Dalo by se říct, že jsme přestali hrát a mysleli si, že po jednom gólu máme zápas v kapse. Ve druhé třetině to bylo na naší straně poznat. Dostali jsme úplně zbytečné góly a rázem prohrávali 1:2. Do konce druhé třetiny jsme zvládli ještě vyrovnat po trefě Riška, ale to bylo vše, na co jsme se zmohli. Třetí třetina, katastrofa. Obdrželi jsme dva góly z nedůrazu před bránou. Poté jsme v šatně dostávali půlhodinovou přednášku, na to jak máme hrát a že příště tu nominaci nemusíme dostat.

Myslím, že všichni jsme si vstoupili do hlavy před druhým zápasem a podle toho i ten výkon vypadal. Do utkání proti Benešovu jsme vstoupili s tempem a odhodláním vyhrát. Benešov byl rovnocenný soupeř a ten zápas byl v podstatě furt vyrovnaný. Vedení se ale ujal soupeř, opět po nedůrazu před bránou. Do druhé třetiny jsme šli s jednogólovým mankem. Musím říct, že kluci z Benešova udělali chybu, když nám darovali přesilovku. Povedlo se nám jí využít po pouhých 20 vteřinách po krásné kombinaci Luky, Riško a Kořen a zápas byl vyrovnaný. Ale opět jsme inkasovali. Tentokrát v oslabení a do třetí třetiny jsme zas a znova šli s gólovým mankem. Ve třetí třetině se nám povedlo vyrovnat po kombinaci Qatarských bohů (Kali, Hroudič, Sambo). Třetí třetina byla asi naše nejlepší na turnaji. Neustále jsme tlačili, chtěli jsme ten gól, který nám vyhraje zápas, ale jak se říká: “Nedáš, dostaneš”. Nechali jsme se vyloučit a poté znova a během odloženého vyloučení Benešov skóroval a nám se už nepovedlo vyrovnat.

První zápas jsme si jednoznačně zasloužili prohrát, ale druhý docela bolel. Určitě musíme změnit přístup do příštího turnaje. Jak jako hráči makáme na tréninku tak se to krásně odrazilo na turnaji. Dalo nám to reality check na čem jsme a že se musíme snažit, jinak se to může odrazit na nominaci.

Autor: Richard Rybáček