Poslední liga, shrnutí i výjezd na neligový turnaj v podání C POWER

Krásnou sezonu Céčka zakončily prohry i monstrózní oslavy

Poslední turnaj v této sezoně nás čekal v hale Eagles, kde jsme se měli utkat s dvěma týmy ze středu tabulky. Po vzoru minulých turnajů jsme na zápasy vyrazili bez posil a s otazníkem u účasti Petra Svojítky, kterému se těsně před turnajem narodila dvojčata (gratulujeme!). Chyběl nám taky Pavel Drašner (neštovice), a tak druhá lajna nastoupila ve složení Khurny – Schürle – Kamil.  O nic velkého už nám nešlo, ale chtěli jsme zakončit sezonu vítězně a pokukovali jsme po 4. místě.

Panthers Praha C – FbK Olymp Praha B 1:2

Na první zápas proti Olympu si to přihasil i Svojítek, takže jsme točili 11 hráčů. Na Olymp jsme si věřili, přece jen posledně jsme je porazili celkem jasně 7:3. Začali jsme docela dobře, vytvořili si pár šancí a pak jsme slušně odehráli i oslabení. Paradoxně jsme pak ale během čtyř minut dostali dva góly. Zamrzel hlavně po hloupé chybě, kdy se nám nepovedla rozehrávka z rohu, ztratili jsme míček a pustili hráče soupeře do samostatného nájezdu na Zekeho. Naši rozehrávku v rohu a gól Olympu dělily asi tři vteřiny. Olymp se pak od půlky zápasu úplně zatáhl a hrál na brejky. My jsme se dál snažili útočit, především druhá lajna měla několik slibných šancí, ale postupem času to stále více vypadalo tak, že nám v tomhle zápase nebude přáno – pravidelně jsme troskotali především na golmanovi Olympu. Nevypadal sice zrovna jako atletický typ, ale pozičně se vždycky dokázal dostat tam, kam jsme zrovna stříleli. Neskutečně tak vychytal Schürleho, Štajna, lapil dvě dělovky z dálky od Dejva a po nádherné kombinaci první lajny na jeden dotek zastavil i z metru střílejícího Danečka. Pak jsme měli k dispozici i dvě přesilovky, kdy jednu jsme sehráli velmi dobře a druhou se snad nedostali za půlku, ale pořád nic nepomáhalo. Když už to vypadalo, že nám to tam opravdu nespadne, přiťukl Fenkáč míček Danečkovi a ten se konečně trefil. Bohužel se tak stalo až 3 minuty do konce zápasu, což je v poslední době naše klasika. Vyvinuli jsme sice na závěr ještě drtivý tlak, odvolali Zekeho, ale ani přes dvě velké šance po dorážkách bekhendem Kamila jsme na remízu nedosáhli.

FBC Kralupy n/V – Panthers Praha C 8:6

Po prvním zápase tak bylo jasné, že na 4. místo nedosáhneme a skončíme už definitivně 5. nebo 6. Přestávku před měřením sil s Kralupy jsme vyplnili pitím šampaňského na počest Petrových dvojčat, opalováním a sledováním baseballu, takže přípravu jsme pojali poctivě. Kralupy to vzaly asi dost podobně jako my, protože v prvních 5 minutách padly 4 góly. Po inkasování prvního fíku nejprve odpověděl signálem ze standardky Dalík, který si přihrávku od Štajna hodil přes hráče do vzduchu a suverénně zavěsil. Pak jsme opět inkasovali, načež si pantherská dvojice spolupráci prohodila, jen v opačném gardu – Dalík pomotal obranu a nahodil míček na bránu, kde se odrazil od hole Štajna za překvapeného golmana. Góly Kralup vypadaly dost podobně – snažili se hodně střílet a bohužel trefovali střely podivně těsně nad „ledem“, takže se dvakrát míček odrazil od bot našeho brankáře do branky. Na úplném konci první třetiny jsme bohužel vypadli z role a během 12 vteřin soupeři darovali 2 góly, takže do přestávky jsme šli smutně za stavu 2:4. Ve druhé třetině jsme na Kralupy správně nastoupili a naopak jsme to zase byli my, kdo dvakrát za sebou skóroval. Nejdřív se trefil po Schürleho přihrávce Vašek, pak se od půlky vymotal Štajn, jednoruč posunul balonek na Danečka který z dálky krásně trefil přední víko. Rázem to bylo 4:4 a my získali pocit, že bychom tenhle bláznivý zápas mohli ovládnout. Ve florbale ale rozhodují maličkosti – dostali jsme se do hry 4 na 4 a tu jsme vyloženě nezvládli. Nejprve při rozehrávce Kralup z našeho rohu Štajn trestuhodně nepokryl jednoho z útočníků, a jelikož jsme byli na hřišti jen čtyři, neměl mu kdo zabránit v přehození Zekeho. Aby toho nebylo málo tak hned za 30 vteřin nás podruhé potrestal Adam Kozel a Kralupy odskočily opět na dva góly. Tentokrát už jsme se vrátit nedokázali – při Dalíkově vyloučení jsme dostali 7. gól a třetinu uzavřeli dokonce za stavu 4:8. Ve třetí části jsme jako vždy začali tlačit, ale na nějaké velké drama už bylo pozdě. V závěru jsme ještě dali dva kuriózní góly – nejprve Kamil od mantinelu žabkou přes nohu překvapil golmana Kralup, který nám pak daroval ještě gól v úplném závěru (nezvládl výběh, Kamil ho obral a předložil před prázdnou bránu Dejvovi, který pro jistotu trefil tyč načež si gól do vlastní brány kopl obránce Kralup).

