Sezona se blíží ke svému závěru a jedním z posledních panteřích želízek v ohni byli elévové, kteří se o víkendu naposledy představili v ligových soutěžích.
Sezona se blíží ke svému závěru a jedním z posledních panteřích želízek v ohni byli elévové, kteří se o víkendu naposledy představili v ligových soutěžích.
Poslední turnaj Starších žákyň BLACK v letošní sezóně se nesl v pohodovém duchu a ve znamení slunného počasí na Kotlářce.
V sobotu 13. dubna se tým našich nejmladších #princezen vydal na poslední turnaj do Kutné Hory.
Poslední dvě kola našeho středočeského putování znamenala kromě výletu až k benešovskému pivovaru také nepříjemné ranní vstávání. To jsme se ztrátami na životech zvládli, stejně jako samotné spiely, do kterých nás hnala i na Benešov hodně netradiční podpora z tribun – společně s bubny a vlajkami!
17. kolo čtvrté nejvyšší soutěže nabídlo utkání v Kutné Hoře, kde se naši borci střetli s domácím výběrem a vzhledem k tomu, že kutnohorští usilují o play-off a případný zisk bodů by upevnil jejich pozici pro budoucí vyřazovací část, vše nasvědčovalo tomu, že se bude jednat o tvrdý florbal a boj o každý metr na hřišti.
Domácí celek nenechal nic na náhodě a přijel rovnou s dvěma desítkami hráčů. Naše řady byly bohužel značně prořídlé a oslabené vlivem celé řady událostí, které měly zásadní dopad na náš herní projev především v závěrečné části utkání, ale to bych předbíhal.
Vývoj hry byl především 1. a 2. třetině velmi vyrovnaný. Šance byly na obou stranách a první gól, který padl, zaznamenal náš lídr kanadského bodování Kočis, kterému se podařilo podle vyjádření trenéra Sajsla zakončit „tak jako vždycky“. Po jeho parádním provedeném nájezdu svítilo díky němu po přibližně patnácti minutách hry na tabuli skóre 1:0. Dobře naladěné, koncentrované mužstvo se dále snažilo držet pokynů trenéra. Elitní lajna se snažila o góly, ta druhá pak získávala metry směrem dopředu k soupeřově bráně a bránila, jak jen to šlo. S blížícím se koncem třetiny se bohužel stalo to, co si nikdo nikdy nepřeje a soupeři se podařilo po nedostatečném důrazu v předbrankovém prostoru vyrovnat. Bez nějakých dalších větších šancí na obou stranách se poté šlo do šaten za stavu 1:1.
Druhá třetina nabídla obdobný pohled na hru. Nepříliš mnoho šancí, nepřesnost při přihrávkách a tvrdé souboje vyústily i díky menší chybě v obraně v jejím závěru ve stav 3:2 pro domácí. Ze slov trenéra bylo zřejmé, že tým předvádí hru, kterou si představuje, konečný výsledek byl stále otevřený a nikdo neměl nic jistého. Nic tedy nenasvědčovalo, že by konečný stav zápasu byl takový, jaký nakonec byl.
Ve třetí třetině převzala iniciativu Kutná Hora a díky střele ze střední vzdálenosti už po třiceti vteřinách náš tým ztrácel dvě branky. To celou věc začalo komplikovat, ale to hlavní teprve mělo přijít. Po pár našich slibných snahách o snížení soupeř zasadil prakticky definitivní ránu pěknou střelou pod víko, na kterou byl i náš po celou dobu skvěle chytající gólman Ali krátký. Stav 5:2 donutil naše vysílené řady ještě naposled „šlápnout“ na plyn, z čehož vzniklo několik málo slibných šancí, bohužel se žádná neuchytila. V závěru utkání se do útoku začala tlačit i druhá, tedy spíše defenzivnější lajna, ale výsledkem bylo pouze hromadění chyb, nedůraz v předbrankovém prostoru a konečný stav 7:2.
Nezbývá než soupeři pogratulovat k dobrému výkonu a připravit se na další těžké soupeře, kteří nás jistě zanedlouho potkají.
Autor: Petr Nepraš