V sobotu 30. listopadu jsme se vydali na další turnaj naší nejmladší kategorie a tou je přípravka. Ráno jsme se sešli na hale ve Štěrboholech a hned první zápas nás čekal proti Butchisu.
Bylo příjemné nedělní ráno a většina lidí si jej užívala při ranní kávě. Toto však neplatilo pro C tým Panthers, který se vydal k rannímu zápasu do nedalekého Berouna.
Ranním soupeřem Panterů byl rezervní tým Tatranu Střešovice, kdy jejich úspěšnější kolegové den předtím oslavili postup v Poháru mistrů, ve kterém deklasovali švýcarský Köniz. Tatran tedy nebyl posílen o žádné hráče z jejich A týmu a tak jejich soupiska nebudila takovou hrůzu, jak by mohla. Přesto se soupeř ujal vedení jako první a to hned v první minutě zápasu. Záhy poté jsme dostali možnost přesilové hry, kterou jsme bohužel nebyli schopni zužitkovat. Asi dvacet vteřin po přesilové hře se při pohledu na naši bezmocnost slitoval jeden z tatranských hráčů a raději si kopl míček do branky sám a tím vyrovnal skóre zápasu na 1:1. Do konce třetiny soupeř přidal ještě jeden gól a mamlas Likis se nechal lacině vyloučit.
Druhá třetina byla vesměs nudná a nabídla pouze srovnání z dílny dua Kosťa, který si poradil se soupeři na mantinelu a vyslal jedovku na soupeřícího golmana a duchapřítomného Štěpky, který chladnokrevně míček dorazil za záda golmana. Na konci třetiny si soupeř nechal vyloučit hned dva hráče a tak nám nabídl přesilovou hru 5 na 3. Tuto přesilovou hru jsme zužitkovali na začátku třetiny. Vedení jsme drželi až do 42. minuty zápasu. Rozhodčí do této doby předváděl hrůzostrašné výkony, kterými kazil hru oběma týmům. Bohužel v tento moment jsme na to doplatili především my a při podkopnutí našeho golmana se nepískal faul, ale hra plynula dál a my inkasovali. Argumentace rozhodčího se v průběhu změnila asi 3x a ani jednou nedávala hlavu ani patu. Nic naplat gól byl uznaný. Rozhodčí připsán na seznam Aryi Stark hned vedle Joffreyho Baratheona a Malíčka a šlo se dál.
Následovaly nájezdy, kde Hrůša potvrdil svou pověst ukončovatele karier nájezdových specialistů a Peterko, který předvedl naprosto intergalaktický nájezd společně s Kolim nám vystříleli bod navíc.
O pauze mezi zápasy jsme se věnovali klasické hudrovačce na cokoli, co potřebovalo řádně proprat a hodování pizzy, salátů, pívek a z nepochopitelných důvodů i malinovek. Ne že by bylo něco špatného na tom si objednat malinovku, ale u borce, co si dá 5 orosených pivíček za hodinu to bylo víc než divné.
Ve druhém zápase jsme nastupovali proti C týmu sokolů z Vinohrad. Ve vší upřímnosti není moc co o zápasu napsat. Zápas byl jedna velká nuda, soupeř nepředvedl nic kvalitního a my jsme předvedli něco extrémně nekvalitního a byli jsme tedy svědky naší prohry a ztráty všech tří bodů. Ve zkratce jsme první dvě třetiny hráli hrozně, pak se nám zázrakem povedlo srovnat na 4:4, ale naši šanci na body jsme záhy zahodili do ***** a inkasovali jsme znovu a pak znovu a pak pro jistotu ještě jednou a tzv. jsme rupli 7:4. Nutno podotknout, že výkon rozhodčího byl v tomto zápase značně lepší než v zápase předchozím. Bohužel to nejspíše bylo proto, protože nešlo nic pos***.
Závěrem lze snad jen říci, že slibné výkony z prvních dvou zápasů proti soupeřům s hráči se superligovou zkušeností, jsou ty tam a pokud budeme pokračovat ve stejných výkonech, tak dostaneme i od Kobylis a to fakt nechceš…
Autor: Lukáš Tomeš