Hodnocení turnaje

Závěr sezony se nám bohužel výsledkově vůbec nepovedl. Nejde jen o tento turnaj, prohráli jsme celkem 5x v řadě, což už se nám dlouho nestalo. Bohužel jsme tak negativně vyrovnali náš vynikající start sezony, kdy jsme naopak 5x v řadě vyhráli. Bez ohledu na to to ale byla krásná a zábavná sezona se slušným 6. místem. Podrobné hodnocení nabídne trenažér Kamil, takže jen ve zkratce – jako nováček soutěže jsme až do předposledního turnaje bojovali o bronz, užili si premiérové nájezdy po remízách, dali jsme hafo krásných gólů. Můžeme se pyšnit nejlepší obranou soutěže (120 obdržených gólů), a ani v ofenzivě to nebylo špatné (141 nastřílených gólů). Sice si často stěžujeme na nižší produktivitu, ale ve finále nastřílely více branek jen tři týmy (další čtyři družstva měla podobnou statistiku jako my). Především jsme si to ale užili ve skvělé partě, která se sice občas při nepříznivém vývoji umí i trochu porafat, ale vždy jsme ve výsledku táhli za jeden provaz. Potvrzuje to i výborná oslava konce sezony, která se ve spojení se zapíjením narození Petrových dvou dcer a Dalíkových zásnub vyloženě povedla. Kostra na příští sezonu je pořád pevná a kvalitní, zatím to nevypadá že byl měl někdo končit, naopak pár hráčů nás možná doplní z Béčka a tak zase určitě budeme bojovat o přední příčky a snad se hlavně budeme zase bavit florbalem. Díky všem za skvělou sezonu a už se těšme na tu příští. C-POWER!!!

Kanadské bodování turnaje

Martin Eckstein                3 (1+2)

Daniel Škvor                      2 (2+0)

Dalík                                     2 (1+1)

David Ghali                        2 (1+1)

Kamil Sedlák                      2 (1+1)

Vašek Mudruňka            1 (1+0)

Martin Denk                      1 (0+1)

Štěpán Andrle                  1 (0+1)

Filip Cajthaml                    0 (0+0)

Jakub Kurnas                    0 (0+0)

Petr Svojítka                     0 (0+0)

Hodnocení celého ročníku očima trenéra

S odstupem několika dní si troufám hodnotit náš letošní ročník Panterů C. Je velice těžké něco vyzvedávat, chválit, či kritizovat, protože od všeho jsme si v této sezóně něco odnesli. V mistrovských utkáních se protočilo celkem 30 hráčů, což není malé číslo. Nejdřív spíše k obecnějšímu hodnocení. Co se týče čísel, tak asi nejzajímavější je průměr 9 diváků na zápas. Tady bych chtěl poděkovat rodičům Danečka, že nás celkem nikdy nenechali ve štychu. Dalším, velice dobrým číslem je číslo 63, což určuje počet trestných minut. Což je nejméně ze všech aktéru soutěže. Víme však, že mnohé z nich byly nevinné, jiné nutné a některé patřily do kategorie zbytečných. Hrozivější je však to, že téměř každé druhé oslabení končilo gólem v naší síti. Bohužel u přesilovek takovou úspěšností neoplýváme. V přesilovkách se nám podařilo využít 3 z 10. Právě tady vidím bod, kde se dá zlepšit. Ofenzivní síla byla určená asi náročností soutěže a našimi kvalitami. Někde jsme mohli více střílet, někde být více draví, ale ve výsledku 141 vstřelených branek je krásný počin a pokud zlepšíme přesilovky, tak věřím, že v nadcházející sezóně dobydeme metu 150 branek.

