Jak již první věta napovídá, tak jsme se sešli v perfektní kondici, někteří nemocní, někteří po krásných flámech. Změna však byla v početní skladbě hráčů. Oproti poslednímu termínu se utkání naše strana posilnila o čtyři hráče navíc a několik pozměněných posil. Jednalo se zejména o bráchy Brabce, navrátivce kapitána Marka, dále však i lídra E týmů Rybáčka, či neustále rostoucí rezervní klenot Tvrdka.

První zápas nás čekal s Ekonomem, se kterým máme z minulé sezony dva zcela rozporuplné výsledky, kdy nejprve nás nebojím se napsat rozsekali 2:7 a my zase jim na konci sezony nadělili skóre 8:0, takže rozhodně jsme nevěděli, na čem stojíme. Nu, to nás nezastavilo dát soupeři lekci efektivity a do 6. minuty vést 2:0 hokejkami Tvrdka a Marka, kdy ten druhý výborně využil brejkové příležitosti po výhozu Brycha. To vše i přesto, že jsme dvě minuty z toho strávili na trestné. To vše nás ale uchlácholilo zpátky do postele a místo florbalu byla po zbytek třetiny vidět plácaná, která vyústila snížením náskoku v 8. minutě.

Druhá třetina byla již v kvalitnějším provedení, ale o to vyrovnanějším, technická záležitost se z toho stala, hrálo se do plnejch, no nebyl to prostě florbal pro děti s ADHD. Jediný Ladrys dokázal prorazit a upravit skóre, to se stalo společně s trestem Švehlise, jinak moc se toho o 2. třetině říct nedá.

Třetí třetinu nám šlo o to dotáhnout to do úspěšného konce. Bratři Brabcovi tomu hned ze začátku napomohli, kdy starší žolík Tomáš dorazil odraženou střelu svého bratra a tím vzbudili největší euforii za celou sezonu, co od nás uvidíte. Zbytek utkání nás nezaskočil a nakonec byl uhrán na 5:3. Kuriózní je, že po třech z našich pěti gólů, které jsme vstřelili, nás do dvou minut čekala dvojka a s ní spojená šance pro soupeře srovnat skóre, ale to je jen tak pro zamyšlení.

Typicky jsme se po zápase odvalili do berounského halového pohostinství, dali si průměrnou pizzu, výborné quesadilly, či podobné radosti, které nás dostaly do varu před dalším bojem, jenž nás čekal. Očekávali jsme silného soupeře v podobě déčka SKV. 3 zápasy, 3 výhry, šuškalo se, že mají posily z regionálky, a my tak s takovým švejkovským pocitem méněcennosti šli do boje.

Zápas začal slibně, ale s nuceným oceněním soupeře za silnou psychiku a neustále pozitivní herní projev s neuvěřitelnou koncovku. To bylo možné vidět na vývoji stavu, nejdřiv jsme dali my, pak oni a ještě jednou do konce třetiny. Opět se ukázal mladší Brába s kvalitní koncovkou a Pavel, který v brejku dorazil do prázdné brány. Tak byla zakončena 1. třetina. Nám však úsměv na obličejích zůstal.

2. třetina rozhodně neodpovídala tomu, co lze vidět v zápise o utkání. My jsme ji totiž válcovali. Soupeř se zmohl na pár průniků, nicméně druhá půlka třetiny byla pro naše fanoušky rájem na zemi. Tolik krásných akcí, tolik klidu a kontroly balonku, ale tak špatná koncovka! Zmohli jsme se pouze na jediný gól, který byl pouze premisou toho, co nás čeká v poslední třetině.

Ta byla válcem a tentokrát i s brankami. Podepsaly se pod to obě lajny 2x Mencl, 1x Brába ml., 1x Ladrys. Suma sumárum skóre 7:3 bylo perfektním výsledkem proti dosud neporaženému týmu. Je nutné poděkovat všem klukům za poctivou, energickou a hlavně pragmatickou hru, která vypadá jako recept i na další soutěžní kola a možná na celou sezonu.

Autor: Jakub Vycpálek