Cílem je jednoznačně postup, říká v obsáhlém rozhovoru Láďa Hrma

S posledním domácím zápasem mužského Áčka v základní části Národní ligy přinášíme i obsáhlý rozhovor s trenérem Láďou Hrmou, který zhodnotí jak těžké začátky, tak například práci s mladými hráči či představí svá očekávání do nadcházejícího play-off.

Láďo, máš za sebou 8 měsíců u panteřího A – týmu, jakými slovy bys ty uplynulé měsíce zhodnotil?

Uteklo to jako voda, ale příjemně. Pro všechny strany tu byla spousta novinek, které si musely sednout. Z mého pohledu máme za sebou dobré období, ale to hlavní nás teprve čeká. Tam se teprve pozná, jestli těch 8 měsíců bylo správných nebo ne. Ať už to dopadne jakkoliv, tak ty zážitky a zkušenosti už nám nikdo nevezme.

Když se Panteři ozvali, bylo to pro Tebe spíš jednoduché, nebo složité rozhodování? Co hrálo do karet tomu, že jsi nabídku u A – týmu nakonec přijal?

Oni se úplně neozvali ☺, ale vzniklo to z nějaké vzájemné spolupráce dvou klubů (Panthers Praha a TEXAS LONGHORNS). V tu chvíli to bylo jednoduché i složité zároveň. Obrovská výzva na jedné straně, závazek a odpovědnost na té druhé. Důležitým faktorem v rozhodování byla právě ta spolupráce našich klubů, bez které bych do toho určitě nešel. 

Jsi zároveň šéftrenérem celé mužské složky Panterů, takže jsi k florbalu zavázán téměř pořád, jak moc je to časově náročné skloubit s tréninky a zápasy mužů? Zbývá Ti vůbec nějaký volný čas?

Co je to volný čas? ☺ Florbal je pro mě jedna ze složek života, bez které bych si ho nedokázal představit. Je důležité říct, že florbal není mé zaměstnání, i když je to můj velký sen. Hodně času mi tedy zabírá má hlavní práce, která mi ale umožňuje věnovat se florbalu v tak velké míře. Samozřejmě, že pozice šéftrenéra je náročná, ale je to hodně o tom, jak si to člověk nastaví a jaké lidi má kolem sebe. Většina lidí si po práci zajde na skleničku, do kina… Já po pracovním dni skočím do haly na tréninky a potom doma k počítači řešit florbalové věci. Je to náročné, ale ty emoce a nasazení dětí i dospělých mi dodává energii do žil.

Když se podíváš za sebe, co nejnáročnějšího Tě v novém působišti potkalo? Jak Tě vzali Tví svěřenci, jak se tvářili na Tvé tréninkové metody? Co říkali například na videorozbor, který máte po každém odehraném duelu?

Těžká otázka. Já jsem měl svůj start hodně ulehčený v tom, že klub i hráči toužili po změně. Na druhou stranu Lukáš Jenšík odvedl obrovský kus práce a pro mě bylo zavazující na to navázat. Bylo vidět, že spousta věcí bylo pro kluky nových, ale postupem času se to zlepšovalo a viděli v tom přínos.
Změnilo se toho opravdu hodně a za to patří klukům velká poklona, jak to zvládli vstřebávat. Video je jedna z věcí, které používáme hodně. Díky tomu si můžeme rozebrat předchozí zápas, ale také se připravit na ten následující. Kluci to mají rádi i díky tomu, že se tam občas najdou úsměvné situace, které vytvářejí dobrou náladu na videomeetingu. ☺

Pozitivního ohlasu se dočkala například letní příprava s kondičním trenérem Lukášem Stránským, jenž trénoval i například hokejistu Romana Červenku, jak moc podle Tebe ta náročná průprava pomohla klukům v sezoně? Plánujete pokračování spolupráce i v příští sezoně?

Stráňa je velký profík a bylo to vidět. Kluky letní příprava bavila, i když to dle jejich slov bylo peklo. Do sezóny nám to obrovsky pomohlo, ale jak moc se teprve ukáže teď v závěru. Samozřejmě pro nás bylo důležité udržovat kondici i po přípravě. Zařadili jsme nějaké věci přímo do florbalových tréninků plus jsme přidali i tréninky mimo halu jen na kondici. Jak to bude do další sezóny, momentálně řešíme.

