V prvním zápase proti Buldokům z Radotína jsme se více než hledali a hlavně sehrávali. Mladší žáci si zvykali na vyšší tempo, a tak se zrodila nejvyšší porážka v sezóně. Do druhého zápasu proti Barakudám ze Slaného už jsme vstupovali s úplně jiným nasazením a nabuzením a hlavně úplně jinak poskládanou sestavou a to díky získaným informacím z prvního zápasu. Sice to opět výsledkově nedopadlo, ale pocitově to byl daleko lepší výkon a i všichni aktéři měli ze svého výkonu v tomto zápase daleko lepší pocit.

Vše jsme si naštěstí přenesli do zápasu třetího proti pozdějšímu vítězi turnaje - Rakovníku, kterého jsme jako jediní dokázali obrat o body. Do posledního zápasu proti Spartě jsme vlétli jako uragán a rychle vedli o dvě branky. Pak jsme však začali kupit chyby a na konci dokonce kvůli dvěma z nich jsme Spartě darovali dobře rezehraný zápas. Ale i o tom to je, proto ten sport všichni děláme, že je tak nepředvídatelnej. Nakonec jako vždy velké poděkování rodičům, pořadatelům a hlavně Pavlovi, který tentokrát stihnul odfotit dokonce dva turnaje, klobouček.

Autor: Dan Horna