Na Dejvicích jako doma

Druhé jarní kolo zavedlo Mladší žáky A do nafukovačky na Kotlářce, která v mnohém připomíná proslulý radlický „stan“. Přečtěte si report z pera Jany Ježkové.

9. kolo nás zaválo do nedalekých Dejvic. V nafukovačce na Kotlářce jsme cítili podobně jako v naší domovské aréně v Radlicích. Jinovatka křupající pod nohami nám slibovala klasickou kotlářskou lednici, ale nebylo to až tak hrozné. Kluci se sešli v sestavě vyztužené několika elévy, kteří se rychle zapojili do kolektivu. První zápas jsme hráli proti Chodovu. Jejich minimálně dvoumetrový trenér vzbuzoval velký respekt, ale kluci se nezalekli a srdnatě se pustili do boje. Je pravdou, že na začátku bylo potřeba, aby trenér zapnul svůj pověstný „playstation“, přestože před zápasem proklamoval, že dneska nebude moc hlasitý. Po nedávné chorobě totiž ještě není v plné síle.

Nicméně mu toto předsevzetí vydrželo asi 10 vteřin a už udílel jasné pokyny. Kluci si na zápas docela věřili a bylo to na hřišti znát. O hlavě je to totiž vždycky. Bylo k vidění několik pohledných akcí, které potěšily oko florbalového diváka. Celý zápas jsme si šli za svým cílem a to v kombinaci s dobře chytajícím Sébou stačilo na pěkné vítězství. Pak nás čekala dlouhá pauza, kterou jsme trávili různě. Naštěstí počasí bylo milosrdné, venku svítilo slunce a mnozí se tak slunili. Další plenili maminčiny peněženky a následně bufet, či jiné restaurační zařízení.

K druhému zápasu jsme se postavili proti Spartě, tentokrát s Jóňou v bráně. Tady se jasně ukázalo, že hlava velí. Už od počátku byl náš výkon spíše ustrašený, nevěřili jsme si a po obdrženém gólu se hlavy svěsily až někam ke kolenům. Ale abychom nebyli jenom negativní. Podařilo se nám využít (nebo skoro využít, protože to bylo těsně před nebo těsně po přesilovce) hru v početní výhodě. Kluci ukázali, že umí i střílet. Ke konci jsme zvládli i hru v šesti s odkrytými zády, která přinesla góly v soupeřově, ale i naší síti. Závěrečný nápor nám zhatilo oslabení, ale i tak kluci předvedli obdivuhodný výkon. 

Myslím, že konečný výsledek vypadá jednoznačně, ale tak to na hřišti, hlavně ke konci zápasu vůbec nebylo. Nejenom, že trenér zkoušel různé přesuny v sestavě, hru v šesti hráčích rovnou z buly, ale byly k vidění i taktické šachy, ve smyslu nasazování určitých lajn proti sobě. Myslím, že nezúčastněný divák se musel bavit a nás ostatní hra vtáhla a držela až do konce. Zejména bych ráda vyzdvihla několik brankářských zákroků Jóni, protože si zasloužily označení „monster save“.

Na poslední zápas nás opustil náš lodivod Lukáš Jenšík, protože musel kormidlovat současně hrající juniorky. Realizační tým byl ale rozšířen o starší bratry – Pokyho a Matyho. Jejich postřehy a zkušenosti kluci určitě ocenili. O třetí místo jsme se šli utkat s Mladou Boleslaví. Soupeř byl o trochu větší a měl občas i o trochu rychlejší nohy a ruce. Nicméně celý zápas jsme se přetahovali a v polovině druhé půle se nám povedl famózní obrat, kdy se nám podařilo během 1 minuty dát 3 góly. Dlužno dodat, že všem předcházel biliárový ťukes, který uznale ocenila celá hala.  Bohužel toto slibné vedení jsme neudrželi. Nohy nám ztěžkly, štěstíčko se trochu přiklonilo k soupeři a konečný výsledek tedy vyzněl příznivěji pro soupeře.

Celý turnaj nám ukázal několik věcí. Určitě víme, kde nás bota tlačí, objevují se nám, hlavně pod tlakem různé nešvary, ale to bude ještě chvilku trvat.

Pozitivní bylo, že kluci se podporovali. Každý měl někdy slabší chvilku a na všech byla místy znát únava, ale bylo milé slyšet, jak se kluci umí pochválit a povzbudit. Když udělali chybu, tak o ní věděli a znali i lepší řešení pro příště. (Umět jí znovu neudělat je úkol na příště :-)). Dalším pozitivem bylo, že gólově se prosadili i jiní, než jen osvědčení ostrostřelci a oba gólmani se v bráně činili, tak jak mají.

Panthers Praha – Florbal Chodov :-)
Panthers Praha – Sparta Praha :-(
Panthers Praha – FA MB :-(
(o 3. místo)

Autor: Jana Ježková