Čakovický válec Mladších B

Dvě dosavadní tažení Mlžů B za postupem skončila stříbrnou, respektive bronzovou medailí. Do Čakovic tak byla povolána v celkovém součtu devatenáctičlenná kavalérie natěšených Panterů, jejichž počet se nakonec smrskl na celkových 13+2. Premiéru si odbyli hned čtyři noví kluci a tu sezonní také staronové trenérské duo.

Třináct borců do pole nicméně nebyl počet, se kterým se ráno počítalo. Ještě před samotným srazem totiž dorazila smutná zpráva o absenci vyhlášeného kanonýra Jeřábsona, na jehož řádění se tři dny dopředu připravovali všichni řemeslníci a opraváři lustrů v sedmikilometrovém perimetru od haly. Jeho místo nicméně k obecnému překvapení zaujal Vojta Ježek, který se pár minut před prvním buly zjevil i s hokejkou a dresem v šatně. Nutno podotknout, že kromě Vojty nikdo o jeho nominaci nevěděl a teorii o vydařeném kanadském žertíku chvíli živil i sám Jéža, když si postupně přestal taky být jistý.

I on nicméně po ustálení zmatků nastoupil do prvního zápasu skupiny se Startem, který už stihl nafasovat nové žluté uniformy. V nich se víceméně celé utkání rozkoukával, případně pak sledoval, co sněhobílí Panteři vymyslí. Po rozpačitém začátku jsme začali tahat za delší provaz my a naše útočné srandy až na jednu výjimku většinou končily na soupeřovo gólmanovi, který držel své spoluhráče na dostřel. Nejvíc vzruchu trochu překvapivě působila lajna sestavená výhradně z těch, kteří prožívali svou premiéru v mladších žácích a jejíž aktivitu chvíli po poločase přetavil ve svůj první gól v Panthers Maty Klinka.

Toho napodobil svým premiérovým fíkem v mlžích Ondra a čtyřgólový hodokvas završil Matěj, Kunratice se zmohly jen na jeden šťastný gól, u kterého si Tom nepohlídal slavnou a legendární bližší tyč. Do úplného ideálu to sice mělo pořád daleko, leč výhra se počítá.

Počítala se i o hodinu později proti hodně mladému výběru Texasu. Tentokrát to bylo od začátku přesvědčivější a dokonce i kvintet z Áčka chvílemi dokazoval, že florbal umí jinak než teoreticky. Už v poločase jsme bezpečně vedli o tři góly, další tři pak proti odevzdanému soupeři přidali v polovině druhé.

Mohlo to být ještě lepší, neb zejména první lajna pořádala pravidelně se opakující tancovačky v texaském brankovišti, po kterých to za gólmanem cinkalo jako na orloji o celé. Navíc si ještě Matěj nepohlídal rozehrávku a modří se dočkali čestného úspěchu, nijak jinak už se nicméně skóre nemělo. Dva fíky zařídila posila z Černošic Sam a zejména ten v pořadí druhý se zařadil do množiny vskutku exkluzivních.

Dalo by se říct, že předvedený výkon v průběhu dne gradoval, protože finále proti výškově lépe vybavenějšímu Chodovu vypadalo v porovnání s již odehranými špíly jednoznačně nejlépe. Než se modrobílí stihli pořádně rozkoukat, už jim tentokrát v červených cvičebních úborech hrající malí Panteři nasázeli dva góly a v poklidu drželi balonek na hokejkách. Soupeř se poprvé za půlku dostal až zhruba po šesti minutách, navíc to dopadlo tak, že z protiútoku sám inkasoval. Směřovali jsme mílovými kroky za celkovým prvenstvím, ještě však bylo potřeba celou práci nezahodit ve druhé polovině.

Ta sice trochu ztratila na tempu, uvolněná energie se však vstřebala do hokejek a chvílemi byly k vidění nevídané kombinace na jeden dotek, které rozmotávaly uzel chodovské obrany. Ta v některých momentech vypadala, jakoby ve svém revíru pořádala regulérní lidové veselice, ze kterých nakonec padly ještě další dva panterské góly (druhý slavil Jéža tak vehementně, že si kromě zápisu do zápisu vysloužil také pokárání od arbitrů), na druhé straně pak bezpečně zavřel klec David. Jedinou vadou na kráse a jasném výsledku tak bylo vyloučení za špatné střídání v podání Pascala a Geryho, kteří sice vystřídali ve správnou chvíli, bohužel však na špatné střídačce. Celkový výsledek 5:0, 1. místo, skóre 15:2 a vcelku klidný postup o patro výš.

.

V hodně věcech máme pořád velké mezery, které do příště musíme vypilovat, zlaté medaile a postup do vyššího koše jsou ale pro kluky zaslouženou odměnou za to, jak se zlepšili od minule a zejména za dobrý přístup k tréninkům. Všem jim patří velká pochvala, zejména nováčkům Samovi, Matymu, Pascalovi a Gerymu za to, že nebyli ze své premiéry nervózní a sami přispěli svou troškou do mlýna. Děkujeme rodičům za podporu a budeme se těšit za tři týdny (3. listopadu) v Čelákovicích!

Autor: Paučis