Muži v Brně nepřesvědčili

Po loňském zisku bronzové medaile se mužské Áčko vydalo bojovat o další cenné kovy na další ročník turnaje Hummel Open Game. Do Brna se vypravil tým omlazený o nadějné juniory – Kobzu, Hodka a Lombina. Věkový průměr jsme vypočítali na 22,2 let.

Prvotní problémy jsme zaznamenali již v průběhu cesty, když skupinu cestující autobusem zastihla nehoda, která notně pozdržela příjezd. I tak jsme však stihli s dostatečnou rezervou zaskočit do již tradiční ZŠ Sirotkova, kde jsme byli ubytováni. Druhá skupina, cestující pro větší pohodlí autem, dorazila na první utkání s krásným předstihem 180 sekund před výkopem. Rekordně rychlé rozcvičení nás ale moc neovlivnilo a první zápas jsme dokázali vyhrát nad týmem Last Minute v poměru 2:1. Kdyby se však divák soustředil na neproměněné tutovky, vyhráli bychom přibližně 10:1 (a Koli sám minimálně 4:0).

Večerní teambuilding byl zpestřený slavícím Jendou Kobzou, který svým dobře trefeným tiketem vyraboval jednu nejmenovanou sázkovou kancelář.

Páteční program nám připravil hned tři zápasy, kdy první měl započít v nesympatických 9:30 proti týmu Gymnázium Chomutov. Zkušení scouti Krůša s Likisem se nenechali překvapit a již dopředu hlásili, že se jedná o mix kluků z prvoligového Hattricku Brno, kterých na zápas dorazilo celých 7. Jak už tomu tak bývá, s domněním, že v takovém počtu soupeř nemůže vyhrát, jsme zápas v suchém tričku po hrůzostrašných chybách ztratili v poměru 2:4. Oběd ale zvedl týmovou morálku zpátky do zelených hodnot, což se hned projevilo v zápase proti Badegg Boys. Ačkoli soupeř kvalitu určitě měl, moc ji neukázal a nám do sítě napadalo skoro všechno, až tedy na míčky z hole druhé formace (Kolář-Lombino-Daněk), ale o tom potom. Poslední zápas měl rozhodnout o tom, kdo půjde večer do vyhlášeného klubu Caribic, a kdo zůstane doma a bude brzo vstávat. Proti nám se postavil superligový tým Bulldogs Brno, respektive zejména mladší hráči tohoto týmu, protože věkový průměr byl hluboko pod tím naším. Fanoušek defenzivního florbalu si v tomto zápase přišel na své, když vyjma několika šancí a slovních přestřelek nebylo k vidění nic zajímavého a oba týmy se tak rozešly smírně 0:0, což vyhovovalo více Panterům, které tento výsledek katapultoval na první pozici ve skupině.

Večer jsme tedy vyrazili za kulturou, všichni to zvládli bez úhony, jen John se v Caribicu ztratil a skupina již téměř vyhlásila pátrání, což však nakonec nebylo potřeba, protože se po pár hodinách našel a dorazil na ubikaci.

Díky prvnímu místu ve skupině jsme začínali vyřazovací část až v 16:00 a měli jsme tak celý den na regeneraci. Ve výsledku nám to ale příliš nepomohlo. Soupeřem nám byl již tradičně Polámanej Mixér, který jsme loni vyřadili ve čtvrtfinále. Letos proti nám nastoupilo přesně 8 soupeřů a zápas byl vyrovnaný až do první branky. Našim barvám se podařilo odskočit do dvoubrankového vedení, ale potom jsme přestali hrát a nechali soupeře poměrně lacino srovnat. Aby toho nebylo málo, nejlepší hráč soupeře, Matěj Kostka, si nechal nahodit dlouhý balónek a bránící John se nyní již poučen večerním dobrodružstvím držel skupiny a hlavně Matěje až příliš, pro což neměl pochopení arbitr utkání a poslal Johna bručet. Nabídnutou přesilovou hru Mixér zužitkoval a nám se již nepovedlo srovnat a v tabulce svítil status „eliminated“.

Výsledkově se nám turnaj nepovedl, po dobrých výkonech v základní skupině jsme nepotvrdili v play-off vůbec nic. Pozitivem zůstává, že mladí kluci nasbírali cenné zkušenosti. Za zmínku stojí neskutečná impotence druhého útoku, kdy si kluci, kteří body většinou jinak alespoň v malém počtu píší nepřipsali vlastně vůbec nic. Šanci na nápravu mají kluci hned ve čtvrtek na tradičním Dobruška Open Air, kam vysíláme hned 4 mužské týmy.