První měření sil našich Mladších žáků

V neděli ráno čekalo naše elitní žactvo další kolo soutěže v čakovické aréně. Jak se jim dařilo se můžete dočíst v následujícím reportu.

První zápas nás čekal souboj s hochy z Kladna. Stejně jako my měl i soupeř na soupisce pár mladších kluků, což značilo vyrovnanou partii. Opak byl ale pravdou, za delší konec jsme po většinu zápasu tahali my, ačkoliv to výsledkově úplně neodpovídá. Z toho pozitivního za zmínku stojí několik krásných akcí do prázdné branky v podání první lajny a zkušeně provedený nájezd častým exekutorem Vojtou Petráněm. Toho negativního sice není mnoho, za to je to ale zásadní věc, a to je nasazení, se kterým jsme do tohoto zápasu vstoupili, ba dokonce se kterým jsme ho odehráli. Místy jsme dokázali přidat, ale pouze z toho důvodu že nám tzv. teklo do bot, a to je špatně! Lepší soupeř by nás za takové nasazení potrestal.

Po krátké přestávce v podobě jednoho zápasu nás měli prověřit borci z Prague Tigers. Do tohoto zápasu jsme vstoupili s daleko lepším nasazením a chutí hrát, avšak byl to právě soupeř, který tentokrát tahal za delší konec, což se ukázalo hned v úvodu, kdy jsme rychle inkasovali. Hrálo se víceméně nahoru-dolů, přičemž nás soupeř dokázal párkrát zatlačit a nemálo potrápit v rozehrávce aktivním pressingem, na což jsme nedokázali reagovat. Zápas nakonec skončil 3:4 z našeho pohledu, když nepomohla ani minutu a půl dlouhá hra bez brankáře. Sice jsme z tohoto zápasu odcházeli jako poražení, ale pozitiv, za které je kluky třeba pochválit, bylo více. Jednoznačné zlepšení v aktivitě a pohybu a také v týmovosti a vzájemné podpoře. A zlepšení kapitána Froda v nekritizování, podporování a hecování spoluhráčů.

Soupeřem pro zápas o třetí místo nám měl být tým Florbal Jesenice. Zde se očekávala gradace našeho výkonu z předchozího zápasu, a tudíž hladký průběh pro naše barvy. Opak byl ale pravdou a zápas vypadal jak pro oko diváka, tak i pro oko trenéra jako jedna velká holomajzna. Nasazení bylo ještě horší než v prvním zápase. Vypadalo to, jako by se klukům vůbec nechtělo – chuť hrát se zcela vytratila, stejně jako chuť bojovat, kombinovat nebo dávat góly a s takovou se rozhodně nevyhrává.

Tento turnaj nás opět vrátil z výšin zpět na zem do reality a ukázal nám, že hrát se musí pořád a nejen, když nám „teče do bot.“

Děkujeme rodičům za podporu, příště budeme lepší!

Autor: Domez