Zázrak v Ostravě se nekonal

Za posledních sedm týdnů mají naše #princezny hned pět výjezdů do dalekých moravských měst. Poté, co v prodloužení proti Třinci, nejvzdálenějšímu možnému soupeři, jaký jim mohl pohárový los připravit, postoupily do čtvrtfinále poháru, kde měly narazit na žluto-modrý ostravský celek. Podle tradičního pohárového systému se měl tento zápas sehrát na půdě tabulkově slabšího týmu, tedy u nás. Ale světe div se, letos se pravidla trochu změnila a o místě utkání rozhodl los. My jsme si tak mohly vychutnat další výlet do Ostravy, a to ve značně omlazené sestavě, jejíž věkový průměr dosahoval pouhých 22,7 let oproti běžným 25,3.

Ve čtvrtek v půl osmé večer, což byl původně plánovaný čas začátku zápasu, informoval tým FBC Ostrava na svém Facebooku: „Panterky se nám po cestě nějak zatoulaly a ještě na halu nedorazily, začátek utkání se tak posouvá o půl hodiny.“ Pozdní příjezdy jsou od minulé cesty do Třince naší doménou, ale tentokrát jsme si až takovou krizí projít nemusely a zvládly jsme i krátkou a svižnou rozcvičku. Ve 20:00 tedy mohly naše dvě pětky, místy v poněkud neobvyklém složení, nastoupit do boje proti družstvu, které před pár dny získalo v televizním zápase skalp dosud neporažených Vítkovic. Po dlouhé době dostala šanci nám krýt záda v brance Eliška Egertová, ale bohužel jsme jí to moc neulehčily. Aspoň si pořádně zachytala…

Pro tentokrát nebude asi nutné rozepisovat popořadě všech 14 obdržených a 2 vstřelené branky během 45 minut. Z konečného stavu mnohé vyplývá, ale mnohé nemusí být na první pohled znát. Ostrava nás chvílemi hodně školila, ale, jak se říká, ze všeho špatného by si člověk měl snažit brát něco pozitivního. V tomto zápase proti kvalitnímu celku, za který hraje nejedna (ať už česká nebo slovenská) reprezentantka, jsme tak alespoň získaly spoustu podnětů pro zlepšení. Opět spousta branek padla vinou naší nevalné hry na brankovišti a nedostatečného důrazu v těchto místech hřiště. Soupeřky nám moc nedovolovaly tvořit hru a mít kontrolu nad balonkem, i když pár světlých míst tam zejména v podání první pětky vidět bylo. Tempo zápasu diktovaly jednoznačně domácí, ale párkrát jsme je především z brejku, pořádně prohnaly. Nestačily se divit klasickým kličkám Naty Vesecké.

Zápas připomínal starý biblický příběh o zápolení Davida proti Goliášovi. První třetinu jsme se rozkoukávaly, ve druhé přišlo lehké zlepšení, ale ne a ne nám tam padnout branka. Před závěrečnou patnáctiminutovkou jsme si v šatně spolu s trenéry stanovili dva jasné a stručné cíle:

1) Vyhrajeme tuhle třetinu.

2) Dáme gól.

Jak bystře podotkla Niky Staňková, „Ten první cíl se bez toho druhého asi těžko splní…“ a tak jsme se vydaly popasovat s tím, co ještě ze zápasu zbývalo. Bojovaly jsme statečně. Bohužel se nám podařilo splnit pouze cíl č. 2, zato však dvojnásobně. Premiérové zářezy do gólových statistik si připsaly Karin a Natálka. Jako hráčka utkání byla zvolena Týnka Lochmanová, v tomto zápase jednoznačně náš #nejlepšíbek, která ve velmi nezvyklém obranném tandemu s Tepi jistě zamotala trenérům hlavu v tom, koho v následujícím zápase postaví do obrany :D

Zázrak se tedy nekonal, ani postup do semifinále poháru.

FBC Ostrava – Panthers Praha 14:2 (4:0, 3:0, 7:2) | online