Stříbrné zlato Mlžů B

Poslední dva turnaje rezervy Mladších žáků vždy dospěly až do finálového zápasu. Zatímco finále z Benešova bylo jednou velkou noční můrou, na Děkance to byl přesně naopak – přečtěte si netradiční, zdvojený report!

Stříbrný Benešov

Začneme nejprve v sedmnáctitisícové aglomeraci směrem na jih od Prahy, kde se hrálo před dvěma týdny. 

Začátek prvního zápasu proti Sokolu Benátky se naštěstí vyvíjel v náš prospěch. Hned ze startu jsme tlačili soupeře, který měl co dělat, aby se vůbec dostal k balónu, natož do útočné poloviny. A i když se mu povedlo vystřelit, tak všechny střely byly zastaveny naším bezchybným brankářem. Ani na gól jsme nemuseli dlouho čekat, padl chvíli po odpískání buly.

Jediné, v čem jsme neobstáli, byly standardky. Místo toho, abychom rychle popadli balón a rozehráli standardku, čímž bychom překvapili zaskočeného soupeře a udělali si ještě větší náskok, tak jsme se nechápavě koukali na rozhodčího a divili se, co pískl. I tak se soupeři nepovedlo pokořit našeho gólmana až na nájezd, kde gólman udělal první a poslední chybu tohoto zápasu. Zápas konči za stavu 4:1.

Druhý zápas byl oproti prvnímu strašný. Naše hra o dost zhoršila, neuměli jsme základní věci jako: zvednout hlavu při nahrávce nebo střelbě nebo dokonce spolu vůbec mluvit. Nakonec to vše dobře dopadlo, když Hroník Matyáš z otočky a úplně na slepo vstřelil gól. To nám dalo trochu naději. Soupeřovy šance snižoval i fakt, že v naší bráně seděl úžasný Tomáš Vosála, který stejně jako v předchozím zápase převáděl nevídané výkony. Konečný stav zápasu 2:1. 

Před finále ještě proběhlo „střídání stráží“, kdy trenéra Drášu nahradila tradiční dvojice Paučis s Bobrem, kteří dopoledne plnili své zápasové povinnosti v Králově Dvoře. Naopak první jmenovaný zamířil v tu chvíli ze stejného důvodu do pražských Dejvic.

A s trochou nadsázky by se dalo říci, že dalekou cestu mohli klidně obětovat. Místo týmu, který se dokázal probojovat až do finále, to totiž na hřišti vypadalo, jako kdyby tam místní rodáci pořádali nedělní chodecké závody, v nichž navíc z obou zúčastněných družstev nejvíce vynikali rozhodčí. Po pěti minutách relativně slušné hry jsme počali být zoufale neaktivní, bez náznaku jakékoliv snahy popoběhnout o ten potřebný metr navíc, k čemuž jsme ještě připojili totální laxnost v důrazu a obsazování hráčů.

Když k tomu započítáme i nemohoucnost při občasném útoku, z jednoduché rovnice nám vyjde, že tohle na vítězství rozhodně nestačilo a můžeme si za to sami, nikoliv někdo jiný, jak jsme se snažili obhájit po utkání.

Do příště máme hodně co zlepšovat, a to bohužel včetně věcí, u nichž už jsme si mysleli, že jsou automatické a netřeba je připomínat šestkrát za poločas. Děkujeme rodičům za podporu a trpělivost.

Panthers Praha B – Benátky n/J :-)
Panthers Praha B – Draci Říčany :-)
Panthers Praha B – Florbal Neratovice :-( (o 1. místo)

Nájezdoví mistři ovládli Děkanku!

V předvečer první adventní neděle pak Mlži vyrazili na Děkanku znovu válčit o vytoužený postup do druhého koše. Výraz „v předvečer“ odpovídá i časům našich zápasů, které začínaly netradičně až ve čtyři hodiny odpoledne.

Čekaly nás postupně týmy Bohemky a Kladna. U sázkových kanceláří jsme byli mírným favoritem, protože se díky odpolednímu začátku prvního duelu eliminovala hrozba toho, že budeme ještě unavení z postelí.

A kdo hodil na tiket jedničku, nelitoval. Panteři zelenobílého soupeře až na pár výpadků na začátku přehrávali ve všech směrech a díky hodně vysunutému napadání získali takové množství balonů, že z toho v poločase bylo vedení 5:0. V druhé části naše hra opadla a ke slovu se dostal i soupeř, náskok jsme ale měli dostatečný a zápas celkem v poklidu dovedli do vítězného konce. Těšit nás může asi nejlepší první půle sezony a góly, ze kterých až občas přecházel zrak, na druhou stranu nebýt vypuštěné druhé půle jsme mohli zvítězit ještě vyšším rozdílem.

Proti Kladnu to ale bylo úplně jiné. Soupeře jsme podcenili a nechali ho hrát i v místech, kde si to prostě nesmíme dovolit, a ten toho zaslouženě využil. Kdo někdy hrál nějaký týmový sport tak ví, že dostat se zpět do takového zápasu je hrozně těžké a nejinak tomu bylo i u nás. Byli jsme v obraně nedůrazní, v útoku statičtí a po poločase prohrávali 0:2.

Druhá část sice byla markantně lepší, klasicky se ale projevil syndrom horkých hlav a ze stojících kluků jsme se stali chlapci až příliš ulítanými a zběsilými. Na vytoužené vyrovnání jsme sice nedosáhli, díky lepšímu skóre jsme však stejně zamířili do finále proti Slavii.

Ta byla šikovná na balonku, víc ze hry jsme ale měli my, zejména díky tomu, že jsme se dokázali vrátit k tempu z prvního mače. Sešívaní se dlouho dokázali bránit, navíc z nenápadné akce srovnali, museli jsme tak přepnout ještě na vyšší stupeň a občas jsme našeho soka dostávali pod takový tlak, že nebyl schopný ani rozehrát zpoza vlastní klece.

Ve druhé půli přišlo zasloužené vyrovnání, po kterém ještě následovala smršť do plastu pod břevnem, bohužel už bez účinku. Na druhou stranu i Slavia měla pár ojedinělých protiútoků, při kterých nás podržel Tom.

Potřetí z posledních pěti turnajů se tak muselo do nájezdů. Z prvních tří střelců na obou stranách neuspěl žádný (#plasty), až ve čtvrté sérii kličkou do forehandu uspěl Honza Kubíček a poté, co Tom lapil i čtvrtý sešívaný pokus, mohla i potřetí v nájezdech propuknout Panteří radost.

Od posledního turnaje v Benešově je znát zlepšení, stále však je spousta věcí, které musíme zlepšit, chceme-li uspět ve vyšším koši. Děkujeme rodičům za podporu a budeme se těšit za dva týdny v neděli na Jižním Městě.

Panthers Praha B – FbŠ Bohemians :-)
Panthers Praha B – Kanonýři Kladno :-(
Panthers Praha B – Slavia Praha :-) (o 1. místo)

Autoři: Dráša, Paučis