BLACK v těžkém programu brali bod

V sobotu 24.01.2026 jsme se vydali na turnaj do Říčan. Trošku neobvykle jsme hráli později, než jsme zvyklí, ale to ničemu nevadilo.

Jako první soupeř nás čekal Předvýběr Mladé Boleslavi. Těžký soupeř, který projevil svou kvalitu a dominanci na kterou kluci nestačili. Poté nás vyzval tým domácích z Říčan. Zápas jsme mohli vyhrát, ale klukům z Říčan svědčil domácí povrch a proměnili více šancí.

Po kratší pauze jsme šli na Spartu. Náročný zápas, ještě nás navíc bylo o jednoho méně kvůli nemoci. V první půlce dominovala Sparta, avšak v té druhé ze sebe kluci shodili stres a začali tlačit. Bohužel jsme vývoj už nedokázali otočit.

Poslední zápas turnaje na nás čekal Chodov. Kluci byli dobře naladěni z druhé půlky minulého zápasu a hráli hezký florbal. Bohužel v posledních vteřinách zápasu Chodov dorovnal a domu jsme vezli už jenom remízu.

Autor: Matěj Ďurina

WHITE v Rudné předvedli parádní výkony

V sobotu 24. ledna jsme pořádali domácí kolo tradičně v Rudné. Přestože jsme během posledních čtyřiadvaceti hodin před turnajem přišli kvůli nemocem a zraněním hned o tři hráče, nic jsme nevzdali a rozhodli jsme se nepřízni osudu postavit čelem, byť v obraně hráli mnohdy hráči, kteří jsou povahově předurčeni spíše pro pozice útočníků.

Prvním soupeřem byl tým Green Dogs Praha. Přestože jsme inkasovali jako první, postupně jsme získávali herní převahu a zápas otočili. Je pravdou, že paní štěstěna tentokrát stála na naší straně, neboť protihráči hned třikrát zacinkali na brankovou konstrukci. Na konci jsme se však radovali z přesvědčivého vítězství. V druhém utkání jsme nastoupili proti týmu Florbal TJ Kobylisy. Tento zápas měl vysoké herní tempo, hra se přelévala ze strany na stranu. Dlouho se však nikdo nedokázal prosadit. Nakonec jsme to byli my, kdo otevřel skóre po velmi pohledné kombinaci. Soupeř v druhé polovině sice tlačil, ale neustále narážel na dobře se vracející obránce a co prošlo na branku, to pochytal bezchybný Matěj. Poté se nám vydařil i jeden rychlý protiútok, kdy se nám povedlo přidat pojistku.

Klíčovým se ukázalo být třetí utkání, kde jsme narazili na do té doby suverénní Spartu Praha. Bylo to vlastně takové předčasné finále tohoto kola. Rychlostí a nasazením jsme se hráčům soupeře dokázali vyrovnat. Měli jsme spíše smůlu, že se nám nepodařilo vstřelit první branku. Do vedení šel nakonec po dobré souhře soupeř. Nic jsme však nezabalili a znovu jsme protihráče dostali pod tlak. To vyústilo v několik velkých šancí, kdy jsme však buď nedokázali trefit odkrytou branku, anebo v jednom případě soupeřův gólman podkopl našeho zakončujícího hráče. Několik dalších ostrých zákroků sparťanů bohužel mělo za následek úplný rozklad naší hry. Někteří naši borci se začali bát, jiní se zbytečně zaměřili na rozhodčí. Výsledkem byla šňůra několika gólů soupeře a bylo prakticky po zápase.

Z uštědřeného KO nebylo lehké se před posledním duelem vzpamatovat, ale naštěstí se to nakonec podařilo. Do posledního utkání nastoupil náš tým jako vyměněný. Soustředili jsme se výhradně sami na sebe, byli jsme rychlí a agresivní. Úžasné pak bylo, že jsme hráli jako tým. Na naši kombinační hru neměli hráči Bohemians Praha adekvátní protizbraň. Přestože to byl opět celkově vyrovnaný zápas, byli jsme to my, kdo si vytvořil mnoho vyložených šancí. Jen kvůli horší produktivitě jsme nakonec zvítězili celkem těsně rozdílem jediného gólu.

