Doba stříbrná

Hodně se používaly ve středověku, důležitou roli plnily za Rakouska – Uherska, v uplynulých týdnech je pak začali razit i Mlži 2008. Ti vyrábějí stříbrňáky jako na běžícím páse, po Tatran Cupu a turnaji na Radlicích si je na památku odnesli i z Krče, kde ale cennou komoditu příliš nevyužili – ani mince totiž nepomohly k tomu, aby jejich snažení mohli přímo na hale přihlížet rodiče.

Ty totiž ihned po příjezdu na Porg čekala nemilá a nepříliš úhledným písmem napsaná zpráva – „rodičům vstup zakázán“. Jejich ratolesti tak v naštěstí teplém a slunečném dni osiřely a jak na natáčení památečního videa, tak i samotném turnaji se musely obejít bez podpory svých nejbližších.

Když jsme u těch platidel, tak ještě jedna věc stála v sobotu ráno za zlámanou grešli – množství omluvenek, jenž se nahromadilo až na čísle pět a značně tak nechalo prořídnout sestavu na konečných 9+1 statečných. Obzvlášť kritická byla situace v zadních řadách, kterou však poctivě zalepil vytáhlý kulturista Petr Křepelka, pro nějž to byl návrat do z elévů dobře známých vod. S vyztuženou obranou jsme tedy šli na Spartu a v celkovém součtu můžeme být s výsledkem a průběhem zápasu spokojeni – jistě, nebyla to žádná přehlídka běhavého fyzična a technického umu, nicméně s devíti hráči v poli a po velmi zkráceném rozchytání (půlku času jsme trávili zametáním brankoviště) to bylo z naší strany solidní představení, navíc završené cenným vítězstvím. 

Na něj založil svým prvním ligovým gólem, respektive baseballovým úderem z hranice brankoviště Matyáš Sochůrek, po soupeřově vyrovnání a následném luxusním Jonášovo výhozu, z nějž plesalo srdce blahem každému gólmanskému trenérovi v okruhu šesti mil, pak dvakrát udeřil kapitán Kryštof a stanovil konečné skóre na 3:1. Nic na tom nezměnil ani závěrečný vyhádaný, leč neproměněný nájezd v podání druhého z týmových Matyášů.

Brzy následující střetnutí s Olympem nicméně bylo o něčem úplně jiném. To, co nás v určité míře zlobilo během prvního duelu, tedy málo pohybu bez balonku a ještě méně snahy uzmout ztracený kus plastového nesmyslu nazpět, se tentokrát ukázalo v plné parádě a možná bylo dobře, že si rodinní příslušníci malých Panterů neprobojovali cestu až na halu. Neochota udělat pár kroků navíc nás málem stála i postup do finále, neboť na schovanou trefu Honzy Kubíčka dokázal Olymp pár minut před koncem zareagovat – procitnutím z týmové letargie si nicméně včas prošel Ondra Mrkos a byť jeho hokejku při brejku pohladilo několik mečů soupeřových, dokázal nadvakrát vystřelit bíle oděným souboj o zlato.

Ani fakt, že se na ploše chystá souboj o nejcennější kov, prozatím nepřesvědčil pořadatele u vstupu, aby dovnitř pustil i rodiče – kvůli jeho obavě ze šíření koronaviru v poloprázdné hale tak cca patnáctka fanoušků zůstala nadále v bezpečí venkovního světa, kde spolu bez roušek a v těsné blízkosti sledovala duel Panthers s Tatranem namáčklá na otevřené dveře. Ve finále ale vlastně nebylo ani moc na co koukat – Tatran opět dokázal, že co se fyzičky a herního umu týče, patří mezi nejužší republikovou špičku, a na naše neproměněné pološance reagoval čtyřmi rychlými brankami. Nám naopak opět vázlo povídání si na hřišti, pohyb mez míčku a přechod do útoku, který budeme muset pilovat na tréninku. 

Trochu útěchy přinesl až druhý poločas, ve kterém jsme jednak zlepšili hru tělem, druhak jsme se začali i víc cpát k maskovanému muži v brance soupeře, to vše ale bylo částečně také dané tím, že se červení rozhodli část hr hrát dobrovolně oslabeni o jednoho hráče do pole. Částečně pochopitelný a částečně provokativní manévr se jim ale vymstil, neboť tím připravili střeleckou pozici pro Honzu Kubíčka a ten tenisovým choppem zaznamenal alespoň jeden čestný panteří úspěch. Znovu tak zacinkaly zmíněné stříbrňáky a po dvou týdnech opět díky finálové porážce 1:5.

Fyzicky už jsme Tatranu stačili o něco lépe než před měsícem, pořád ale v měření právě s ním máme co dohánět. Lze spekulovat o tom, že zápas by za plného stavu bíle oděných vypadal jinak, i bez absencí jsme ale měli dostatek příležitostí, abychom naše krejcary alespoň zkusili směnit za vytoužené tolary. Musíme začít pracovat více i na taktických věcech, které nám hlavně ve druhém a třetím zápase dělaly problémy. Díky rodičům za podporu z netradičních pozic a pořadatelům za dobře zvládnutý turnaj, o jehož zavřených tribunách ale mohl dát vědět dopředu.

Autor: Tomáš Pauček
Foto: 521 Sports Photography

Panthers Praha – Sparta Praha :-)
Panthers Praha – Olymp Florbal :-)
Panthers Praha – Tatran Střešovice :-( (o 1. místo)