Související zápasy

Panthers Praha
20_1640940998.jpg
3305_20261120_085630.jpg

100důlecká série pokračuje

V nedělních ranních hodinách prvních mrznoucích rán nás čekala utkání se soupeři napříč tabulkou. O tom, jak se nám vedlo, se dozvíte níže.

Je sobota 8:20 a Ladrys píše do groupchatu: "sorry, zaspal jsem, přijedu na sraz o pár minut později." Brankář Radek naštěstí byl v pozoru a během několika minut ho upozornil, že hrajeme až další den. Ladrys tedy byl připraven na utkání neskutečných 1440 minut předem, což dle mého by bylo možné zapsat do Guinessovy knihy rekordů.

Čekal nás zápas nejdřív s mladíky z Petrovic a poté sestoupivší Příbramí, což je velice zajímavá kombinace soupeřů k schytání po ránu. Jedni běhavci, milovníci aktivního florbalu a druzí zase typická fyzická síla se zabijáckou koncovkou.

Ráno bylo překvapivě pozitivní, na halu jsem dorazil 25 minut před zápasem a všichni již byli na značkách prohánět své hokejky. Soupeř/pořadatel v ten moment si teprve něco doříkával v šatně, takže rozcvičení od kluků za mě za 1. Začala hra a my byli velice překvapeni, když jsme viděli totální florbal. Znáte to, takový ten florbal, kde se vůbec nadřete na dostání se za svou brankovou čáru. No, dostali jsme gól jako první, nicméně Paučis to svojí důrazností do konce třetiny vykompenzoval a my tak končili za stavu 1:1.

Další třetina se linula stejným dojmem, kdy jsme se o vedení přetahovali, za zmínku stojí trest Spěváka, který pomohl oslabením soupeři do vedení, nicméně nic vážného. Stav byl znova vyrovnaný, tedy 4:4, což pro nás bylo slibné, jelikož i druhá lajna vypadala nejen v defensivním rozmaru a jednoduše nás bylo více, což je pro takováto utkání podstatné. Třetí třetina tak šla spíš nám na ruku, kdy Fíla Spěvák propálil mezi nohy brankáře a dostal nás do vedení. Nutné je podotknout, že se jednalo o již třetí propadlou branku "houskami", takže se z toho v ten moment stal vzorec, nikoli náhoda. Vedení však bylo velice krátké, Po třech minutách bylo znova srovnáno, nicméně shodou náhod se mi moment poté šťastně podařilo nahodit z půlky balon, který dopadl do přesného středu branky, nicméně brankář skrze několiko neznámých psycho-sociálních faktorů ho sotva zaregistroval. Vedení se nám již podařilo uhájit a v poslední minutě ho ještě stihl posila Hlaváč v3 (nejmladší z dynastie) pojistit. Konec 7:5 a my s upocenými čely si šli místo piva dát kafe.

Druhé utkání mělo být v takovém typičtějším rytmu naší ligy. Fyzičtí, zkušení a kliničtí v zakončení. To byla pro nás Příbram. Začalo se z naší strany bravurně, byli jsme dominantní, pod kontrolou na balonu a i relativně kvalitní v koncovce, ale hlavně i v obraně. Po dvou střízlivých třetinách tak skóre zůstalo na 5:1 a my už čekali, kdy zazní konec. Doplním, že náš 5. gól padl téměř paralelně se sirénou, takže dohad o regulérnosti bylo spousta.

Třetí třetina nabídla překvapivé drama, kterým jsme si extrémně znesnadnili cestu k jednoduchému vítězství. Dávám to na vinu nám, druhé lajně, kdy jsme zcela zapomněli co znamená bránit, takže soupeř na nás jezdil každé stříďo breakovky 3v1, 4v1, 4v2, 2v1 i jiné kombinace. První lajna naštěstí neklesla na mysli a téměř každý obdržený gól kompenzovala tím svým. 10 padlých branek za třetinu (12 minut) musíte čtenáři uznat, že je extrémní. 4 byly našima rukama, 6 jejich. Ve finále vítězné skóre 9:7 nám ukazuje krutý vykřičník a ten se týká soustředění a týmové pospolitosti.

Autor: Jakub Vycpálek