V neděli jsme jeli do sportovní haly na Jižním Městě, kde na nás čekaly Kralupy a Rakovník. Po krásné ukázce našich střeleckých schopností jsme si na focení odvezli nejen široké úsměvy, ale i šest bodů.



Panteři i po čtyřech venkovních zápasech v nové sezoně stále čekají na premiérové vítězství. Dle tradičního scénáře marně dotahovali v souboji s Pískem, který v netradičním prostředí milevské haly vyhrál 6:4.
Hostujícím hráčům hodila vidle do předzápasových plánů už nepovedená první třetina a start té druhé. Během necelých 22 minut Panteři z deseti střel čtyřikrát inkasovali, sami se přitom prosadili poprvé až ve 34. minutě a ztrátu už zkrátka nestihli dohnat. Mrzet je v úvodních dvou třetinách mohly také dvě nevyužité přesilové hry, přesto je ve hře udržel Borek s Hrubým, kteří snížili na dvoubrankový rozdíl, druhý jmenovaný navíc vteřinu před sirénou, čímž docílil dokonalého gólu do šatny.
Stíhací jízda pokračovala i v závěrečném dějství a Pražané rozhodně od bodů nebyli daleko. O to více, když po sedmi minutách vyrovnané hry skóroval Štefek a za nejtěsnějšího brankového rozdílu donutil Písecké k oddechovému času. Ten Lišky podpořil, Melega měl místy hodně práce a na konci 52. minuty kapituloval popáté po pěkné individuální akci Šímy.
Přesto hosté nesložili zbraně a při risku v šesti znovu zvládli snížit zásluhou Zdrubeckého, stejný hráč se ale jen o 17 sekund později nešťastně zapletl do obranné situace a písecký náskok byl opět dvoubrankový. S tímto stave Panteři už nic udělat nestihli a porážka 4:6 tak znamená prodloužení trápení, které svěřenci Jana Sysla zkraje sezony prožívají na hřištích soupeřů.
Autor: Tomáš Pauček