Bohužel opak byl pravdou. Naprosto prospaných úvodních 30 minut propojených naivností v kombinacích, chybách v rozehrávce, leností v pohybu, neefektivním způsobem zakončení a tristním 1v1 znamenalo vedení hostů o dvě branky. Pokusy o míchání sestavou i změny stylu hry nám pomohly jen částečně a do kabin jsme odcházeli s jednobrankovou ztrátou.

Do závěrečné periody jsme si museli v šatně důrazně připomenout, jak se dá v zápase uspět a na jakých principech naše hra stojí, nebo tedy spíš nestála v předchozích čtyřiceti minutách. Vstup do třetiny byl více než kvalitní, jednoduchá klička v podání reprezentanta USA 12 vteřin po hvizdu znamenala srovnání. Úspěšný brejk Vaka s Kočisem o necelých 80 vteřin později pak první vedení v zápase. A když už to konečně vypadalo, že přebíráme otěže zápasu, znovu jsme laxním přístupem a individuálními chybami nechali soupeře srovnat a opět odskočit.

Otáčení zápasu jsme tedy museli provést na druhý pokus a po chvilce se to skutečně povedlo. Zbývalo tak už jen v klidu pohlídat závěr... Jenže... To bychom nebyli my, kdybychom nepředvedli klasický hektický konec. Individuální chyba přinesla vyrovnání Meťáku a prodloužení. V tom nás pak potkala smůla a po odskočeném balónku si soupeř uzmul druhý bod.

Autor: Jan Sysel