Každopádně i z pohledu trenéra to byl v této sezóně jeden z našich nejvydařenějších turnajů. Žádný zápas jsme neprospali, žádný neodflákli. Sparta byla o malinko lepší a hlavně tvrdší. Přesto mohli opět úžasní rodiče sledovat čtyři výborné výkony, což na konci náležitě ocenili. Velmi dobře nám zachytal Matěj a střelecky se prosadili i sváteční střelci. Už se těšíme na další kolo.

Autor: Jakub Král 

REDi táhli za jeden provaz

Sedmé kolo přeboru mladších žáků poslalo naše elévy do nedaleké Chýně. Sestava byla velmi hubená. Zranění a nemoci se začaly nabalovat, a tak do prvního zápasu nastoupilo jenom 11 hráčů. S tak malým počtem jsem letos ještě nehráli.

Nedávno jsem psal o tom, jak se nám úvodní ranní zápasy poslední dobou vyhýbají, tak v roce 2026 jsme zatím na všech turnajích byli ti první, co vyzkoušeli stav hrací plochy. Tentokrát nás přivítal domácí TEXAS. Početně na tom byli stejně, taky měli dvě lajny, dokonce genderově vyvážené. Domácí vstoupili do zápasu lépe a dostali se rychle do vedení. Postupem času jsme ale začali kontrolovat tempo hry my a vytvářeli jsme si šance, které by si góly zasloužily, ty bohužel tolik nepadaly. Stejně se nám ale podařilo srovnat na 3:3. Bohužel minutu před koncem soupeř díky důrazu v předbrankovém prostoru utekl do vedení a nám ani následující hra v šesti hráčích v poli zvrátit porážku nepomohla. Prohra nás mrzí, protože TEXAS si v dalších zápasech ani neškrtl. 

Rychle se oklepat ze smolné prohry a jít na Buldoky. Bohužel při rozcvičce na další zápas přišla další nepříjemná zpráva. Tomášovi začalo píchat v koleni a riskovat zhoršení jsme nechtěli. Takže jsme měli už jenom tři obránce a šest útočníků. Po poločase jsme prohrávali o dvě branky a vyčerpanost hráčů byla vidět i cítit. V obraně to hodně hořelo a Páťa v brance musel čarovat. Kluci a Kája (hrající v dresu zraněného bráchy) se ale kousli a druhá polovina byla úplně jiná. Tak jak pálili Buldoci z Radotína v prvním poločase, tak my pálili v druhém a odnesli jsme si vydřenou a zaslouženou remízu.

Na Kladno jsme nastoupili ve velkém stylu. Přihrávky, střely, návraty do obrany, kličky - všechny tyto aspekty nám vycházely a největší radost jsme měli z toho, jak všichni táhli za jeden provaz, za jeden tým. Soupeř byl naší hrou velmi frustrovaný a bohužel to naši hráči pociťovali na hřišti. Naštěstí jsme se tím nenechali rozhodit a my jsme tak Kladnu nasázeli čtyři krásné góly. Kaňka přišla ke konci zápasu, kdy Denis spadl na koleno u mantinelu a vypadalo to, že do posledního zápasu nastoupíme jenom v osmi hráčích v poli. Nakonec se z toho oklepal, koleno rozhýbal a my byli v klidu. 

Mělník jsme popravdě trochu podcenili. Soupeř šel v první půli do vedení a my začali být takový nejistí a ta radost ze hry pomalu a postupně vyprchávala, ale od toho je poločasová přestávka, abychom my trenéři dostali hráče zpátky do zápasu a znovu jim do těla dostali radost ze hry. Povedlo se a my zakončili tento náročný turnaj krásným vítězným Fandovým gólem z backhandu, kdy byl na správným místě ve správný čas a brankářovi nedal šanci.

Další krásný, náročný a týmově odpracovaný turnaj je za námi. Klobouk dolů všem klukům, protože ti si o víkendu opravdu mákli. Kluci byla to paráda! Labůžo! Nádhera!

Čeká nás teď pořádně dlouhá pětitýdenní pauza od turnajů, takže doufám, že si všichni o víkendech pořádně odpočinete, protože pak nás čekají další dva měsíce plné turnajů.

Díky moc všem za podporu a mějte se fanfárově!!! :-) 

Autor: Jan Baier