Dvě strany mince

Sépiáci se po více jak měsíci konečně přesunuli ze zamrzlého kluziště o dům dál, protentokrát se jim útočištěm stal nedaleký Králův Dvůr. Už tradičně byl vhodný ke sledování jen druhý zápas, který skončil vysokou mikulášskou nadílkou, ten první ozvláštnily střídačkové nepokoje, dva muži hrající den opaků a soupeř, jenž až moc koukal o prázdninách na fotbal.

Prognózy byly slibné, v Králováku čekali dva tabulkově slabší soupeři, kteří navíc v začátku sezony většinou jezdili po halách v dosti prořídlém počtu. Nás se naopak sešlo konečně celých 15 kusů poté, co se Fanda vrátil z marodky.

Po první třetině by se tam ale nejspíš nejradši vrátil. Lisboa hrála přesně to, co bylo předpovídáno, tedy rychlé brejky, vzadu navíc výstavně betonovala, díky čemuž jsme se za celých dvanáct minut víceméně k ničemu nedostali. Sami jsme naopak dvakrát inkasovali a na střídačce to zase začalo vypadat jako u labilních jedinců, kdy se místo předvedené hry řešilo, kdo koho vyhlásí víc.

Po přestávce přišlo markantní zlepšení jak kombinací, tak i důrazu. Zatímco to první se po pár minutách dočkalo úspěchu díky gólům Šimiho a Vítka, druhá jmenovaná abilita narážela na nesouhlas arbitrů, kteří se nejspíš rozhodli, že když byla první třetina slabá herně, tak zbytek zápasu nějakým přesným metrem nevylepší. Mesutovo vyloučení se nakonec ukázalo jako nejtaktičtější věc zápasu, neb se pět vteřin po začátku trestu do úniku utrhl Víťa a zaslouženě v oslabení svojí léty orezlou kličkou otočil vývoj v náš prospěch.

Chvíli po začátku třetí části navíc na 4:2 zvýšil Lávičkos a následnou oslavou klasicky ohlušil všechny přísedící. To už vypadalo zajímavě, stejně tak bohužel i výkon arbitrů, kteří stejně jako před týdnem na Děkance byli na hale víceméně jen na ozdobu a pískali jen to, co slyšeli. Moc tomu nepomohli ani někteří jedinci z Lisboy, kteří nazpaměť nakoukali všechny zápasy Brazílie na mistrovství světa a při každém kontaktu s průvanem se svalili na zem jako hromádka neštěstí a žádali si vyloučení. Po jednom takovém zaúřadoval znovu Lávičkos a poslal nás do vedení 5:2, které se zdálo býti definitivní tečkou.

Lisboa ale ještě dvěma šťastnými fíky dokázala utkání zdramatizovat, sama si ho ale nakonec prohrála hloupým vyloučením v závěru, po kterém už oranžové dresy situaci zvládly. Nervózní a hodně vleklý zápas skončil vítězstvím 5:4.

To proti Las Plantas to bylo jak když otočíte mincí. Už po patnácti vteřinách vymetl víko Bobr, kterého ještě do konce třetiny napodobili toho času nesmírně produktivní Kuba, Vítek a Lávičkos. Plantas se navíc nedostali prakticky k ničemu, za první třetinu vystřelili všeho všudy čtyřikrát a většinu z nabídnuté přesilovky strávili naháněním bratří Halamíčků po plexiskle.

Po pauze se pokračovalo v nastoleném trendu, necelé dvě minutky po buly dal nejspíš vysokou holí Vítek asi nejhezčí gól sezony, druhé využité oslabení za den pak kombinací do prázdné brány využili Bobr s Paučisem. Chvíli před polovinou zápasu to bylo nějakých 6:0 a asi nikdo nepochyboval, že bude dosáhnuto zdárného konce, podobné myšlenky jsou nicméně tabu a Plantas dokázali ze své zvýšené aktivity dvakrát korigovat.

Varovně zdvižený ukazováček byl tentokrát naštěstí dostatečnou hrozbou pro to, abychom zase začali jezdit a třetí třetinu nakonec proměnit v gólové orgie. Nejdřív druhý fík v zápase přidal Lávičkos, svůj první pak od modré zapsal Jarmil a sedm minut před koncem přistál v bráně také Kubův zbloudilý Boeing. Lávičkos pak ještě před třicátou minutou desátým sépiáckým gólem zkompletoval hattrick a na střídačce pak rovnou tahal z tašky šrajtofli, propásl ale kvůli tomu další branku, tentokrát po perfektní souhře Tondy a Alchiho.

Ta jakoby podtrhla všechny zásahy, které tentokrát nebyly žádné náhoďáky, ale poctivě vypracované a dobře zakončené akce. Hitparádě ale ještě konec nebyl, protože během 43 vteřin nejprve Tomík využil přesilovku takzvanou Mesutovkou z půlky („pošli po zemi to nejpomalejší co dokážeš a projde to“), důraz v brankovišti proměnil v gól Tonda a jen deset vteřin po něm završil bláznivé chvíle Bobr, který završil hattrick ošklivým backhandem na bližší tyč.

V samotném závěru ještě z našeho nedůrazu dvakrát těžil soupeř, jubilejním patnáctým gólem navíc pohrdl Vítek, který už v tu dobu měl hattrick a z trestného střílení udělal zábavnou záležitost, když mu ujel balonek kamsi do rohu. Konečný výsledek 14:4, z toho třetí třetina úchylných 8:2. (!!!)

.

Jednoho krásného dne se naučíme hrát první zápasy a budeme na střídačce konečně moci řešit jen herní věci. A měli bychom začít co nejdřív, protože už za tři týdny nás čeká poslední podzimní kolo v Hlubočince, kde bude čekat těžký kalibr v podobě rozjetého Berouna. V tuhle chvíli máme díky zaváhání soupeřů 4 body na čele k dobru, až duel s Berounem a náročná novoroční kola ale napoví, kdo se ve vyrovnaném čele bude radovat nejvíc. Děkujeme fanouškům za podporu a budeme se těšit příště!

Sépiáci Panthers Praha D – Lisboa 99 5:4 online
Sépiáci Panthers Praha D – Las Plantas B 14:4 online

Autor: Paučis