Pozor, je to velmi velmi vlažné

Je to oranžové a neumí to hrát ranní zápasy, co je to? Pokud si odmyslíme bažinatou arénu v Berouně, může nám vyjít i Edmonton Oilers, s přihlédnutím k místnímu kluzišti ale bude každému čtenáři jasné, že se jedná o služebně nejmladší mužskou panteří rezervu. Ta tu doslova uchodila šest bodů.

Zejména ten dřívější z obou špílů rozhodně neaspiroval na nejkoukatelnější mač týdne. Na osmou ranní nás v Berouně čekal Sokol Chodov, který do soutěže taktéž postoupil z nižších pater, na rozdíl od Sépiáků však až z pátého místa. Role favoritů byla jasná a brzy se i začala potvrzovat, když se vedoucí celek ligy dostal do dvoubrankového vedení zásluhou snajpra Kuby (respektive se k němu došoural pomalým krokem).

Najednou všechno byla sranda a alespoň částečné nasazení vystřídala lehkovážnost a zbytečné tahání balonu. Nikomu asi netřeba vysvětlovat, že přejít na takovou taktiku v půlce zápasu není úplně rozumné rozhodnutí. Soupeř, který měl v úvodních minutách problém i s vlastní rozehrávkou, náhle ožil a rychle nám tam šoupl jeden zbloudilý protiútok, který dokonale nahlodal naše sebevědomí. Legraci vystřídaly zbytečné řeči a tu a tam se objevil i náznak mírných nedorozumění, na které jsme zvyklí spíš u jiných, starších družstev.

Další rána navíc přišla už sedm sekund po zahájení třetí periody, kdy došlo i na obávané vyrovnání průběžného skóre (o třetinu dříve to Kuba dokonce stihl ještě o dvě vteřinky rychleji). Nervozita z další možné ztráty bodů s hratelným sokem stoupla na extrémní hodnotu, moc tomu nepomohlo ani delegované rozhodcovské duo, které zákroky posuzovalo spíš podle sluchu než podle zraku (ještě navíc špatně) a vysloužilo si několik nepěkných slov zejména od permanentně osekávaného Bobra.

Naštěstí o dvě minutky později přišel podobně šťastný zásah Paučise, jenž slavnou Mesutovkou po zemi k tyči vrátil vedení oranžovým dresům. To byl díkybohu zároveň rozhodující zásah, který definitivně zlomil odpor překvapivě houževnatého Chodova. Ten si ještě vybojoval jednu přesilovku, skórovat v ní však nedokázal a pak už jen v závěru sledoval, kterak nejprve Vítek klasicky z úniku a poté Tomík do odkryté části klece stanovují na konečných 5:2.

Druhý zápas s houževnatými Vokovicemi měl být podle papírových předpokladů o něco těžší a v některých chvílích tomu tak skutečně bylo, od ranního probouzení už to ale z naší strany bylo o něčem jiném. Mouchy tam sice byly, všichni nicméně jezdili po zadku a statné soupeře od začátku přehrávali. Po první třetině to zásluhou dvou vikýřových oken z rukou řemeslníků Šimiho a Jarmila bylo 2:0, do toho navíc Paučis s Mesutem během jednoho střídání společně rozezvonili spojnici, respektive břevínko.

Trefování štanglí pokračovalo i v periodě druhé, kde ovšem zase přišlo lehké polevení, které Šavle dokázaly potrestat a korigovat skóre. Klid na hokejky sice vrátil druhým fíkem Šimi, jenže tím podruhé za sobotu odstartoval tolik nenáviděné tahání balonku do tří soupeřů a krátce před druhou sirénou dokázaly Vokovice srovnat na 3:3.

Kdyby se hrály jen třetí třetiny, tak polovinu eseje ani nemusíme publikovat. Ta byla znovu z celého zápasu nejlepší a prvních šest minut víceméně bylo jen o tom, kdy to tam konečně padne, protože to na hřišti občas vypadalo, jako kdyby se porouchal kolotoč a své návštěvníky vozil nepovolenou rychlostí.

Do vedení nás nakonec vrátil až Vítek, který využil snad sedmou dorážku ve třech vteřinách a po které následovala přibližně tříminutová pauza, ve které se všech šest kapitánů soupeře snažilo si vymodlit faul (a stihlo přitom tolikrát nenávistně odkopnout balon, že by průměrný Mára seděl na trestné ještě teď). Nalomený soupeř už se na nic nezmohl a jen sledoval, kterak Šimi s Paučisem chvíli před koncem rozjeli jesličkovou parádu, po které první jmenovaný tasil dvoukilo za hattrick.

Závěrečnou smršť pak ještě dokonali Bobr s Tomíkem, kteří se konečně dočkali gólu, v obou případech to navíc byla taková víka, že branku u dveří nemusí uklízečka příští půlrok čistit od pavouků. V konečném součtu to bylo 7:3.

Konečně jsme překonali kletbu Berouna a jeho kluziště, která nás minule stála body. Plný počet a ztráty některých dotěrných soupeřů znamenají to, že pořád držíme první pozici, kterou můžeme potvrdit už za dva týdny v Králováku. Děkujeme tradiční skupince fanoušků za podporu a budeme se těšit příště! <3

Sépiáci Panthers Praha D – Sokol Chodov 5:2 online
Sépiáci Panthers Praha D – Vokovický šavle 7:3 online

Autor: Paučis