Sezona se blíží ke svému závěru a jedním z posledních panteřích želízek v ohni byli elévové, kteří se o víkendu naposledy představili v ligových soutěžích.
Sezona se blíží ke svému závěru a jedním z posledních panteřích želízek v ohni byli elévové, kteří se o víkendu naposledy představili v ligových soutěžích.
Poslední turnaj Starších žákyň BLACK v letošní sezóně se nesl v pohodovém duchu a ve znamení slunného počasí na Kotlářce.
V sobotu 13. dubna se tým našich nejmladších #princezen vydal na poslední turnaj do Kutné Hory.
Poslední dvě kola našeho středočeského putování znamenala kromě výletu až k benešovskému pivovaru také nepříjemné ranní vstávání. To jsme se ztrátami na životech zvládli, stejně jako samotné spiely, do kterých nás hnala i na Benešov hodně netradiční podpora z tribun – společně s bubny a vlajkami!
Vítejte u hlášení z prvních jarních zápasů mužského C-POWER. V sobotu 6.4. nás čekal výlet do nedalekých Neratovic, kde jsme nastoupili do pohodových zápasů zalitých sluncem, dobrou náladou a s možností přepsat historické tabulky.
Nabitá sestava, kterou na tuto sobotu připravil hlavní manažer Roman Školník, hlásila posílení z již skončivšího A týmu a místo stále zraněného ochránce svatyně Martina Hrušky nastoupil mladý talent Tomáš Brabec, kterého jsme tuto sezonu mohli vidět nejvíce v zádech G týmu. Na Neratovické palubovce jsme v jednu chvíli sledovali pětici Daněk – Sládek – Kolář – Tomeš – Wojnar a ve chvíli druhé Pokorný – Šafránek – Dopita – Polcar – Kölbl.
V prvním zápase, který začínal v přijatelných 10:30, na nás čekal soupeř z domácího prostředí, v jehož řadách se nacházel i starší bratr jedné z našich posil Vojty Wojnara, Jan, který zjevně své spoluhráče informoval o tom, že proti nim nastoupí borec z NFL. Více k tomuto ještě dále. Zápas začal ve slušném tempu a hned se ukázalo, že náš tým bude tím florbalovějším. Držení balonu bylo převážně na naší straně, čemuž domácí napomáhali svým herním stylem, který by se dal přirovnat k poctivé zednické či betonářské práci. Rozbili jsme tedy okolo soupeřovi poloviny tábor a započali obléhání. V polovině první třetiny jsme již slavili úspěch, konkrétně David Kolář. Pohodlné vedení 1:0 nás motivovalo k hledání perfektních nahrávek mezi kruhy nebo rovnou přes celou šířku hřiště, abychom o případných dalších trefách mohli hovořit také jako o krásných. Tyto nahrávky však zpravidla končily na zmíněné zdi neratovických hráčů a do konce první třetiny tak stav zůstal neměnný.
Na lavičce mezi třetinami proběhla rychlá porada, kde jsme usoudili, že není potřeba hrát na krásu a můžeme se vrátit ke stylu obléhání hodný Jana Žižky u hradu Rabí v roce 1421. Jak již bylo zmíněno, Neratovičtí si byli vědomi přítomnosti Áčkaře v našich řadách VW. To se na hřišti projevovalo tak, že v momentě kontaktu Wojnyho čepele s balonkem, se na něj seběhli minimálně dva hráči a nechávali mu tak pramálo prostoru. Jistě si říkáte, že se logicky muselo místo najít jinde. Hned ze začátku druhé třetiny tak Wojnar zcela běžnou nahrávkou zpět na polovinu „překonal“ své dva obránce. Nikým neblokovaný Daněk neváhal a poslal směrem na bránu projektil, jenž se párkrát odrazil mezi gólmanem a bránícími hráči. V tomto chaosu si míček našel Sládek a jednoduchou dorážkou tak přisoudil Panterům vedení 2:0. O minutu později se Šáfimu zazdálo, že by si soupeř přece jen zasloužil šanci dostat se do zápasu a nabídl přesilovku, která zůstala nevyužita. Lehce se alespoň zahřál náš brankář, který doposud nemusel příliš zasahovat. Vrátili jsme se k obléhání a v polovině druhé třetiny se opět zadařilo najít v hradbě soupeře mezeru. Perfektně umístěnou střelu do bližšího vikýře vyslal tentokrát z pravého mantinelu Dopita. Stav 3:0 se jevil jako pohodlné vedení a jak to tak bývá, taková vedení nevydrží dlouho. Během 2,5 minut jsme pustili soupeře do snadných pozic, na které byl Brabinho krátký. Góly povzbuzený soupeř vytáhl své napadání na naší polovinu a začal nám dělat problémy. Naštěstí jsme zbytek třetiny dohráli bez další újmy a v jejím úplném závěru dokonce vybojovali přesilovou hru.
