Muži E drží stále druhé místo i přes další prohru

Místo mačkání v davu sledujícím vojenskou přehlídku k příležitosti 100. výročí založení československého státu, se naši muži E setkali, aby odehráli další ligové kolo své soutěže. Střídačka Panterů vypadala skoro stejně jako přehlídka na Evropské, jelikož na tyto zápasy dostalo pozvání 16 hráčů. Společně s gólmanem a dvěma trenéry tak vypadali, jako menší jednotka rychlého nasazení.

První zápas nás čekal soupeř SK Desperados. Náš počet budil úctu a mohli jsme se těšit na výkonnostně-fyzické 100% utkání. Soupeř ale ukázal, že se velkého počtu nezalekne a jak je naším dobrým zvykem, byli jsme to my, kteří po první části prohrávali 0:2.

Za stavu 0:3 už panteří vítězný vlak začal ujíždět až moc, a tak trenér sáhl k neradostnému a neoblíbenému zúžení sestavy. Nejdříve na třináct hrajících, poté na 10 a k tomu využil zatím odpočívajícího Davida Volka, který se trenérovi a celému týmu hned za dvě minuty odvděčil menším trestem, který soupeř využil a odskočil na rozdíl čtyř branek. Nicméně i toto nás nezlomilo a řekli jsme si, že zkusíme nepříznivý výsledek otočit. První zářez si zapsal Jakub M. a za obzorem začalo pomalu svítat na lepší výsledek v tomto utkání. Do té doby se totiž zdálo, že Panteři neumí trefit bránu nebo jim chybělo pomyslné štěstíčko v zakončení, které ovšem nechybělo gólmanovi hostí a který svými zákroky naše borce doslova přiváděl k šílenství. Pokud jsou pravdivá slova o pokakaném štěstíčku tak gólman soupeře musel stát pod samotným drakem, respektive na druhé straně jeho tlamy. Jakub ale dokázal, že se gólman překonat dá a my vycítili příležitost na vyrovnání. Soupeř ale nepřipustil větší drama a za malou chvíli přidal další gól. Nám pak i po jednom přísném a po jednom zcela zbytečném oslabení, začal docházet i čas. Druhý gól z hokejky Petra N. už přišel příliš pozdě a do kolen nás poslalo výše zmiňované zbytečné vyloučení. Desperados tak dokonale obrátili taktiku proti nám a připomněli nám, že pokud chceme vyhrávat je třeba trefovat především bránu a nenechat se zbytečně vylučovat, když je tým v nabuzen na stíhací jízdu za lepším výsledkem.

V odpočinkovém rozjímání mezi zápasy se k nám dostala informace, že náš druhý soupeř, Vlci z Kostelce nad Č.L., se trochu nepohodl se svým prvním soupeřem a na hřišti se to červenalo jako kdysi na průvodech 1.Máje. Vlci tak k druhému zápasu nastoupili pouze v šesti hráčích do pole. Nebudu se zde dlouho rozepisovat a s mírným úsměvem rád prozradím tomu, kdo nesledoval online či web Panthers, že naši kluci si s chutí zastříleli a porazili soupeře 11:1. S uznalým pokynem hlavy musím nicméně pochválit i soupeře, že se nechal zlomit až ve třetí třetině. Speciálně hráče číslo 22 je třeba pochválit za jeho bojovnost a energii, kterou do utkání vložil. Na druhou stranu, někteří jeho spolubojovníci by potřebovali koňskou dávku Valia, aby uklidnili své emoce, ale brali jsme to jako důsledek prvního zápasu, nenechali se vyprovokovat a dohráli utkání tak, že se nikomu nic nestalo.

PS.: I Školka se prý dostal domů v pořádku a za celý tým mu přeji rychlou rekonvalescenci po dlouho plánované operaci kolene. I přes tuto indispozici nám, alespoň občas, přišel zafandit.

Autor: Martin Bajer