Před dnešním zápasem okupujete druhé místo tabulky, na první Orku, kterou jste před dvěma týdny dokázali porazit, ztrácíte dva body. Odpovídá tohle umístění Tvým předsezonním cílům, nebo je to více, než jsi čekal?

Naším cílem bylo od začátku uspět v play off. A kdo tuto ligu zná, tak ví, že je jedno, z jakého místa tým do play off jde. Není tedy pro nás důležité umístění v tabulce, i když to potěší. Už od začátku sezóny se ale připravujeme na play off. Celkově samozřejmě nemůžeme mít jiný cíl než postup do 1. ligy.

Sezona přitom nezačala úplně nejlépe, chvíli vám trvalo, než jste se dostali do herní pohody, čekal jsi ten začátek tak složitý? 

Já jsem to očekával. Byla tu spousta novinek jak ve hře, tak i v týmu, které potřebují čas. 

O Národní lize můžeme říct, že je jednou z nejvyrovnanějších soutěží v republice, nebyl trochu i tohle ten faktor, proč se na výsledky muselo nějakou chvíli čekat?

Samozřejmě. ☺ V tomhle je ta národka skvělá. Každý může porazit každého a to mě baví. Nedá se podcenit příprava a přístup k zápasu a pak je ta radost z výhry větší. 

Co vlastně byl rozhodující moment, po kterém jste začali víceméně s železnou pravidelností sbírat body?

Nebyl to podle mě určitý moment. Postupně si vše začalo sedat, kluci uvěřili naší cestě a hře, převedli jsme většinu teorie do praxe, juníci se otrkali v mužském florbale a tým nabral obrovskou vnitřní sílu.

Je známo, že se týmy v soutěži hodně znají a vědí, co od sebe mají čekat, funguje to tak i u vás? Připravujete se na každého soupeře zvlášť, nebo volíte cestu snahy donutit soupeře přizpůsobovat se vašemu stylu hry?

Ano znají. A zpětně mohu říct, že nás žádný tým ničím výrazně nepřekvapil. Vždy jsme se přípravou na zápas přesně trefili. Na soupeře se vždy připravujeme, ale zároveň se pořád snažíme hrát naši hru a vnutit ji soupeři. Ne vždy se to povede a musíme reagovat, ale v tom je ten sport krásný.

Každý tým má v sezoně nějaký výpadek (snad vyjma fotbalového Liverpoolu), vás jeden takový, byť malý, potkal na začátku listopadu, co je v tu chvíli pro Tebe nejdůležitější? Jak se s krátkodobým výpadkem formy snažíš vypořádat například na trénincích?

Nijak více jsme to neřešili, pracovali jsme dále podle plánu. Jen jsem se snažil více kluky utvrzovat v tom, že jdeme správným směrem. Zpětně mě z toho období mrzí jen vypadnutí v domácím poháru, protože jsme byli kousíček od toho si zahrát sváteční zápas se superligovým Chodovem. 

Hodně se snažíš zapojovat nadějné juniory, například takový Kája Petrák se i přes svůj nízký věk velmi rychle zařadil mezi lídry, jaká jejich vlastnost je pro Tebe při jejich výběru na zápasy nejdůležitější? Jsi spokojen s tím, co mladé pušky v mužské kategorii předvádějí?

Je to jedna z věcí, se kterou jsem do toho šel. Chtěl jsem více zapojit mladé hráče a nastavit to tak i na další roky. Mládež tady v klubu pracuje výborně a jsou tu velké talenty. Byla by tedy škoda jim nepřipravit cestičku až do mužských soutěží tady u nás. U mlaďochů je samozřejmě důležité ukrotit jejich juniorský styl florbalu a přetavit to ve prospěch mužského týmu. Zároveň je důležité najít rovnováhu mezi velkým sebevědomím a pokorou, aby to bylo opět prospěšné pro všechny strany. Všichni mladí kluci, které máme v naší skupině, pracují velmi dobře a je na nich vidět velký progres.
Zmíněný Kája, ale i další dostávají velký „ice time“ a dokážou i rozhodovat zápasy.

Které družstvo má vůbec pro mladé kluky přednost? Junioři hrají kvalifikační část nejvyšší soutěže, kde vcelku s přehledem okupují první místo tabulky, jak řešíte případné termínové kolize? Mají někteří kluci přednost na muže, nebo se je snažíte využívat spíše v jejich kmenové kategorii?