Od začátku sezóny jsme se snažili držet stále formace, ale jako pokaždé se to téměř nepovedlo. Marodka (Kurnas, Sova), dovolenky (že, Dalíku), změny postů (David, Kamil), posily z Déčka, Béčka i Áčka, nově příchozí a netrénující střelci (Pavel), sem tam trestaní cizinci (Míša), architekti dodělávající závěrečné práce (Školník)… Prostě celá sezóna byla plná improvizací v sestavě, které jsme s bravurou vyřešili. I na postu brankáře se nám točili dva kvalitní brankáři. Buďme tedy konkrétnější a podívejme se drobnohledem na konkrétní hráče:

David Volek
ambiciózní posila z Déčka nám pomohla v 6 zápasech. Sice nepřidal kanadský bod, ale svou dravostí soupeři znepříjemňoval  hru a do příští sezóny je v něm potenciál odehrát za Muže C větší porci zápasů.

Štěpán Weber
morální podpora na střídačce a muž nájezdů. Ze dvou zápasů, kde figuroval i jako hráč dostal možnost dvou nájezdů s bilancí 1-1.

Martin Šimůnek
nám pomohl ve dvou zápasech a posílil tak naše obranné řady v době personální krize.

Jakub Rybka
staronová persona týmu Panthers a lídr A-týmu, odehrál dvě utkání „na rozehrání“. Byl jistotou a pro nás příjemnou vzpruhou.

Michal Boreš
cizinec a letitý hráč Panthers se během své návštěvy v ČR vklínil do sestavy a odehrál dva zápasy. V administrativním molochu má však Michal zaznamenán pouze jeden, což je pro něj plus, protože druhé vystoupení se mu příliš nepovedlo.

Ondřej Trnka
měl být stavebním kamenem a jistotou kádru. Nemoc a pracovní povinnosti jej pustily jen k šesti zápasům. Ve kterých vstřelil jednu branku. V příští sezóně budeme doufat, že už odehraje celou porci zápasů.

David Šimůnek
hráč koketující na hranici Juniorů A a Mužů B nám pomohl vyztužit obranu ve dvou zápasech, kde se jednou trefil. Nyní je spícím členem, ale věříme, že se mu navrátí chuť a brzy se zase přidá do tréninkového procesu.

Petr Škoda a Kryštof Malý – pár nadějných juniorů, který nám pomohl v personálních nesnázích a určitě nezůstal zahanben. Kryštof si odnesl 3 kanadské body a Petr pouze o bod méně. To vše stihli ve dvou zápasech. Jejich šikovnost bude snad brzo zdobit mužské Áčko.

Martin Kostřica
univerzál, který se spíše cítí jako bek, udělal z naší obrany neprostupný val a to celkem v 5 zápasech. Do toho se mu podařilo vsítit i jeden gól a 3x předložil gólovou nahrávku.

Jan Tůma
jistota na každém postu, přehled a cop zdobily tohoto hráče na hřišti ve třech zápasech. 1+3 a zkušenosti hovořily za vše.

Matěj Dopita
vytažená posila z Mužů B nám pomohla ve 4 zápasech. Střelec, kterého náš tým postrádá. 4 trefy, jedna asistence a množství šancí. Radost ze hry a florbalový um dokázal na hřišti stoprocentně prodat.

Martin Šáda
hračička, špílmachr a neodstavitelný od míčků. Jednoznačná pomoc ve 3 utkáních, kde si připsal 4 branky.

Václav Mudruňka
v podstatě nastoupil až v druhé půlce sezóny. Od začátku měl tvořit tandem se Sovou, ale na zápasech se potkávali minimálně. Právě proto i Václav doplňoval útoky nahodile a téměř před každým zápasem se musel sehrávat s jiným spoluhráči. Role se zhostil dobře a dokázal, že pro něj žádný post není cizí. V příští sezóně budeme doufat, že ji absolvuje celou a nebude si hrát na cestovatele v sestavě.

