Slzavé rekordní stříbro!

K závěrečnému představení v letošní sezoně se Mladší žáci B museli vydat až do dřevotřískového chrámu v Mladé Boleslavi, kde opět mohli posunout nejlepší umístění panterské rezervy v klubové historii. A povedlo se jim to náramně, byť tedy to pomyslné vyvrcholení přišlo o dvacet minut dřív, než bylo záhodno…

Než na to zapomeneme, dovolte nám vyseknout hlubokou poklonu oběma gólmanům – Tomovi i Dádovi, jenž zachytali nejspíš životní turnaje a po zápasech právem přijímali slova uznání i od soupeřů. Klobouk dolů!

Teprve druhé představení ve čtvrtém koši přitom nezačalo nějakou velkou hitparádou. Náš vstup do zápasu s Benešovem nebyl úplně ideální, šikovný soupeř měl na všechny své kousky dostatek času i volného prostoru, od pohromy nás nicméně neustále zachraňoval Dáda, jenž v brankovišti mrskal jednoho trojitého Rittbergera za druhým.

Všechno otočila až Mikyho cca sedmá droážka, po níž se Benešov zatáhl a nechal nás tvořit – spoustu šancí jsme nicméně zahodili a nechali srdeční pumpy přítomného diváctva i nadále pracovat v nouzovém režimu. Definitivní pojistku na drtivé vítězství 2:0 přidal po prapodivném ťukesu a střele do poloprázdné brány (respektive celá brána byla volná, ale proč to nedat gólmanovi do teploměru, že?) Slaďák. Na úvod dobré.

Náročnější prověrka měla přijít proti Tatranu, jenž si přivezl i dva nadprůměrně šikovné kluky, jenž navíc spolu zařídili první zásah do naší sítě. Ten znovu vrhl stín na naše laxní dostupování volných hráčů a drhnoucí přechod do útoku – druhý jmenovaný nedostatek se však podařilo včas odstranit a po brance Kuby následované hodně hraničním zásahem Ondry jsme v poločase vedli 2:1.

Průběžný stav sice neodpovídal průběhu hry, ve které měl Tatran balonek o něco víc než my, na to se ale historie neptá. Ze strany malých Panterů to byl obrovský a hlavně dobře probíhající boj, který postupně vyústil v to, že se nepříjemný soupeř vůbec nedostával do zakončení. Naopak my jsme letos zatím neviděným zápalem dokázali postupně převzít otěže hry a tlačit se do velkých šancí. V nich byl v hlavní roli Ondra, jenž tři úniky postupně všechny namrskal gólmanovi do pupku, aby při tom čtvrtém odšpuntoval místy až přehnanou kanonádu.

Tatran po třetím gólu začal odpadat a Panteři nemilosrdně trestali náramnými akcemi, ze kterých přecházel zrak. Nemá cenu je dopodrobna rozebírat, neb nikdo by nečetl čtyřstránkový elaborát, tak jen ve zkratce – hattrick Kuby, dva neskutečným způsobem vyřešené a zakončené úniky, Sabyho pokus z půlky náležící do kategorie „dělo“ a nesmělý návrh z tribun, zda by se záznam utkání neměl nahrát na nějaký server pro dospělé pod štítek „veřejné ponížení“. Fakt, že se obranné pásmo našeho soupeře na druhý poločas proměnilo v Chorvatsko, neboť už tam z našich byl každý, dosvědčuje i konečný výsledek, jenž se zastavil na cifře 7:1.

Dvě vítězství nás tak katapultovala do finále, v němž už čekal tradiční protivník posledních týdnů – Falcon. Po nepovedeném vystoupení v Kolíně a úspěšném vzájemné souboji v Kunraticích byl statisticky na řadě znovu soupeř, jenž hned v úvodu ukázal, že s ním budeme mít hodně práce. Brzký inkasovaný gól a výborná gólmanka soupeře trošku nahlodala naše hodně vysoké sebevědomí a v první půlce jsme byli horším týmem – prakticky jsme se jen bránili, jakýkoliv náznak naší střelby byl cennější než východní marka a chvíli před půlkou jsme po nešťastném odrazu inkasovali podruhé.

Na objevující se slzičky nicméně ještě bylo brzy. Ve druhé půli jsme hodně přidali pod kotel a dokázali Falcony zmáčknout, pověstné štěstíčko ale bylo nejspíš vybráno v utkání s Tatranem, protože místy chyběly opravdu milimetry. Postupem času se navíc začal projevovat náš ostudný zlozvyk, tedy spíš než na svůj výkon se začít soustředit na výkon pánů s píšťalkou – ten sice byl prachmizerný, nám však všechny zbytečné výroky na jejich adresu dlouhodobě tak akorát berou vítr z plachet. Nejinak tomu bylo i právě v sobotu, kdy postupná nervozita přerostla ve dvě oslabení, jenž nakonec vedla i k porážce 0:2 a konečnému slzavému druhému místu.

.

Během celé sezony a zejména v průběhu posledních turnajů byl vidět obrovský progress, kterým si celý tým za poslední půlrok prošel. Z party vyjukaných tváří, která si na hřišti chvílemi až překážela, jsme se dokázali vypracovat v hodně nadějný a konkurenceschopný tým, jenž má velký potenciál být úspěšný i do budoucna, a to nejenom co se výsledků týče. Z blátivých vod sedmého koše jsme se dokázali vypracovat až na druhé místo toho čtvrtého, což je v podobných vodách unikátní počin a zároveň i malá odměna za tu práci, kterou máme za sebou.

Děkujeme tedy jak klukům, tak zejména obětavým rodičům, že vydrželi své ratolesti podporovat i v dobách, kdy to na hřišti skřípalo, zejména tedy na podzim. Užijte si teď těch pár týdnů bez nervů a těšíme se, že se brzy uvidíme na Panthers Night!

Panthers Praha B – Florbal Benešov :-)
Panthers Praha B – Tatran Střešovice :-)
Panthers Praha B – Floorball Club Falcon :-( (o 1. místo)

Autor: Paučis

 

Další články z rubriky