POD ROUŠKOU: Díl devátý

Devátým hostem seriálu POD ROUŠKOU je jedna ze služebně nejmladších, ale zároveň nejvýraznějších postav Panthers – šéftrenér mužské složky, metodik a trenér Mužů A Láďa Hrma! Přečtěte si, co vše ze své pozice plánuje do budoucích týdnů, co to vlastně je členská sekce nebo jaká pozitiva lze hledat na současné situaci.

Láďo, začněme pohledem do minulosti. Kdy a kde ses poprvé nachomýtl k florbalu?

Jak já miluju tyto pohledy do minulosti. 😊
No je tomu 18 let, když jsem se poprvé podíval na florbalový trénink a byla to láska na první pohled. Dělal jsem do té doby jiný sport na vrcholové úrovni, dva roky jsem zvládal dva sporty, ale se střední školou jsem se rozhodl už jen pro jeden. Byl to florbal a nelituji toho. Jen mě mrzí, že jsem nemohl florbalově růst v současné době, kdy děti trénují více, kvalita zázemí je jiná a možnosti klubu jsou také někde jinde. Začínal jsem s florbalem v Petrovicích, kde to byl sice malý klub, ale neskutečně super parta. V době, když vznikla nová kategorie dorostenců jsem se přesunul o pár kilometrů vedle, na Chodov. Ještě tenkrát ve staré hale na parketách jsem měl tu čest trénovat několik let s hráči, kteří dokázali ve florbale velké věci. Některé z nich ještě najdeme v nejvyšších soutěžích.

Čím tedy to, že Tvé jméno nemůžeme vídat v Chodově i nyní? Co se změnilo?

Vzhledem k časovým možnost jsem se nemohl dále věnovat florbalu na vyšší úrovni a společně s několika kamarády jsme si založili vlastní klub jen tak pro radost, abychom mohli dále pokračovat v tom, co nás baví a spojuje. Jeho jméno FBC Texas vzniklo náhodou a nikdo neví jak. A v té době jsem se už utvrdil i v tom, že chci nejenom hrát, ale i koučovat. Začal jsem se vzdělávat a nabírat zkušenosti. 

Znamená to tedy, že jsi v Texasu od samotných oddílových začátků? Jak se Tvoje pozice v klubu měnila v průběhu času?

V Texasu jsem od úplného založení. V začátcích jsme si funkce rozdělili s klukama mezi sebe. Postupem času někdo končil, někdo přicházel, takže se moje činnost postupně slepovala od těch ostatních. Jelikož se jednalo jen o jedno mužské družstvo, tak práce mimo hřiště byla jednoduchá. Dnes už je situace jiná. Máme 11 družstev a jmenujeme se Texas Longhorns.

Změnilo se oproti letem minulým něco, nebo jsi stále „kluk na všechno“? Kdybys měl porovnat Texas s Pantery, v čem by byly největší rozdíly?

Moje pozice se nezměnila, starám se o vše, ale už je to mnohem časově náročnější. Mezi Panthers a Texasem je hodně rozdílů a některé věci ani nejdou srovnávat. Ale i tak to má velkou společnou věc. V obou klubech jsou skvělí lidé a milují florbal. Proto také vznikla spolupráce obou klubů.

V Panthers jsi kromě trenéra mužského Áčka také šéftrenérem celé mužské složky a klubovým metodikem. Jaké jsou v těchto funkcích Tvé cíle?

Těch funkcí není opravdu málo. Vždy mě nejvíce bavilo a baví to, co je neblíže hřišti. Nikdy jsem neměl rád kancelářskou práci a chtěl bych pracovat s trenéry, předávat jim své znalosti a zkušenosti a naopak načerpat nové i od nich. Doufám, že budu pro ně ten, se kterým se budou moci bavit o všem a společně budeme u dětí a dospělých rozvíjet jejich dovednosti i osobnosti. Když to bude bavit hráče, tak i trenéry a samozřejmě mě.

Plánuješ do blízké budoucnosti nějaké větší změny?