Petr Svojítka
legenda a jistota zadních řad s ofenzívními výpady, které ne a ne skončit v síti. Odmakaná sezóna, nasazení mnohdy více jak na 100%. To jsou přesně věci, které Petra zdobí a věřím, že dvojnásobným otcovstvím se nic nezmění a stále s ním budeme moci počítat, jako se stavebním kamenem sestavy.

David Polcar a David Kolář
duo DD není nutné ani představovat. Veliké persony mužského áčka si k nám přišly „pouze šťouchnout“. Pomohly a soupeřům ukázali, jak se florbal hraje.

Dalibor Baručák
cestovatel, který dá přednost cestě kolem světa před zápasy svého týmu (pro Štajna nepochopitelná záležitost). Právě se Štajnem a Danečkem tvořili „neměnné“ trio. Byť už to není žádný sprintér, tak zkušenostmi dokáže rychlost nahradit. Střelcem jej přímo nazývat nemůžeme, ale mít ho ve své lajně, je jistota, že černou práci nebudete rozhodně vykonávat vy. Dokáže nahrát a dokáže hru i uklidnit. Na posledním turnaji dal 2 góly ze svých celkových pěti a kdyby nebyl konec sezóny, tak se asi máme ještě na co těšit.

Filip Cajthaml
pomalu se rozjíždějící obránce začal sbírat kanadské body spíše v druhé polovině soutěže. Zrál jako víno. Je to zápasový hráč, který by potřeboval větší dávku zápasů. Poté, co se přestal bát střílet a začal si věřit, jeho výkony rostly. Budeme doufat, že prázdniny ho v tomto růstu nezastaví a že v září začne tam, kde nyní skončil.

Martin Denk
kudrnáč jež pozápasové pitky s kamarády měnil za teplo domova, práci a regeneraci, nás v sezóně ničím nepřekvapil. Pár výměn názoru s Davidem, dlouhé loby, rozvaha (předržování) v rozehrávce, skryté střely z dálky, které si své místo našly a dobré pokrytí míčku doprovázené odvážnými kličkami. Bek, kterého už nepředěláte, ale platným pro nás stoprocentně je a doufejme, že v příští sezóně bude také.

Štěpán Andrle
Malý štírek, který se proplétal různě sestavou, než se jeho post ustálil (jestli se to dá nazvat ustálením). Výborně zvládl obranný systém, ze kterého pramenilo veliké množství vybojovaných míčku, potažmo gólových šancí. Univerzál, jak do přesilovek, tak do oslabení. Dokázal připravit šance, ale stejně tak ty šance i spálit. Čekal se možná větší gólový příděl, ale pevně věřím, že si to Štěpán nechal do příští sezóny, abychom se v kabině mohli bavit o postupu.

Pavel Drašner
akvizice z Liberce, pracující v pivovaru. Ideální kombinace pro náš tým. Chladnokrevný zakončovatel, který se střelou moc neotálel. Buď měl den a padlo vše nebo prostě nic.

Jakub Kurnas
také jeden z těch, kterému zdravíčko nepřálo tolik aby odehrál plnou dávku zápasu. Často doplňoval sestavu a až ke konci sezóny se napevno usadil vedle Kamila a Štěpána. Střelecká potence vykazuje čtvrt gólu na zápas. Bilanci kanadských bodů si ale vylepšil ve sloupci nahrávek. Dlouhé ruce a nohy jsou jeho výhodou, kterou dokáže prodat. Během léta zlepší techniku běhu a v příští sezóně se mají soupeři na co „těšit“.

David Ghali
zkušenosti vs. stáří, rychlost vs. rozvaha, bek vs. útočník a mnoho další protikladů bychom našli v jedné osobnosti našeho stálého člena. Během sezony se přesunul z útočníka na obránce, což mu pomohlo, jak psychicky, tak snad i střelecky. Stoprocentní obranný výkon a občasné průniky k soupeři zdobily Davida druhou půlku sezóny. Zprvu drobný boj se se systémem dohnal svou bojovností. Příští rok více podpory svého útoku a máme z něj ideálního hráče naší soutěže.

Roman Školník
hračička, která udivuje oko fanouška a trenéra přivádí mnohdy k šílenství. Hlavně kvůli studijním povinnostem odehrál pouze poloviční porci zápasů, ale i tak skončil v kanadě na 4. místě.

Daniel Škvor
levé křídlo s famózní střelou. Právě z této strany nastřílel většinu svých gólů. V útočné trojici si s Martinem a Dalíkem si dokázali vyhovět. Zatímco s Martinem si vzájemně připravovali branky, tak z Dalíka si udělali obranný štít. Tato trojice fungovala směrem dopředu výborně. Daneček ještě zlepší hru dozadu a příští sezonu ho vezmeme mezi velké kluky znovu.