V té jsme opět využili soupeřovu posedlost naším Wojnym, který měl proti sobě v přesilovce vždy poctivě připravený trojblok. Wojny nebyl jediným Áčkařem, který dnes nastoupil, a proto mu opět stačilo posunout balonek na napřaženého Daňka, který poprvé v životě vystřelil z první a hned našel zcela odkrytou pravou stranu brány. Poučeni koncem druhé třetiny jsme nepodcenili bránění a i přes soupeřovy pokusy o napadání hráli solidní florbal. Pět minut před koncem si Wojny potřeboval odpočinout na delší dobu než jedno střídání. Během oslabení bohužel došlo ke zranění kotníku Péti Kyblíčka a než se naše střídačka rozkoukala, kdo má místo něj naskočit, míček se už kutálel v naší kleci. Tím však gólové příděly v zápase ustaly a my tak mohli slavit dnešní první výhru. Nutno podotknout, že zápas byl náročný zejména psychicky, jelikož se dostavil pouze jeden sudí. Druhý pán v modrém se v pozápasovém rozhovoru přiznal, že šel akorát kolem do místní sámošky pro rohlíky a najednou měl v ruce píšťalku. To se pak může stát, že i ukázkový skluz do přihrávky, který by byl ve fotbale zcela jistě oslavován jako kvalitní obranný zákrok, zůstane bez povšimnutí. Nehodlali jsme si však kazit náladu i po zápase a vyrazili jsme do nedaleké restaurace, kde jsme následující dvě a půl hodiny okupovali zahrádku. V rámci oběda jsme pohovořili o budoucnosti týmu a také o tom, že je potřeba ve druhém zápase pomoct Pokymu k dosažení historického milníku 700 KB v klubu.
Ve druhém utkání nás čekalo Béčko Tatranu. A tým tohoto klubu se připravuje na Superfinále a tak do zápasu nenastoupil nikdo nebezpečný. Jediné nebezpečí jsme představovali sami sobě, resp. burgry a piva v našich útrobách. Nástup do zápasu podle toho vypadal a nebýt skvěle chytajícího Brabihna, mohli jsme začínat s větším handicapem než jen 0:1. Naštěstí se ukázala zkušenost a dokázali jsme svá těla rozhýbat ještě před koncem první třetiny. Vytěžili jsme tak přesilovou hru, kterou využili Kolář s nahrávajícím Sládkem. Hned další střídání se podařilo získat 699. bod Pokymu pěknou střelou na zadní tyč. Minutu před koncem třetiny jsme vybojovali další přesilovku.
Tu se podařilo přetavit ve vedení 3:1 po pěkné kombinaci z první po ose Wojnar – Daněk – Kolář – na středu nikým nehlídaný Tomeš. Odsud zápas pokračoval v naší režii, pohodové náladě i tempu. Během dalších minut jsme stav upravili na 5:1. Nejprve Sládek dokázal udělat ze situace 2 na 3 situaci 2 na 1 jednoduchým oběhem po mantinelu a backhandovým lobíkem našel před bránou Daňka. Pátý gól padl z hole Koláře po domluvené standardní situaci, tzv. „dvojce“.
Do třetí třetiny jsme vstoupili dalšími dvěma slepenými góly Kölbla (bližší tyč) a Koláře (bližší víko a hattrick). Soupeř korigoval na skóre na 7:3 z našeho pohledu, ale to bylo vše. Čtyři minuty před koncem ještě zvyšoval Tomeš. Bystrý čtenář si jistě všiml, že jsme již na konci zápasu a stále zůstala nepokořená hranice 700 KB. V poslední minutě, kdy střídačka přemýšlela, zda odvolat brankáře, aby se zvýšila šance na vytoužený bod, využil Polci Pokyho nahrávku. Tím mu připsal asistenci a sedmistý bod v historii celého našeho klubu!
V tabulce držíme před posledním turnajem pěkné 4. místo. Ten se bude konat v sobotu 27.4. v Královských Vinohradech. Na závěr nesmí chybět tabulka KB.
Autor: Pavel Daněk