Sépiáci uhájili domácí prostředí a berou šest bodů!

Sépiáci vstoupili do nové sezony tím nejlepším možným způsobem. Po skvělém výkonu nejprve v Radlicích otočili zápas s rezervou Vinohrad, následně pak díky úvodní smršti rozstříleli Dobříš a po prvním kole stanuli na prvním místě tabulky!

Vstup do prvního mače nicméně tak přesvědčivý nebyl. Oproti loňskému roku, kdy úvodní kolo bylo spíš takové rozkoukávací, sice byl znát velký posun dopředu, velký problém nám však dělalo rozebírání soupeřova hráčstva a dlouhé balony po mantinelu. Z toho taky pramenil fakt, že SKV po necelých sedmi minutách vedlo díky moc pěkné střele na vzdálenější tyč.

Druhá část už byla podstatně lepší. Sice nepřišel žádný velký přestávkový průvan, hodně nám však pomohla pokračující přesilovka, která byla klíčová pro další vývoj. Sice v ní branka nepadla, nás nicméně nabudila natolik, že jsme po hřišti počali létat jako nadmuté kozy a Vinohrady prakticky celý zbytek zápasu jen zkoušely dlouhé nahazované balony, které většinou stejně končily na našich hokejkách. Kýžené vyrovnání zařídil malý Šimi (nově máme dva), který to vzal na sebe a propálil jinak výborného vinohradského gólmana.

V tu chvíli jsme definitivně přebrali otěže hry. Všude jsme byli dřív, SKV se stáhlo do hlubokého bloku, který nicméně moc nefungoval a jen díky tomu, že většina našich střel (kterých bylo požehnaně) končila nad soupeřovou klecí, bylo skóre z pohledu našeho soka pořád hratelné. A to i přesto, že ještě před sirénou zametl kotouč do branky Lávičkos a o minutu a půl později jej napodobila souhra bratří Halamíčků, kteří bleskově využili přesilovku.

Třetí část se nesla v podobném duchu, jen byla trochu nervóznější. Přežili jsme Lávičkosův trest, SKV nicméně krátce po něm snížilo na rozdíl jediné branky. Začaly se množit různé strkanice a lehké šarvátky hokejkou, v nichž většinou figuroval velký Šimi, vše se nicméně drželo na rozumné míře. Definitivní rozhodnutí přišlo až na samotném konci utkání, půl minuty před sirénou opět úřadovali Halamíčci, konkrétně to byl Dejv, kdo uklidil balonek na bližší tyč – 4:2! Vydřené, ale zasloužené premiérové vítězství, které jistil famózní Mára.

Výkon z prvního zápasu snesl přísná měřítka, do toho druhého jsme nicméně nastoupili bez velkého Šimiho, na kterého bylo 36 minut čistého času moc a musel se jet vydýchat do práce. Dobříš přijela do Radlic v profesionálním počtu 15+2 a zejména průměrný věk a s tím spojené zkušenosti vzbuzovaly respekt. O to větší překvapení bylo, že z vyšší ligy sestupivší soupeř nekladl ani zdaleka takový odpor, jak bylo předpovídáno.

Sokolové nechávali Sépiákům až překvapivě velký prostor ke kombinaci a téměř se vyvarovali aktivního napadání, což byla doslova voda na oranžový mlýn. Už po čtyřech minutách se během jednoho střídání prosadil Lávičkos, který dvakrát uklidil balonek za nepříliš jistého soupeřova gólmana. Toho hned v dalším střídání napodobil Paučis, který z první zametl geniální krosovku Bobra. První jmenovaný si pak trochu zkazil reputaci, když soupeřův brejk řešil jen faulem, trestné střílení nicméně Mára dokázal vyčapat.

A tak se řádilo dál na druhé straně. Zkraje osmé minuty znovu udeřil Paučis, tentokrát krásným víkem z dálky, dvě minuty před sirénou pak pátý zásah přidal taktéž z dálky Šimi. Sázku o to, kdo dá dřív hattrick, mohl vyhrát Lávičkos, při dorážce do odkryté klece nicméně zlomil svůj Zameták 3000 a daroval tak vítězství Paučisovi, jenž o minutu později skutečně svůj třetí gól přidat dokázal. V samotném závěru skvělé třetiny ještě Dobříš snížila, v tu chvíli už ovšem na tabuli svítilo hrozivých 6:1.

Počátek druhé periody se ještě nesl v doznívání střeleckého veletrhu z části první a už po půlminutě zaznamenal premiérový zásah v sépiáckém dresu Jarmil. Za další minutu ještě osmý gól přidal lobíkem přes absolutně bezmocného gólmana Tomík, v tu chvíli ale jakoby naše snažení o vstřelení branky naprosto odpadlo. Začali jsme zbytečně všechno tahat na sebe a dojem kazilo i vymýšlení k neúspěchu předem odsouzených přihrávek a kliček. Jen občas se objevil nějaký světlejší moment, jako třeba druhý zásah Tomíka, počaly se však množit zejména protiútoky Dobříše, která přepla na vyšší rychlostní stupeň a vyjma jedné vstřelené branky jsme mohli znovu děkovat Márovi, že nám zachraňuje zadek.

Desátý gól nakonec přidal chvíli před druhou sirénou novou zbraní vybavený Lávičkos, který lehce tečoval nejpomalejší nahození v historii.

Třetí část už víceméně byla jenom dohrávací. My se pořád nedokázali dostat do té úplné herní pohody a Dobříš snížila, nijak extra však nehrozila a o vítězi tak bylo víceméně rozhodnuto. To potvrdil šest minut před koncem z dorážky Tonda, který tím ke třem áčkům přidal také jeden gól. O chvíli později navíc Šimi místo střelby našel na zadní tyči Paučise, který přidal svůj rekordní čtvrtý fík v jednom utkání. Na druhé straně ještě naposledy korigovala Dobříš, poslední slovo nicméně stejně měli Sépiáci – z posledního útoku v zápase zaokrouhlil svůj střelecký účet na životních pět branek Paučis.

Turnaj se hodnotí jednoznačně pozitivně, přeci jen panovaly obavy, že by se nám s postupem do vyšší soutěže mohly trochu svázat ruce. To nakonec platilo jen v první třetině prvního zápasu, zbytek snesl přísná měřítka. Děkujeme fanouškům za podporu, do Prahy se s ligou vrátíme až po Vánocích, nicméně se rýsuje autobusový zájezd pro náš kotel do některé z destinací, kam budeme vyvážet florbalovou radost! :-)

Sépiáci Panthers Praha D – TJ SKV D 4:2 (0:1, 3:0, 1:1) online
Sépiáci Panthers Praha D – Sokol Dobříš 13:4 (6:1, 4:1, 3:2) online

Autor: Paučis