Veteráni v Lovosicích sahali po bodech

Veteránský tým měl tentokrát možnost napravit si reputaci na výjezdu do Lovosic, kde domácí tým ASK pořádal další turnaj veteránské ligy. Ani tentokrát se nominace nerodila úplně snadno, ale nakonec mělo do města chemického průmyslu dorazit deset lidí do pole, problém však byl nadále s postem brankáře. Nakonec byla oslovena naše bývalá hráčka Maruška Topolová, která v současnosti obléká dres týmu z Mladé Boleslavi, ale pravidla veteránské soutěže toto umožňují a nutno podotknout, že se tohoto úkolu zhostila s velkou grácií.

Ještě bych se vrátil k předchozí větě a slovu „mělo“, protože nakonec nás dorazilo jen osm. Bohužel dva spoluhráči se na poslední chvíli omluvili a naše řady tak notně prořídly. Dalším problémem bylo, že jsme se všichni (teda až na výjimky!! :-) ) sešli na adrese haly z hlášenky a nemohli jsme ji najít. To se nakonec podařilo napravit a mohli jsme vstoupit do prvního zápasu. 

V tom nás čekal tým domácích Lovosic, kterému jsme chtěli oplatit porážku 1:10 z minulého kola. Byl to cíl troufalý, ale kdo by si chtěl dávat malé cíle. Bohužel jsme jej nezačali naplňovat úplně šťastně, když jsme nechali soupeře do poloviny třetiny odskočit o dvě branky, konkrétně nepokrytím dvou krosových nahrávkek a zakončení z první. Pak jsme ale zlepšili obranu a občas i my ukázali, že florbal hrát umíme a dokážeme být i nebezpeční v kombinaci nebo zakončení. Bohužel do první sirény se nám brankáře soupeře překonat nepodařilo. 

O přestávce padala taková slova „vidíte, že se s nimi dá hrát“ nebo „hrajte trpělivě a ono to tam spadne“. Vstup do druhé periody vypadal lépe, ale přesto jsme soupeře občas pustili do přečíslení a ten jednoho využil a odskočil již tříbrankový rozdíl. V tu chvíli byly už Lovosice přesvědčené, že se nemůže nic stát a náskok je dostatečný. Jenže v tomhle sportu stačí jen pár vteřin, aby se průběh zápasu otočil. Když se z obrany vydal na výlet Martin Denk podpořený Školníkem, už to nebylo o tři, ale jen o dva. Když o chvíli později se prosadil i jeho spoluhráč a jmenovec z obrany Martin Bajer, bylo to už jen o jeden. Soupeře to ale nepoložilo a reagoval, jak nejlépe mohl – dalším zásahem v naší síti. To už zbývalo do konce třetiny necelé dvě minuty. Ani my jsme ale nechtěli složit zbraně a o dalších 20 vteřin později se prezentoval výstavní střelou Štěpán Weber, která byla ale ve výsledku připsána opět Martinovi Bajerovi, takže to vypadá, že jsme v Praze nechali všechny útočníky. :-) Třetí třetina nabídla naší velkou snahu po vyrovnání, ale soupeř nakonec odolal a bral ze zápasu všechny body.

V dalším zápase nás čekal soupeř z horních pater tabulky, takže jsme byli v roli outsiderů, ale s tím jsme nechtěli smířit. Tím soupeřem byl tým Litolica Lisboa. To je tým urostlých chlapíků z Nymburku, takže bylo potřeba se na zápas řádně posílit, k čemuž jsme využili místní bufet. Do utkání jsme tentokrát vstoupili mnohem šťastněji, když jsme se po trefě (opět) Martina Denka ujali vedení. Soupeř sice záhy ukázal svojí kvalitu a hned třemi zásahy otočil skóre ve svůj prospěch, ale ani my jsme nesložili zbraně a jen pouhých deset vteřin před koncem první třetiny se prosadil střelou nad nohu brankáře opět Štěpán Weber a tentokrát si i dohlédl na správný zápis střelce. Skóre po první třetině bylo ve prospěch našeho soupeře, ale výsledek 2:3 byl hratelný a navíc předvedená hra nijak nesvědčila o výrazné nadvládě našeho soka. 

Naopak, když se na začátku druhé periody opět prosadil Martin Denk, začínal zápas opět od nuly. Soupeř následně dokázal opět odskočit, ale my jsme měli sebou Martina Denka, který opět vyrovnal a zkompletoval tím hattrick. Takže po druhé třetině svítilo na tabuli skóre 4:4. Soupeř přidal na osobních soubojích a rozhodčí to ve výsledku ocenili dvěma minutami a my dostali příležitost otočit výsledek na svou stranu, bohužel to nevyšlo. Ve třetí třetině soupeř opět ukázal sílu a rychle odskočil na rozdíl tří branek, ale v závěru si již byl svým vítezstvím jistý, takže svou čtvrtou branku mohl vstřelit Martin Denk. Do konce zápasu zbývalo necelých dvacet vteřin a nikdo v hale nepochyboval o vítězi. Jenže nám stačilo jen deset vteřin na snížení o další branku a ještě jednu šanci jsme si vypracovali se sirénou, bohužel výsledek už zůstal nezměněný a my jsme po prohře 6:7 opět odcházeli bez bodů.

Autor: Miloslav Mattes

Panthers Praha – ASK Lovosice 3:4 (0:2, 3:2, 0:0)  online
Panthers Praha – Lisboa 99 6:7 (2:3, 2:1, 2:3)  online