Starší žáci a jejich horská dráha

Na druhý letošní turnaj starších žáků jsme se vydali mimo Prahu do haly BIOS v nedalekém Kladně.

Našim prvním soupeřem byl tým Black Angeles. Ačkoliv někteří soupeři byli až o dvě hlavy větší, kluci se tímto faktem nenechali rozhodit a předvedli velmi vyrovnaný boj. Dokonce bych řekl, že to byl od kluků asi jeden z nejlepších zápasů za poslední rok, a to jak do hry, tak i do obrany. I když jsme nakonec prohráli, kluci mi svou hrou udělali radost a po zápasu jsem na ně byl opravdu pyšný.

Nevím, zda klukům má pochvala stoupla do hlavy, nebo kde se stala chyba, ale druhý zápas, ve kterém na nás čekal Tatran, byl pravým opakem toho, co jsme předvedli s Blackama. Ujali jsme se rychlého dvoubrankového vedení, ale pak přišlo podcenění soupeře a my jsme přestali hrát to, co umíme. Navíc, soupeř úspěšně trestal každé naše zaváhání, a tak vedení bez problémů za chvíli strhnul na svou stranu.

Díky dvěma prohrám ve skupině nás odpoledne čekal zápas o udržení v koši, který jsme nakonec svedli s Prague Tigers. Celý zápas jsme dominovali, drželi jsme míček, snažili jsme se kombinovat. Ačkoliv jsme dopředu hráli podle našich představ, chvílemi jsme podcenili hru do obrany a dostávali jsme zbytečné branky. I přestože jsme nakonec vyhráli, i v tomto zápase se opět prokázala naše špatná psychika a neudržení koncentrace po celou hrací dobu.

Rád bych po dlouhé době někoho pochválil, a to Vojtu Petráně a Sebastiána Štoska za předvedený výkon. Jinak je vidět, že máme stále na čem pracovat a chceme-li se posunout výš, musíme evidentně začít předvádět něco jiného, než co jsme hráli v minulém roce.

Děkuji za podporu rodičům a těším se na další turnaj!

Autor: Lukáš Jenšík