Panteři mají díky nedělnímu vítězství nad Chomutovem už jisté druhé místo ve skupině, sobotní porážka od Bohemians však naděje na přímý postup posunula pouze do matematické roviny.


Další víkend, další pokračování obou ligových cest našich dorostenek. #princezny z Áčka se představily v derby s Tatranem a Chodovem, jejich spoluhráčky z rezervy pak pořádaly jediný zápas na domácí hale, který už skoro tradičně zvládly za tři body a bez inkasované branky.
Nedělní výprava nás zavedla na Jižní Město, kde měl domácí Chodov svou pořadatelskou premiéru tohoto kola. Čekala nás dvojice protivníků z nejtěžší váhové kategorie – Tatran a Chodov.
Hned na úvod nás čekal Tatran. Proti němu jsme předvedli velmi solidní a hlavně týmový výkon, který vyvrcholil ve třetí třetině – tu se nám podařilo vyhrát a soupeře chvílemi i zaskočit. Body sice nezůstaly v našich rukách, ale z utkání jsme odcházeli s dobrým pocitem z předvedené hry a poctivého nasazení – hra měla parametry, na kterých se dá výtečně stavět.
Mezi zápasy následovala klasická pauza určená k odpočinku, doplnění energie a krátké rekapitulaci.
Do zápasu s Chodovem jsme vstoupili soustředěně a s chutí pokračovat v dobře nastaveném tempu. První polovina utkání měla velmi solidní parametry; hráli jsme odvážně, s nápadem a se sympatickou vervou. Ještě v její polovině byl rozdíl pouhých dvou branek a na hřišti panovala pozitivní atmosféra. Bohužel některé momenty a rozhodnutí, která utkání provázela od začátku do konce, výrazně ovlivnila druhou část zápasu. Hodnotí se proto dost obtížně. Z haly jsme odcházeli s jistou hořkostí, ale zároveň i vědomím, že nás podobné zápasy posouvají dál a učí, jak k nim příště přistoupit s ještě větší odolností.
Autor: Pavel Skazko

Tento turnaj jsme měli pod svou režijní taktovkou, a tak se naše hráčky trousily do haly podle přidělených směn – první vlna již v 8:00, druhá v 10:00, aby se mohly poctivě prostřídat u pořadatelského stolku. Jelikož nás tentokrát čekal pouze jediný zápas, a to až ve 13:00, čas se místy táhl jak zimní mlha.
Souboj s Kutnou Horou se proměnil v nepřetržité obléhání jejich brankoviště. Na míčku jsme působili dominantně, avšak naše střelecká snažení se opakovaně tříštila o výtečné zákroky gólmanky či nemilosrdné konstrukce branky. Až ve třetí třetině se podařilo Elišce Šimáčkové odpálit dvě ukázkové rakety, kterými jsme konečně prorazili střelecké sucho a s další čistou nulou vzadu si s elegancí odnesli tři zasloužené body.
Jediným mráčkem na jinak příjemném odpoledni bylo zranění jedné z našich hráček. Doufáme, že se brzy zotaví a opět bude svižně kmitat po palubovce.
Po utkání jsme se opět vrátili k pořadatelským povinnostem a už vyhlížíme další turnaj. Dosavadní průběh sezóny je zatím více než povzbudivý.
Autor: Pavel Skazko