Panteři byli vítaným oživením, shodují se finští trenéři

Měsíc a půl dlouhá štace osmi našich juniorů a juniorek zanechala pozitivní dojmy i na straně jejich hostitelů. Ti si v případě juniorek pochvalovali zejména dobrou práci s balonkem pod tlakem, u juniorů si pak trenéři nejčastěji všímali rozmanitého řešení útočných situací. Přečtěte si celé jejich hodnocení v článku.

Juniorky

Naše tři zástupkyně v TPS Turku měly svou pozici ztíženou jednak úvodní karanténní vložkou, druhak pak přerušením mládežnických soutěží. Přesto se Panterky dokázaly na trénincích ukázat takovým způsobem, aby se zapojily i do zápasového tempa elitního ženského týmu. „Hned na prvním tréninku jsme si všimli, že Anna dokáže hrát výborně s balonkem pod tlakem. V systému 1-3-1 coby poslední hráčka pak kromě dobré poziční hry také rychle dokázala měnit směr hry, což je věc, která našim hráčkám obecně chybí a na které chceme pracovat,“ nešetřil chválou trenér TPS Antti Hänninen. „Tyto schopnosti se navíc každým tréninkem zlepšovaly a počítali jsme s ní tedy do třetí zápasové formace. Kdyby tu děvčata zůstala déle, mohla by dokonce bojovat o pozici v prvních dvou pětkách.“

Vlídná slova pak pětatřicetiletý lodivod v tuto chvíli pátého týmu tabulky nejvyšší finské soutěže adresoval i na adresu dalších dvou Panterek, Markéty Žbánkové a Viktorie Novotné. „Maki a Viki hrávaly na trénincích ve stejné formaci a několikrát si dokázaly pěknou kombinací vytvořit šanci ke skórování. U Maki jsme mohli sledovat, že z většiny pozic buď přímo skóruje, nebo alespoň pořádně prověří gólmanku, Viki pak byla nejsilnější taktéž v útočné třetině – nicméně i podle jejích slov byla finská hra podstatně rychlejší, než na co byla děvčata zvyklá, tudíž se její dovednosti za tu krátkou dobu nemusely projevit na maximum.“ A jak to bylo se zápasovým vytížením obou #princezen? „Bylo těžké rozhodnout, zda holky zahrnout do zápasové sestavy. Nicméně nakonec jsme došli k tomu, že ačkoliv jsou obě slibnými florbalistkami, v tuto chvíli ještě naše hráčky herně nepřevyšovaly, tudíž jsme s nimi pro ligová utkání počítali jako s náhradnicemi.“

 Krátké hodnocení přidává i šéftrenér panteří ženské složky Pavel Skazko. „Pro holky bylo finské angažmá určitě velkou florbalovou a životní zkušeností. Od trenérů i vedení TPS nám chodila pozitivní zpětná vazba, což nás těší, neboť neztratit se na této úrovni už vyžaduje značné úsilí. Věřím, že je celé angažmá posunulo tím správným směrem a bude motivovat i další naše mladé hráčky, aby pokračovaly v tvrdé práci.“

Kompletní vyjádření z finské strany najdete zde.

Junioři

S pěticí juniorů se původně počítalo v tréninkové skupině U18, Panteři nicméně brzy ukázali, že si zaslouží místo výš. To potvrzuje i sportovní manažer O2-Jyväskylä Tuomas Pulkkinen. „Kluky možná trochu překvapilo, že začali trénovat na parketách – s tím měl problém zejména Michael. Jakmile se přešlo na klasický florbalový povrch, byla to pro celou pětici evidentně úleva. Většinu času nakonec kluci trénovali s týmem U21 a počítalo se s nimi i do víkendových zápasů, nicméně to den před startem překazil koronavirus a přerušení mládežnických soutěží.“

A čím jej Panteři nejvíce zaujali? „V současné době se ve Finsku hodně tlačí na držení míče, čemuž se kluci zejména ze začátku museli přizpůsobit. V čem ale oproti našim chlapcům vynikali byla jednak schopnost vytvářet si otevřené pozice, ze kterých se dala vymyslet gólová střela, nahrávka či další možnosti, druhak pak rychlost a hbitost uvolnění a střelby, jenž byla zejména u Jaroslava opravdu velká. Právě jemu jsme chtěli nabídnout trénink i s A – týmem, jenže to taktéž překonal koronavirus.“

Na zpětnou vazbu z finské strany reagoval i šéftrenér mužské složky Ladislav Hrma. „Jsem rád, že i ze strany finského klubu je chvála na naše kluky a pro ně je to určitě další motivace v práci tady u nás. Přineslo jim to i jiný pohled na své dovednosti v porovnání s jinou zemí. Dle videí jsem viděl, že naši kluci ztráceli míčky více než jejich spoluhráči. Ale na druhou stranu také více riskovali než Finové. O tom víme a dokonce to po nich i v mládeži chceme – ať se nebojí riskovat a zjistit co funguje a co ne. Ve Finsku to možná vnímají jinak a nebo si tím už ti hráči prošli dříve.“

Kompletní vyjádření z finské strany si můžete přečíst zde.