Martin Eckstein
novinářská osobnost, která ihned po utkání odevzdávala reporty. Vítěz kanady a vyzrálý hráč, který hrál každý zápas, jako by byl jeho poslední. Naštěstí už přislíbil, že příští rok to zkusí taky. Ve 24 zápasech nastřílel 21 branek a přihrál na 19 gólů. Martinovi sice o kanadu nejde, ale zmínit to musíme.

Pavel Zeke Chlup
muž mezi třemi tyčemi, jehož zdobí hubená postava a černý oděv. Každý zápas měl sebou psychickou podporu. V mnoha zápasech nás podržel svými zákroky a notně tak přispěl k bodovému přídělu. V polovině sezóny měl nutkání i florbal na nějaký čas opustit, ale pouto bylo silnější a věřím, že příští rok už jej tyto myšlenky opustí na dobro.

Jan Slavata
v podstatě kmenový hráč Béčka, který se střídal se Zekem. Vyrovnané výkony a hudba v kabině zdobila jeho osobnost. Ke konci sezóny se Honza rozhodl pro hostování, takže s ním na nějaký čas asi nemůžeme v tuto chvíli počítat.

Kamil Sedlák
nevděčnou roli hrajícího trenéra si již vyzkoušel, ale poprvé ve své kariéře, díky Davidovi, si značnou část sezóny zahrál v útoku.

Na závěr bych chtěl všem poděkovat. V první řadě, že jsme jako „nováček“ v soutěži dokázali uhrát 6. příčku, ale mnohem více za partu a pozápasová posezení. Doufám, že příští rok bude neméně úspěšný a že až do konce budeme usilovat o co nejlepší umístění.

Kostra C-POWER týmu překvapila na turnaji v České Lípě

Uplynulý víkend se odehrál v České Lípě tradiční turnaj Salming Floorball Games, který je hodně navštěvovaný našimi extraligovými hráčkami, zato v mužské části startovalo jenom jedno naše želízko v podobě mladíků ze Staré školy, který doplnil právě náš tým plný zkušených borců na sklonku kariéry s tajuplným názvem FC Těhulky Baník Ostrava.

Vstup do turnaje byl tedy hodně nepovedený a to je ještě slabé slovo… kluci z Texasu nás k ničemu nepustili (0:6) a my jsme se jen otáčeli za balonkem. Druhý páteční zápas jsme měli za odměnu – kluci z Budějc měli dlouhou cestu, která je zmohla natolik, že si druhý den ani nepamatovali, jak s námi hráli (13:1).

Na sobotní část nás opustil supertrenér Jenča, který jel honit tituly s dětmi na turnaj do Kralup a tak vzniklo doteď zřejmě největší překvapení turnaje, kdy jsme porazili jeden z místních týmů, složencýh z hráčů ze superligpového celku (5:3). Senzace to byla bohužel tak velká, že nám to holky ani nevěřily a mysleli si, že si děláme legraci. Pak přišla druhá prohra (1:5) s týmem složeným z Prague Tigers-Vikings, kde jsme ale nepodali vůbec špatný výkon a nebýt soupeřova golmana, tak bychom třeba o gól vyhráli.

Následovaly zápasy v osmifinálové skupině, které jsme všechny vyhráli – nejprve jsme si s místními mladíky zahráli nahoru-dolů a někteří naši tlustí spoluhráči pohrotili nervíky (4:3), poté s přehledem pro nás neznámý tým (6:0) a na závěr v neděli kluky, co mají raději fotbálek než florbálek (8:1), ale jelikož se některé výsledky ze základní skupiny započítávaly i do nadstavby, postoupili stejně kluci z Tigers-Vikings, kteří si to pak ale taky moc neužili, což my naopak. Až na první zápas jsme si užili všechno, od mezizápasových blbočumů až po večerní pokerové masakry. A taky samozřejmě ten florbal a kanadské body, které se sice někde poztrácely, ale i tak tam něco napadalo.

  1. Martin Eckstein 10+7
  2. Daniel Škvor 8+7
  3. Jan Tůma 5+4
  4. Jakub Kurnas 6+1
  5. Štěpán Weber 2+4
  6. Lukáš Jenšík 2+3
  7. David Volek 3+0
  8. Pavel Chlup (G) 0+2