Olga Chudosovcevová: „Změnila se spousta věcí, rosteme a stoupáme.“

Kunratice – 7. turnaj odehrála naše rezerva princezen v Kunraticích. V prvním zápase princezny prohrály na nájezdy s domácím Startem a ve druhém zápase v dramatické koncovce přetlačily nováčka soutěže, Kutnou Horu. Jak turnaj probíhal si můžete přečíst v rozhovoru se zkušenou obránkyní Olí.

Jak bys zhodnotila zápas se Startem?

Na zápasy jsme se sešly v nezvyklém počtu hráček 15 + 1. Vytvořily jsme tedy 3 lajny, které bych nazvala: 1. lajna, mladá lajna a lajna zkušená. S mírně favorizovaným Startem jsme začaly utkání dost ospale. Díky nedůraznému bránění, zejména před brankářkou (ano, přiznávám se) jsme obdržely 2 branky v 1. třetině. Ve druhé třetině jsme branku nedostaly, ale ani nevsítily, jelikož jsme málo střílely. Na třetí třetinu trenér takticky stáhl třetí lajnu, čímž se 1. a mladá lajna dostaly víc do tempa. Podržel nás dobrý výkon brankářky Marušky. Nejprve jsme snížily na 2:1 a pak v povedené hře bez brankáře srovnaly na 2:2. Následovaly nájezdy, ve kterých byly bohužel úspěšnější soupeřky.

Poprvé v sezóně jsme remizovaly a dotáhly zápas do nájezdů, které nám bohužel nevyšly. Co chybělo k vítězství a můžeme být spokojeni s bodem?

Nájezdy jsou pro mě takové buď anebo. O zápase má rozhodnout hra ve třetinách. Chyběl nám lepší a důraznější vstup do zápasu a náš oblíbený nízký počet střel na bránu. I tak si myslím, že jsme si bod zasloužily za zlepšení hry a bojovnost ve třetí třetině.

Jak bys zhodnotila zápas s Kutnou Horou?

Dle posledních výsledků a sledování předchozího utkání Kutné Hory je vidět jejich zlepšení. Řekla bych, že na nás vlítly už od začátku. Byly rychlejší, dříve u balónku, důraznější v soubojích. Prostě víc chtěly. I když jsme na tom byly technicky mnohem lépe, na soupeřky to nestačilo. Hned ze začátku 1. třetiny daly 2 góly. Během 2. třetiny jsme zlepšily hru, začaly víc makat a srovnaly na 2:2. Rozhodující byla 3. třetina. Znovu získaná bojovnost hráček, úspěšnost brankářky a tvůrčí střídání trenéra, který posílil útok o naši zkušenou Babku (Barboru Starou) vedly k vítězství. V dramatické koncovce, v poslední minutě, právě Babka vstřelila vítězný gól. Nesmím opomenout ani skvělou atmosféru v hale, kterou vytvořili naši věrní fanoušci (zejména Petra a Michal Škvorovi).

První třetiny obou zápasů jsme shodně prohrály 0:2. Čím si vysvětluješ tento výpadek a jak by se na něm podle tebe dalo zapracovat?

Jak jsem už uvedla, máme ospalé vstupy do zápasů. Chybí nám důraz a střely. Osobně si myslím, že bychom se měly víc vyhecovat a rozproudit před zápasem. Lépe se rozběhat, rozcvičit a rozstřílet. Získat větší náboj do hry.

Zápas s Kutnou Horou se nám podařilo dotáhnout do vítězného konce 40 vteřin před závěrečnou sirénou. Bála ses, že zápas budou muset rozhodnout znovu nájezdy?

„Bála“ není asi to správné slovo. Spíš nemám tyto dramata rozhodujících nájezdů ráda. Myslím tím z pohledu zúčastněné hráčky a nejen diváka.

A teď poslední otázka. Ti, co tě znají už vědí, že jsi v klubu pár let. Co vše se zde za tu dobu změnilo a jak by si ze svého pohledu zhodnotila zatím probíhající sezónu a spojení s týmem z Děkanky?

Je to tak, už je to pěkná řádka let. Vlastně z prapůvodní sestavy jsme tu zbyly už jen dvě: zakladatelka ženského týmu Živa a já. Ještě se k nám nedlouho po založení Panterek přidala v útlém věku brankářka „malá“ Maruška. Změnila se spousta věcí – rosteme a stoupáme. V dnešní době máme už 3 ženské týmy (A, B, C). Áčko hraje v extraligu, béčko úspěšně 2. ligu a další vícegenerační tým C hraje soutěž 3+1. Máme šikovnou a nadějnou mládež. Já jsem s probíhající sezonou velmi spokojena. Na konci sezony minulé jsem dokonce zvažovala ukončení hráčské kariéry. Vše se změnilo spojením s týmem Děkanky. Vlastní tréninky s vlastním trenérem a dostatečným počtem hráček mě znovu motivoval setrvat. Holky z Děkanky jsou moc fajn a náš tým určitě posílily. Ostatně všechny nově příchozí hráčky udržují v týmu veselý a přátelský duch, který odjakživa v Panterkách panoval.

Autor: Daniel Danda Škvor