Honzíkova cesta

Honza Slavata, navrátilec v sestavě A-týmu mužů, se nám v předzápasovém rozhovoru rozpovídal o svém letním přesunu z Panthers do Kobylis a zpět a zhodnotil první utkání Áčka v letošní sezoně.

Ahoj Honzo, gratulace k výbornému výkonu proti Kobylisím. Vzhledem k tvé letní anabázi právě v týmu prvního soupeře, měl jsi motivaci navíc? Proběhla nějaká hecovačka?

Ahoj. Děkuji, ale myslím, že můj výkon byl jen odrazem skvěle fungujícího týmu, který dával vše do toho, abych měl co nejlepší podmínky. Já se snažil jen jejich práci nekazit. Myslím, že tento rozhovor by si více zasloužil Ráďa nebo Pája (Daněk) za jejich super výkon.

Musím do každého zápasu a tréninku dát všechno, protože nemám jistou pozici. Ale lhal bych, kdybych nepřiznal, že tady jsem se chtěl extrémně ukázat. Pořád to byl zápas proti klukům, kde se kterými jsem odtrénoval 90% předsezonní přípravy + letní sranda turnaje. Takže jsem měl o motivaci navíc. Ale hlavně jsem chtěl dokázat, že mám Panthers co nabídnout. Začátek byl z mé strany trošku nervózní, ale pak jsem se do toho snad dostal.

Můžeš nám tuto letní přestupovou epizodu krátce přiblížit?

Můžu, ale je to jen můj pohled na věc, takže pravda může být jiná. Člověk si to rád upravuje.

Koncem minulé sezóny jsem nebyl spokojen se svou pozicí v klubu. Pozice 3.-4. golmana s jedním zápasem v NFL pro mě nebyla hezká budoucnost (tak to bylo +- předchozí sezónu). A protože před sebou jsem měl dvě zdi v podobně Rasti a Hrůši, tak jsem neměl šanci „florbalového růstu“. A protože dělám i florbal kvůli tomu, že chci něčeho dosáhnout, začal jsem řešit co dál a přestup byl asi jediná možnost. Jako první mě napadlo kontaktovat Kobylisy. Spojil jsem se s Kóčou (Ondřej Kočí trenér a kapitán Kobylis), zašel na pár tréninků, slovo dalo slovo a já si myslel, že mám nový „domov“. Ale v tom do Kobylis přišel další golman a má pozice byla nejasná. Z Panthers zároveň odešel hostovat Rasťa do SKV (přeji mu jen a jen co nejvíce úspěchů, on na to má!). Takže jsem si znovu sednul s vedením a dohodl se na mém setrvání v mateřském klubu (teď jen čas ukáže, zda jsem udělal dobře a zda na to mám). Takže to byla docela sranda. Ale rád bych řekl, že na Kobylisy mám jen hezké vzpomínky.

Minulý týden jste vyrazili v rámci pohárové soutěže do Vysokého Mýta, kde se podařilo poměrně jednoznačně zvítězit. Odpovídá konečný stav předvedené hře?

Tento zápas jen ukázal, že tento tým je připraven proti každému soupeři hrát 60 minut svůj 100% výkon. Podle mě výsledek odpovídá předvedené hře. Tým hrál dobře. Navzájem se podporoval a na soupeře od prvních sekund vlétl. Což se nám vrátilo hned úvodním gólem. Hned tři kluci si mohli odvézt domu suvenýr v podobě míčků, se kterým dali svůj první gól za Muže A, což je super. Jediná negativní věc byla asi bylo ta, že Hrůša dostal gól, protože chytal perfektně a nulu si 100% zasloužil. Klukům z Mýta rozhodně ještě nějáký ten gól chytil. A jen podtrhl dobrý zápas z naší strany.

Dnes vás čekají Wizardi, známý soupeř, který předvedl parádní jízdu na uplynulém Czech Open, s čím do zápasu vstupujete?

Tak přesně takové otázky nemám moc rád. Nerad hodnotím soupeře. V tomhle ohledu si myslím, že je naše povinnost se na každého připravit na 100 % a neřešit co je to za soupeře. Je jedno, zda je soupeř tým, který hraje florbal týden, nebo tým jako jsou Čarodějové. Cestou k úspěchu bude odehrát celý zápas na našich 100 %. Myslím, že u mě je nějakou cestou k úspěchu právě neřešit, proti komu hrajeme. Potom se mi nestane nějaké podcenění nebo naopak přecenění soupeře. Ale je mi jisté, že tohle má každý úplně jinak.