Ještě během letní přípravy jsme si s klukama sedli a povídali jsme si o tom, jak to v sezóně uděláme. Domluvili jsme se, že junioři pro ně mají přednost, ale že to budeme řešit zápas od zápasu. Vždy se se domlouváme s trenéry juniorů i se samotnými hráči. Pokud dochází k časové kolizi, tak se vždy kluků ptáme, kam by chtěli raději jít. Nechci jim brát ty zážitky a zkušenosti z juniorských zápasů a jejich party. Je zde potřeba říci, že se nejedná pouze o áčko, ale hodně juniorů chodí hrát i za béčko do divize, kde sbírají cenné zkušenosti do mužského florbalu.

Jak hodnotíš výkony a výsledky juniorského výběru? Kvalifikace se nepovedla, druhá část sezony už ale ano, komunikuješ s trenéry a vyhodnocuješ s nimi průběh sezony, nebo to necháváš na nich?

Bohužel se kvalifikace nepovedla a klukům to sebralo velké množství těžkých zápasů. To už bohužel nedoženeme. Dorostence a juniory jsme s trenéry řešili a řešíme hodně. Nastavovali jsme koncepci, aby to vše navazovalo do mužů. Trenéři odvádějí fantastickou práci a na klukách je to vidět.

V jiných sportech se občas stává, že kombinace mládí a stáří nemusí v šatně vždy dělat dobrotu, jak je to u vás? Zapadli mladí kluci dobře?

Musím přiznat, že jsem se toho trochu obával, ale hned úvodní týdny letní přípravy mě uklidnily. Vše si ideálně sedlo do skvělé party, která táhne za jeden provaz.  

Netradičně máš v týmu hned několik kapitánů, kteří se ve své funkci protáčí, proč jsi se pro tento systém rozhodl? Má ten dotyčný, jenž na zápas oblékne kapitánskou pásku, nějaká privilegia či povinnosti navíc?

Volbu kapitána jsem nechal až na konec přípravy, abych mohl tým lépe poznat. Rozhodl jsem pro to zvolit hned čtveřici lídrů, kteří se interně v týmu dělí o různé činnost a tvoří spojku mezi týmem a mnou. Tato čtveřice se o pásku na zápasy dělí a zavazuje je to pouze k tomu, že musí jít na nástup první a mohou se bavit s rozhodčím. Zpětně toto rozhodnutí hodnotím jako správné. 

Je v týmu někdo, kdo Tě v průběhu sezony obzvlášť překvapil či potěšil ať už svými výkony, či něčím jiným?

Překvapil mě celý tým, jak je pracovitý a vše obětuje pro společný úspěch. Určitě bych rád pochválil hlavně hráče, kteří nedostávají tolik příležitostí v zápasech, ale v tréninku pracují stejně výborně jako ostatní. To je pro nás důležité, abychom měli i kvalitní konkurenční prostředí.

Na lavičce máš k ruce Mílu Mattese a Andy Novákovou, jak máte rozdělené jednotlivé úkoly a povinnosti? Vaše spolupráce evidentně funguje na jedničku, jak bys jí zhodnotil ty? Mají Tvoji asistenti nějaký speciální úkol, který vybočuje z klasické pracovní náplně?

Andy i Míla jsou super a bez nich by to nebylo, tam kde to je. Jejich práce není tolik vidět, ale je důležitá. Spolupracuje se mi s nimi skvěle, nic bych neměnil. Naše úkoly jsou v podstatě rozdělené jednoduše. Andy se stará o papírové a organizační věci, Míla společně se mnou o náplň a vedení tréninků. Při zápasech Andy vede rozcvičku a následně statistiky, Míla řeší střídání a já se věnuju více hráčům a hře.

Pomalu se blíží play-off, s jakým do něj budete vstupovat cílem? Už teď je téměř jisté, že skončíte v první čtyřce a budete si svého soupeře vybírat, máte někoho vyhlédnutého, nebo raději vyčkáváte, kdo nakonec v zamotaném boji o osmičku urve postupovou příčku?

Do play off nemůžeme jít s jiným cílem než postoupit. Tento cíl má samozřejmě více týmů, uvidíme, kdo pro to udělá více a komu se bude více dařit. Pokud si budeme vybírat, tak chci dát hodně na názor týmu. Samozřejmě, že se o tom kluci už baví, ale dva týmy ještě nejsou jisté, takže je to ještě hodně otevřené.