Elévové A vstoupili do sezony třetím místem!

Elévové A měli tu čest, že mohli k prvnímu turnaji nastoupit v „domácím“ prostředí v Rudné! Pro některé hráče to bylo také první soutěžní utkání v elévech a samozřejmě se premiéra neobešla bez trošky stresu.

Po tom, co jsme se ráno všichni sešli proběhla taktická porada, určili jsme si kdo s kým bude hrát a vydali jsme se do haly k prvnímu utkání, ve kterém jsme natrefili na kluky z Kladna. Jak už bylo zmíněno na začátku, zápas to byl v této sezóně premiérový, a tak i kvůli nervozitě svítilo na tabuli skóre 0:2 již po 10 vteřinách. Tento dosti nečekaný vývoj ale kluky nezaskočil a dali se do postupného zdolávání soupeřova valu. Utkání jsme nakonec ubojovali a k radosti nás všech jsme zvítězili!

Druhé utkání nás čekala Sparta. Kluci už se trošku více osmělili a vstup nebyl tak hororový jako v předchozím utkání. Co ale rozhodně nebylo v pořádku bylo nasazení, které nejspíš zůstalo před halou a my jsme se mohli jen ohlížet za svištícími soupeři, kteří si s námi dělali, co chtěli. O přestávce následovala důrazná promluva do duší hráčů a sestava byla stažena na dvě lajny. Tento impuls zabral a alespoň trošku jsme na hřišti přestali být malátní. Malou naději ještě vykřesal Alf, který získal naši důvěru a naprosto s přehledem proměnil nabídnutý nájezd. Soupeř sice stále vedl o 4 branky a času také moc nezbývalo, kluky ale chytil potřebný zápal a začali konečně po hřišti lítat jako zběsilí. Škoda jen, že to tak nevypadalo od začátku.

Do zápasu o třetí místo vstoupili kluci jako vyměnění. S čistou hlavou a klidem na hokejce, který nám v předchozích utkáních chyběl jsme i přes prvotní zaváhání drželi otěže utkání my! Konečně! Kluci se hrou evidentně bavili a po připomenutí toho, že florbal je sport týmový, si dokonce začali i nahrávat! Konečný výsledek 10:5 asi mluví za vše, a i přes často zbytečně obdržené branky musím konstatovat, že tento zápas je pro kluky příslibem do budoucna, který ukázal, že vyhrávat a hrát koukatelný florbal rozhodně umí!

Klukům, hlavně těm mladším, bych chtěl poděkovat za to, jak turnaj zvládli a nezalekli se často i větších soupeřů a rodičům za jejich podporu!

Autor: Marek Máčala