První náš vzájemný zápas pro nás nezačal dobře, po pěti minutách jsme prohrávali 0:3 a první gól jsme dostali už v sedmé vteřině. Tentokrát jsme si řekli, že na to musíme být připravení a že nesmíme dostat gól tak brzy - a to se nám “podařilo”, zase jsme dostali gól v prvním střídání po čtyřiceti vteřinách...

Začátek to pro nás nebyl dobrý, nezachytili jsme vůbec zápas a nedokázali jsme se přizpůsobit trochu protivnému a nepříjemnému stylu soupeře. První dvě třetiny tedy byly ve znamení naší neschopnosti přehrát blok soupeře, který nás nepříjemně dohrával na mantinelech. Naše hra založená na někdy až zbytečných kudrlinkách prostě na nedělní Olymp neplatila, nehledě na naší techniku, která na starém hotelu na Chodově byla prachbídná.

Třetí třetina přinesla to nejzajímavější, bohužel z obou stran mince - my jsme konečně pochopili, že hru musíme extrémně zjednodušit, stáhli jsme hru na 10 lidí a to přineslo částečné ovoce. Konečně jsme dali

nějaké branky a dostali jsme se na dostřel jednoho gólu, bohužel 30 vteřin do konce a to už nebyl na srovnání čas. Druhá strana mince byla pro obě strany velice nepříjemná - my jsme byli frustrovaní, že nám to nejde a soupeř byl nervózní, že ho dotahujeme. To přineslo spousty zbytečných faulů a dohrání, někdy až komické a buranské chování některých zúčastněných, no prostě 'krásný' divizní zápas.

Co je ale nejdůležitější - zápas jsme si prohráli sami! Absolutně jsme ho nezvládli v hlavě a hrát jen posledních deset minut prostě body přinést nemůže. Příští derby se Spartou musíme zvládnout daleko, daleko lépe.

Autor: Daniel Škvor