Dorostenky odehrály na Děkance slušný turnaj

První turnaj po novém roce jsme v brzkých ranních hodinách vyjeli do jedné z nejstarších florbalových hal (zde poprvé, tenkrát ještě na palubovku, vkročil ke svému zápasu za Muže v té době čtrnáctiletý současný trenér dorostenek. Tehdy se na předpisy moc nehledělo :-)

Trenéra tedy přivítaly nejen vzpomínky, ale klasicky rozespalé tváře svěřenek. A nebudeme si namlouvat, že pohled na trenéra byl o mnoho lepší, naopak hráčky by měly dostávat za ranní zápasy nějakou odměnu. Soupeřky to naštěstí měly ještě o mnoho dál, takže jejich rozespalost byla na vyšší úrovni, z čehož jsme samozřejmě měli škodolibou radost :-)

Soupeřkami nám byly naše známé a dalo by se již říct i kamarádky z Nového Strašecí, z nichž část s námi byla na turnaji ve Švédsku. Věděli jsme, že jsme lepší a že chceme vyhrát. Ale stejně jsme to věděli a chtěli v minulém zápase, který skončil remízou a slzami. Tentokrát byla ale v zápase odlišná atmosféra. Přestože jsme neměli plnou sestavu, tak jsme na hřišti byli lepší a sebedůvěra vládla i na střídačce, co byl také velice důležitý klíč k úspěchu. Soupeřky se příliš do šancí nedostávaly a když už, tak to bylo po našich chybách. Zkrátka jsme zaslouženě vyhráli a udrželi tak vítězného a hlavně bojovného ducha, kterého jsme si přivezli z Gothie.

Do druhého zápasu jsme nastupovali proti úplně odlišnému kalibru. Tygřice z IT prostředí (tam podniká jejich sponzor ;)) jsou mnohem tvrdším soustem. Nicméně jsme do zápasu vstoupili perfektní standardní situací zakončenou skvělou střelou (trenér se třikrát bolestivě štípl do stehna, protože si myslel, že je ještě v posteli a sní) a soupeře tak zaskočili vedením. Ten se ale velice brzy oklepal a stav utkání srovnal. My jsme si dali za úkol perfektně bránit a soustředit na to, abychom neztráceli balony ve středním pásmu, což se nám i docela dařilo a do druhé třetiny jsme ještě vyrovnali díky výborně zvládnutému brejku. Tlak se zvyšoval, ale naše obrana stále skvěle fungovala, ale soupeřkám stačilo i malé zaškobrtnutí a bylo srovnáno. Začali jsme mít problémy s rozehrávkou a soupeřky otáčely zápas ve svůj prospěch, když se dostali do vedení o dvě branky. Pak nám ještě svitla naděje, když jsme snížili díky proměněnému nájezdu. Bohužel místo závěrečného tlaku přišla chyba v rozehrávce a dvě minuty před koncem další vyloučení, takže jsme již s výsledkem nedokázali nic udělat.

Pozitivní je, že jsme odehráli turnaj v devíti lidech a drželi jsme se soupeřkami krok (ano, jak by řekl Tomáš „na nic se mě neptej, já ti na vše odpovím“ Barták, soupeřky měly jasnou převahu v držení míčku, ale v mnoha ostatních činnostech jsme se jim vyrovnali). Stále máme velký problém provádět většinu činností pod tlakem (rozehrávku, střelbu, atp.), což je hodně způsobeno tím, že tréninkové tempo stále zaostává za tím správným, ale rozhodně se to zlepšuje a víme na co se máme zaměřit.

Schválně jsem v článku nevyzvedával individuální výkony, protože důležitý byl ten týmový, na kterém teď budeme také pracovat, ale na závěr si dovolím udělat výjimku. Monča podala proti Tigers výborný výkon, za což si zaslouží veřejnou pochvalu :-)

A jako vždy, díky rodičům a snad doma tentokrát moc kyselých obličejů nebylo ;) 

8. kolo 1. ligy dorostenek
TJ Sokol Nové Strašecí – Panthers Praha 3:8 (2:3, 0:1, 1:4) | online
Panthers Praha – Ivanti Tigers Jižní Město 3:5 (2:1, 0:2, 1:2) | online

Autor: Jan Gigi Tůma