Dorostenky A

Ráno jsme vyrazili do dobře známé haly v Kunraticích, kde nás čekal dvojzápas se Startem a Bohemkou.

Do prvního utkání proti Startu jsme vstoupili s jasným cílem – být dominantní na míčku a tvořit si díky aktivnímu pohybu střelecké příležitosti. První třetina se nám povedla na výbornou. Soupeře jsme zatlačili hluboko na jejich polovinu, byli jsme rychlí v dostupování a důrazní v soubojích, takže Start se prakticky nedostal do výraznější šance.

Ve druhé třetině jsme ale trochu ubrali. Možná se projevilo lehké uspokojení z dosavadního průběhu, a soupeř toho využil. Začal hrozit z rychlých brejků a několikrát nás dostal do nepříjemné situace.

Do třetí části jsme však znovu zapnuli vyšší rychlostní stupeň, vrátili se k naší hře a převzali kontrolu nad balónkem. Díky tomu jsme si nakonec dokráčeli pro zasloužené tři body po výhře 6:2. Mrzí nás sice výpadek ve druhé třetině, ale celkově utkání hodnotíme pozitivně – ukázalo, že když jsme koncentrovaní, dokážeme mít takové zápasy pevně pod kontrolou.

Druhý zápas s Bohemkou už byl úplně jiná písnička. Dobře jsme věděli, že nás čeká těžký soupeř, ale úvodní hvizd a jejich okamžitý, agresivní press nás stejně zaskočil. První třetinu jsme se vezli v rozhozeném rytmu, měli jsme až příliš respektu a chyběla nám odvaha napadat.

Od druhé třetiny se to ale zlepšilo. Začali jsme napadat i my, hráli jsme odvážněji, drželi míček a dokázali si vytvořit i několik velmi slibných šancí. Ve třetí třetině jsme na to navázali – naše hra měla tempo i myšlenku, trefili jsme dokonce tyčku, která rozezvučela celou halu, ale gól z toho bohužel nebyl.

Výsledek 0:8 sice na papíře nevypadá hezky, ale výkon rozhodně ano. Ukázali jsme, že dokážeme hrát i proti špičkovému soupeři s odvahou, nasazením a snahou plnit to, co jsme si řekli. Škoda jen, že jsme se za to neodměnili alespoň jedním gólem.

Dorostenky B

Další turnaj rezervních dorostenek nám nalosoval dva soupeře ze samotného vrcholu tabulky – bylo tedy hned jasné, že nás čeká florbal vyššího kalibru. Dva zápasy, v nichž bude potřeba nechat na hřišti úplně všechno, pokud chceme znovu sahat po bodech.

První zápas proti SKV začal ve vysokém tempu. Soupeřky nás napadaly už v zárodku rozehrávky, ale my jsme se jejich tempu nejen vyrovnaly, ale dokázaly jsme ho i přebít. Hra se přelévala ze strany na stranu, místy to jiskřilo, ale míček jsme měly pod kontrolou častěji my. Díky lepší práci s balónkem a individuálním dovednostem jsme si vybudovaly náskok, který jsme si zkušeně pohlídaly až do konce. Inkasovaný gól v posledních sekundách byl už jen kosmetickou úpravou jinak povedeného výkonu.

Druhý duel dne přinesl střet s rezervou Tatranu, doplněnou několika šikovnými žákyněmi. Už od rozcvičky bylo jasné, že laťka půjde o kousek výš. Herně jsme působily velmi dobře, vytvářely jsme si šance, dostávaly se do zakončení, ale produktivita se nám bohužel schovala někam do šatny. Tatran naopak trestal každé naše zaváhání, a když přišla přesilovka, většinou ji proměnil bez milosti. A právě to nakonec rozhodlo.

I přesto ale oba zápasy hodnotíme pozitivně. Byly jiné – svižnější, přímočařejší, náročnější. Přinesly nám cenné zkušenosti, ukázaly nám, kde máme rezervy, ale taky že umíme hrát odvážně, sebevědomě a s chutí i proti týmům z nejvyšších pater tabulky. A to je pro nás ta největší výhra.

Autor: Pavel Skazko