Veteráni dostali lekci od „zkušenějších“

K druhému turnaji jsme se sešli v početnější sestavě, než na ten první. Svou roli sehrálo to, že už to byl druhý turnaj, takže slabší povahy odhodily stud, ale větší roli hrálo i to, že se hrálo v Praze, konkrétně na staré známé Kotlářce. Sešli jsme se hned ráno a užívali si ranní paprsky, než jsme museli vlézt do vychlazené haly, kde nás čekal nejprestižnější soupeř Forza, navíc v roli pořadatele.

Zajímavou inspirací pro naše Céčkaře, kteří shodou okolností ten den také pořádali naopak v naší vychlazené hale v Radlicích, mohl být obrázek tatranské legendy Jufa, který poctivě a pečlivě rovnal mantinely a vracel vytahané gumičky na své místo.

A bohužel to co se týče inspirace soupeřem teprve začínalo. Že asi nedojde k překvapivému výsledku jsme tak nějak při pohledu na soupeřovu soupisku, byť ani nebyla v nejsilnější sestavě, tak nějak věděli. Nevěděli jsme jenom, jakou rychlostí tenhle kolotoč pojede. Nastoupili jsme na něj ale s pokorou a dlouho jsme ho dokázali držet v nějaké přijatelné rychlosti, ale v druhé půli jsme ho už neuhlídali. Skóre se zastavilo na 1:11, což byl zatím pro Forzu takový běžný výsledek, takže jsme se moc nelitovali a vyhlíželi druhý zápas. Naši čestnou trefu obstaral Martin Denk, když reagoval až na 10. branku, ale ani to mu nebylo dopřáno a bod byl mylně připsán Dušanovi.

Na druhého soupeře, Katy z Kadaně jsme si trochu víc věřili, byl to přeci jenom papírově hratelnější soupeř a my nebyli v šesti jako první turnaj, navíc jsme ještě rozšířili sestavu na 12 kusů. Chlapi byli taky trochu starší než my, ale o to víc nás vyškolili v tom, jak se to tady hraje a posloužili jsme jim jako takový ten klasický mladý otloukánek, na kterém si spravili chuť. A my jsme byli v pasti pohybové i psychické, nedařilo se nám vůbec nic, ani tempo jsme nedokázali diktovat a pokud ano, tak jenom k soupeřově chuti.

Dostali jsme lekci 3:9 a znovu si tak musíme uvědomit, že tady budeme v roli nováčka a týmu, který si teprve musí něco zažít a umět se prosadit a umět si i zvyknout na ten zvláštní étos téhle soutěže, kdy se každý zaklíná tím, že to hrajeme přece jen pro žízeň a zábavu, ale za tímhle klišé je pak velmi důmyslně schována velká chuť hrát a zvítězit za každou cenu, například tolik chytání, přidržování a blokování před brankou není k vidění v žádné mužské lize v našem regionu.

Každopádně kvalitativně jsme na soupeře tentokrát opravdu neměli a jak jsme si pak řekli, budeme se muset ještě najít a i si nějak vykrystalizovat sestavu, někdo bude muset dohnat něco kondičně někdo opravit staré návyky a někdo si upgradovat poslední verzi florbalu ze začátku milénia.

Autor: Štěpán Weber

Panthers Praha – Forza Tatran 1:11 (0:2, 0:4, 1:5)  online
Panthers Praha – Kati Kadaň 3:9 (1:3, 1:2, 1:4)  online