápas, takže jsme se mohli do sytosti vyspat a ještě jeli domů mezi prvními.

Prvním soupeřem nám byli Buldoci z Radotína. Vlítli jsme na ně jako uragán a po první půlce vedli o 4 góly. V druhé půlce se však naše hra zhroutila jako domeček z karet. Soupeř dokázal využít své váhové i výškové převahy, začal hrát důrazněji a my na to nebyli schopní zareagovat. Soupeř tak vyhrál zaslouženě a my jsme museli druhou půlku vymazat ze svých hlav a připravit se na další utkání. Dalším týmem, který se nám postavil byli Draci z Hořovic. Asi největší drama, hodně vyrovnané a s lepším koncem pro nás. V koncovce jsme byli prostě o malinko přesnější, třeba pomohla i soutěž v podobě trefování zařízení. Díky Kosťo za pomoc. No a my jdeme na zápas číslo tři proti domácím Kanonýrům. Opět obrovská výšková a váhová převaha na straně soupeře však byla eliminována naší zvýšenou koncentrací na kombinační hru a to slavilo úspěch, jasná výhra. Poslední zápas proti Jelenům z Unhoště už byl jen takovou třešničkou na dortu, škoda asi jen těch nevyužitých šancí. Bylo jich opravdu hodně, na to, že jsme odešli jen se čtyřmi vstřelenými góly.

Na závěr mám ještě tři poznámky. Zaprvé mě hodně baví, jak se vyvíjí vztah k pětplusjedničce počas sezóny. Na začátku je tam hodně ostychu a obav a na konci už kluci (a Kája) prakticky nechtějí hrát nic jiného. Zadruhé jste to Vy rodiče, bez Vaší podpory by to prostě nešlo, takže i za kluky - děkujeme. No a nakonec jsem si nechal našeho fotografa, který celou sezónu fotil a my z toho máme super vzpomínky, moc díky Pavle.

Autor: Dan Horna