Velmi nepovedené představení ženské rezervy…

Prohrát zápas se může, prohrát i druhý zápas se také může, ale prohrát zápasy stylem, který předvedla naše první ženská rezerva, je naprosto nepřijatelné!

Co říct k nevydařeným svátečním zápasům, které byly úplně totožné? Porada u branky, že nesmíme zaspat začátek zápasu. První minuta a už prohráváme 0:1. Poté celkem kontrolujeme hru, ale na branku soupeře nejde žádná střela, nikdo necloní před brankou, a naopak soupeř při každé střelecké příležitosti po našich hrubých individuálních chybách vstřelí gól (příkladem budiž první zápas, kdy jsme ze prvních 3 střel dostaly tři branky). Další porada o pauze v rohu, padají slova o tom, jak se musíme zvednout, hrát lépe a jednoduše.

Mírné zlepšení skutečně přichází, ale na gól se musíme neskutečně nadřít a když už branku konečně vstřelíme, tak soupeř hned vzápětí odskakuje jednoduchým gólem v naší síti (za zmínku stojí i naše dva vlastní góly). Ve třetí třetině sice máme optickou převahu, ale střel je stále málo. Posledních 5 minut obou zápasů hrajeme na 6 hráček v poli, ale nemáme dostatek fyzické a psychické síly na to, abychom dokázaly zápasy vyrovnat.

Skepse je na holkách vidět, hádáme se všichni sami mezi sebou, nadáváme na rozhodčí a před přítomnými fanoušky působí naše hádky groteskně. Ano, jsou zápasy, kdy se týmu nedaří a soupeři do naší branky spadne takřka vše, co jde na branku, ale na nás to v žádném případě nesmí být vidět takovým způsobem, jako tomu bylo u holek v neděli na Barrandově.

Není možné, abychom se vzájemně obviňovali, že ‘ty jsi něco udělala špatně; to je tvoje chyba; proč si to udělala takhle‘ a podobně. My musíme být psychicky odolní, i když se týmu nedaří. Není to jednoduché, když to týmu doopravdy nešlape, ale pokud na sebe budeme takto hulákat a řešit vše ostatní okolo a ne sebe, tak nemůžeme v příštích zápasech pomýšlet na nějaký bodový úspěch. Nejprve je důležité zamyslet se sám nad sebou a teprve potom mám právo někoho kritizovat.

Věřím, že se holky z tohoto turnaje dostatečně poučí, začnou pracovat na 100 % v trénincích a začnou se také vzájemně podporovat, což je také nesmírně důležité. A je úplně jedno, jaká je v daném zápase zrovna sestava. Toto se týká jak zkušených hráček, tak i juniorek, které nás nově doplňují. Jsme jeden tým a jako jeden tým musíme vystupovat i na hřišti a na střídačce.

Panthers Praha B – FA MB Kralupy 5:8
Panthers Praha B – Sparta Praha 5:7

Autor: Daneček