Změny budou. Připravujeme celkovou sportovní metodiku, práci v programu XPS (program pro plánování tréninků, pozn. red.), trenérské meetingy, více možností školení pro trenéry a další. Pokud jde o hráče, tak připravujeme u nejmenších dělení na ročníky, výběrové tréninky, gólmanské tréninky a budeme klást velký důraz na pohybové dovednosti dětí. Čeká nás hodně práce, ale věřím, že to společně zvládneme a posuneme klub o kousek dál, aby se hráčům s rodiči a trenérům v Panterech ještě více líbilo.

Kromě zmiňovaného také v těchto dnech spouštíte klubovou členskou sekci, co to vlastně členská sekce je a jakým způsobem má klubu i jeho členům pomoci? Je její součástí i mobilní aplikace?

Je to interní systém pro sportovní kluby. V současné době ho používá velká většina klubu nejenom florbalu v České republice. Před rokem jsem přišel do Panthers s tím, že je to super a mělo by to tu být. V Texasu už tento systém máme tři roky a je to paráda. Sekce umožňuje komunikaci, správu družstev, plateb a spoustu dalšího. Nebudu mluvit za vedení klubu, ale já doufám, že se to všem členům bude líbit a že to pomůže zefektivnit práci a spojí to všechny nástroje na jedno místo. Mobilní aplikace je ve vývoji a už se na ní těším. Další plány mohou být zavedení e-shopu přímo v členské sekci, propojení s XPS a další. Je v tom obrovský benefit v tom, že se na vývoji podílí přímo oddíly a vše se jim dělá na míru.

Doneslo se k nám, že také zastupuješ Texas a Pantery na regionální úrovni, co všechno řešíte v dané komisi? Máš ambice i třeba na celostátní orgány?

Pokud se nepletu, tak už jsem třetím rokem členem ligové komise našeho regionu. Předtím jsem byl členem komise mládeže. Řešíme tam společně hlavně nastavení soutěží a jejich fungování, ale má to velký přesah do všech dalších oborů florbalu. Proto jsem velmi rád, že mohu být členem ligové komise pomáhat rozvoji florbalu a regionu. Ambice žádné nemám, chci být pojítkem mezi kluby a unií a zároveň pomoci, kde bude potřeba, aby vše klapalo.

Chodíš ještě k tomu všemu do „normální“ práce? Jak se ti daří skloubit vše dohromady ještě společně s časem na přítelkyni?

I když se florbalu věnuji několik let, tak mám stále práci na hlavní pracovní poměr, která mi umožňuje věnovat se florbalu. Bohužel ten florbal zaplňuje celý volný čas a na další věci moc času není. 

Je to všechno velké štěstí a souhra náhod, že mohu dělat vše dohromady. A proto si toho teď ještě více vážím a snažím se toho využít, dokud to jde. 

Jak dlouho už jste spolu s přítelkyní? Co spolu plánujete do nejbližší budoucnosti?

S přítelkyní jsme spolu stejnou dobu jako existuje Texas. Každý si tedy může spočítat, alespoň je v tom i malá hádanka. 😊 Asi to nebude překvapení, ale přítelkyně je také z florbalového prostředí, bez toho by to nemohlo vše fungovat. A aby těch činností nebylo málo, tak momentálně řešíme stavbu vlastního bydlení a v létě bychom se měli stěhovat do nového. Bohužel k současné situaci nemůžeme pozvat oba kluby na kolaudaci, i když by se samozřejmě všichni vešli.

Zakončeme naše povídání ještě takovou „povinnou“ otázkou k aktuálnímu tuzemskému i světovému dění. Jak nás podle Tebe aktuální koronavirová krize ovlivní, nelze na tom všem nakonec najít i pozitiva?

Z mého pohledu současná situace uškodila, ale i pomohla. Mám opět to štěstí, že mohu dále pracovat, i když musím z domova. S florbalem už je to horší. Nemůžeme momentálně dělat sport, který nás baví. Na druhou stranu máme dostatek času k přípravě změn a zavedení nových věcí včetně členské sekce. 

Mě osobně to pomohlo zjistit, co vše jsem nestíhal a co mohu dělat. Hlavně vynahradit čas přítelkyni, i když ty léta do pár týdnu nesmrsknu. Pak bude těžké se zase vrátit do zaběhlých kolejí. Bude tam ale velká chuť a motivace od všech hráčů a trenérů, to pak bude jízda. Díky tomu vše doženeme a budeme ještě lepší.