Tlak jak v metru

Rozlepí oči, ale pořád je ještě tma, vůbec se mu nechce a tak odloží ještě jeden budík. Pak už ale vážně musí běžet. V reflektorech tmavé Škody Octavia se zablýskne znak Pantera na žlutém podkladě a po otevření dveří je cítit příjemné teplo. Hovor se skryje do vyhřátého auta a po chvilce se opět rozprostře všude mrazivé ticho, ve kterém je jen v dáli slyšet jemný cvrkot motoru Škodovky.

„Kam mám teda jet?“, zeptá se nejistě a navigace ho tvrdohlavě posílá vpravo. „Nech to třeba tady, tamhle je už hala“ řekl a hledí směrem k budově, za kterou se právě rozehrála hra s barvami oznamující východ slunce.

Všude je ještě cítit nepříjemný chlad a do toho občas zazní svištění plastových balónků, za kterými se střídavě prohání chlapci v bílých a modro žlutých dresech. „Můžeme klidně začít o tři minuty dřív“ prohlašuje rozhodčí. „No, já ještě čekám na jednoho hráče, takže zatím ještě začít nemůžeme“ opáčil trenér a koutkem oka sleduje rozcvičku. „Trenér soupeře je pro, začít klidně dřív“ stojí si za svým návrhem rozhodčí. „No dáme ti vědět, až dorazí“ odpoví trenér s lehkým výrazem nepochopení. Za chvíli už je sestava kompletní a rychlý hvizd zahajuje utkání, které bez většího vzrušení ovládli chlapci z Králova dvora 7:2. „Kvalitní výkon, který neodpovídá výsledku, škoda neproměněných šancí a lehkému polevení v důrazné obraně na konci zápasu“, zhodnotil trenér utkání v šatně.

Za cihlovou zdí se rozprostírá rozsáhlá trojkřídlá stavba s téměř čtvercovým dvorem a zajímavým francouzským a rozsáhlým anglickým parkem při jižní straně. „Tak kde je ten zámek?“ ozve se z aleje na druhé straně zdi. „Za tou zdí, ne asi.“ dostane odpověď a z hlasu je cítit lehký výsměch. „No támhle je pak ještě náměstí…Tak půjdeme tam.“ odvede radši pozornost od dotazu na zámek. Když došli o několik minut později na náměstí, byli mírně zklamáni. „To je celkem hrůza, ani morovej sloup tu nemaj. Místo sloupu tu mají jen spořitelnu.“ A po krátkém zamyšlení dodává rozřešení: „Zatím je spořitelna a spoří se, pak bude sloup…Radši jdeme do haly.“

V hale byla cítit lehká nervozita, jelikož Dobříš měla být k poražení, jenže zatím byla možná tak k poražení na zem. Tutové šance končili duněním výplně mezi žebřinama, to jak dostávaly jednu ránu za druhou, které ji byly nechtěně adresované. Měl pocit, jakoby mu někdo pouštěl zpomalený film a jen za sebou slyšel neutěšitelné výkřiky a nářky. Když na hřišti probíhalo již několikáté dobývání Normandie, nebylo slyšet nic, žádná dutá rána, což neznačilo nic jiného, než kýžený gól. „To je jako když seš v metru a najednou přistoupí spousta lidí, tak takovej to byl tlak.“, prohlásil a od té doby to tam najednou začalo padat. Zastavilo se to až na skóre 6:2 a řinčení zbraní utichlo.

Panthers Praha vs. T.B.C. LUCERN Králův Dvůr 2:7

Panthers Praha vs. TJ Sokol Dobříš – 6:2

Autor: Jiří Ptáčník