Rozpačitý výkon elévů na domácí půdě

V sobotu 16.10. se mladí Panteeři vydali do své domácí haly v Rudné na svůj druhý turnaj v kategorii 3+1. Tentokrát jsme se sešli ještě ve větším počtu, než na prvním turnaji na Kladně, a to jsme ještě některé hráče museli nechat doma, protože se nám panteří smečka pěkně rozrůstá. Není tak od věci oznámit, že od dalšího turnaje pojedeme již ve dvou týmech a tak uspokojíme všechny turnaje chtivé hráče. A musím přiznat, že nadšení a chuť do hry zatím nechyběla žádnému hráči. V neděli tedy až do doby, kdy se kluci dozvěděli prvního soupeře.

Úvodním soupeřem bylo totiž zatím suverénní Kladno, které za oba turnaje zatím prohrálo jen jeden zápas a to minule se Spartou. Mimochodem odveta jim vyšla na výbornou a Spartě tentokrát nedovolili ani skórovat. Ale my jsme se chtěli soustředit na svůj výkon, kluci se chtěli předvést v lepším světle a dokázat trenérům, že dokáží hrát s kýmkoliv. To se jim v určitých momentech docela i dařilo. Zápas sice neskončil takovým výpraskem jako na prvním turnaji, ale i tak jsme odešli ze zápasu poraženi.

Dalším soupeřem byl jeden ze dvou týmů Olympu, které se na tomto turnaji představily. A byl to ten Olymp (Zeus), se kterým jsme prohráli na předešlém turnaji. I když jsme se snažili klukům vymazat první prohru z hlavy, stejně to bylo na jejich hře znát, k tomu se přidaly první góly v naší síti a neštěstí bylo na světě. Po půli prohráváme o 4 góly a tak o přestávce neřešíme taktiku týmu nebo individuální výkony, ale opět nastavení hlav. Druhá půle byla už o dost lepší, dotahujeme soupeře, ale naneštěstí nám čelenka (nejaktivnější hráč Olympu) svými góly nedovolí se na soupeře dotáhnout. Druhou půli tak sice o gól vyhráváme, ale i tak si asi lehce spočítáte, že zápas skončil vítězstvím soupeře.

Třetím soupeřem nebyl nikdo jiný než Sparta. A protože byla jediná, kdo dokázal minule porazit Kladno a my s Kladnem (už dvakrát) i minule se Spartou prohráli, bylo trenérům jasné, že tady půjde opět o hlavu. Kluci si berou všechny naše motivační proslovy k srdci, pouští všechny nezdary z hlavy a jdou se zakousnout do soupeře. Jezdí, makají, nikdo se neodváží polevit a hráči i trenér Sparty se nestačí divit, kdo to proti nim stojí. A tak to nemohlo dopadnout jinak, než že Spartu porážíme.

Situace ve skupině před naším posledním zápasem se nám pěkně zamotala, kdy vítězství by nás katapultovalo až na druhé místo, ale za to prohra by znamenala dokonce sestup. Kluci si do zápasu nesou dobrou náladu, ale brzy přichází studená sprcha a kluci prohrávají a opět začínají mít hlavy dole. K tomu se přidaly i bolavé nožičky a my víme, že budeme muset zapracovat i na přestávkovém programu mezi zápasy, kdy se budeme muset naučit i odpočívat. Nožičky i hlavičky se bohužel až do konce zápasu už nerozjely a tak nás bohužel poráží i druhý Olymp (Apollon).

A na závěr si dovolím upozornit na jeden paradox. My nedokážeme porazit ani jeden Olymp, Sparta naopak oba porazila a my zase Spartu. No není ten florbal zajímavá hra, plná překvapení a nečekaných výsledků?

Autor: Dan Horna

Panthers Praha – Kanonýři Kladno :-(
Panthers Praha – Olymp Florbal Zeus :-(
Panthers Praha – Sparta Praha :-)
Panthers Praha – Olymp Florbal Apollon :-(