Březnový turnaj Céčka na Chodově nám do cesty poslal jedny ze slabších týmů soutěže – Králův Dvůr B a beznadějně poslední příbramské Žraloky. Ke standardním céčkoborcům se tentokrát přidala vskutku výjimečná sestava posil ve složení Poky, Polci, Kýbl a beci Kryštof se Šáfim. Už tohle posílení naznačovalo, že bychom směrem do útoku mohli být v klidu, co se ale dělo nakonec předčilo všechna naše očekávání.
Nedělní program Dorostenek A na barrandovské hale začal opravdu brzy – sraz byl už v 7:15. Rozespalé ráno ale na hřišti znát nebylo, protože do prvního zápasu proti Startu jsme vlétly s velkou chutí. Navíc jsme měly soupeři co vracet.
Čtvrtfinálová série mezi Panthers a Falconem je po prvním hracím dnu vyrovnaná. Pražané do ní vstoupili lépe, sobotní utkání ovládli výsledkem 6:4, nedělní porážka 3:7 ale znamená, že se do Brandýsa oba celky přesunou za smírného stavu.
Panteři v osmifinálové sérii nestačili na brněnské Bulldogs, do jihomoravské metropole se ale ještě minimálně jednou vrátí – v opravném pavouku narazí na Gullivers, kteří taktéž ve dvou zápasech nestačili na Chodov.
Náročný víkend si střihli mladší žáci, kteří ve třech různých koších narazili na řadu nepříjemných soupeřů.
V neděli nás čekal další turnaj spojený s výletem za hranice Prahy, vyrazili jsme do Králova Dvora. První dva zápasy bylo takové malé derby, s Tigers jsme prohráli o jediný gól, proti SKV se nám už vůbec nedařilo a přinesl další prohru. Vůbec nám to nešlo ani proti domácím, vzpamatovali jsme se až v posledním zápase, kdy jsme konečně začali hrát týmově a připsali si první výhru. Ani ta nám ale nakonec nepomohla a příští kolo budeme bojovat o návrat z nižšího koše.
Autor: Alex Hrutka
V sobotu 7.3.2026 jsme se vydali na turnaj do Kladna.
V prvním zápase jsme nastoupili proti Bohemians a start to byl skvělý, soupeře jsme po celou dobu prakticky k ničemu nepustili a pěti góly ho v klidu přehráli. S domácím Kladnem to ale byla úplně jiná písnička, působili jsme až odevzdaným dojmem a Kanonýři nás zaslouženě porazili. Podobně to vypadalo i v souboji s druhým týmem Bohemky, soupeř naší laxnost tvrdě trestal a vyprovodil nás sedmi góly. Zlepšení přišlo až proti Sedlčanům, bylo znát, že kluci chtějí hrát a snažili se napravit nepovedené výsledky, šťastnější byl ale nakonec soupeř.
Autor: Ondra Kořínek
Jak už nadpis napovídá, nečekalo nás v domácí hale v Radlicích nic jednoduchého. Čtyři zápasy s týmy, které se již během sezóny vyprofilovaly jako ty nejlepší v celém přeboru. A bylo to překvapivě jako na houpačce, pojďme si to zkusit shrnout.
Hned první zápas s Tatranem nám ukázal sílu prvního koše. Tatran měl na soupisce všechno kluky ročníku 2013, jen jednoho 2014, takže jsme byli o dva až tři roky mladší. Na hřišti Tatran v první půli dominoval, byl silnější, rychlejší a my měli z takového soupeře obrovský respekt. To se ale v druhé půli změnilo a dokázali jsme soupeři daleko více vzdorovat. Řekli jsme si o pauze, že se není čeho bát a že zápas se soupeřem, kde je na všechno méně času nám jen a jen prospěje, jen to musíme přijmout, a to se poměrně povedlo, druhá půlka byla o moc lepší a bojovnější.
Dalším soupeřem nám byly Barakudy ze Slaného a byl to z naší strany povedený zápas. Dokázali jsme navázat na druhý poločas s Tatranem a dokázali jsme soupeře, a to i výsledkově, přetlačit. Malou zajímavostí pak je, že Barakudy dokázali s Tatranem poté remizovat, takže i ten byl hratelnej, i když to zvláště v první půli tak nevypadalo. A jdeme na třetího soupeře, kterým byl Rakovník a zase velký zvrat ve výkonu, začátek dobrej, ale ve druhé půli jsme to prostě vzdali. Škoda takových zápasů.
No a my jdeme na poslední zápas proti Spartě, kde zase otočka a moc pěkné bojovné utkání se spoustou šancí, ale bohužel velké množství se nepovedlo proměnit. Výsledkově to sice těsně nedopadlo, ale s výkonem můžeme být spokojení. Do konce sezóny už nás čekají jen dva turnaje 5+1 a já očekávám hojnou účast, protože to vypadá, že ty kluky už ta "pětka" baví víc než "trojka"...
Autor: Dan Horna
