Zlatá tečka za skvělou sezonou

Lepší konec si snad ani nemohli Starší žáci B přát. Družstvo, ve kterém po sezoně končí a do dorostu odchází prakticky půlka týmu, si na Barrandově vyšláplo jak na soupeře ve skupině, tak zejména ve finále na silnou Spartu.

 Jednou už to v místní, v čase zamrzlé nafukovačce téměř vyšlo, tak proč to nezkusit podruhé? Na poslední turnaj vyjela panterská ekipa v rekordním počtu 15+1, který měl za úkol naposledy dosáhnout na nejvyšší příčku. A od začátku to vypadalo nadějně.

První zápas proti Říčanům byl ještě trochu rozkoukávací, kluci se na hřišti hodně hledali a byť jsme byli jasně lepším týmem, nedokázali jsme to potvrdit gólově. Po osmdesáti vteřinách se sice po snad sedmé dorážce dokázal trefit Šíma Jelínek, to ale bylo z naší strany v prvním poločase všechno. A Říčany trestaly. Už po dvaceti vteřinách dokázaly srovnat a na hokejky borců v černobílých dresech se začala vkrádat nervozita. Naštěstí ani soupeř si v euforii nepohlídal zadní vrátka a zapomněl na debutanty Matyho Kopáčka a Máru Bauera, kteří společnými silami vymysleli pěkný gól na 2:1. Ten nakonec rozhodl, neb jej Říčany nedokázaly dorovnat, z našeho kvanta šancí se pak ujala už jen jedna. Konečné skóre znělo 3:1 v náš prospěch.

Po krátké pauze byl na programu mač se Startem, který už nás jednou ošklivě smazal a bylo načase vše vrátit i s úroky. Výhodu jsme měli v tom, že soupeře z Kunratic jsme v počtu převyšovali takřka dvojnásobně, ve výšce až na jednu výjimku také. Takže po dlouhé době klid a pohoda? Ale kdeže. Nechali jsme se doslova uspat defenzivním pojetím hry a kromě toho, že nejvyšší vyvinutá rychlost za prvních deset minut rozhodně nepřesáhla běžnou chůzi, mohli jsme ještě být rádi, že jsme sami nedostali gól v oslabení za špatné střídání. Zbytek zápasu už byl o něco lepší, padlo i pár gólů (2x Šíma, po jednom Vojta Marek, Maty Kandravý, Pavel Pánek a z půlky Dejv Doležal), konečných 6:0 ale bylo hluboko pod naše možnosti.

Pro některé úplně poslední zápas za starší žáky znamenal páté měření sil se Spartou v sezoně. Motivace byla velká, vždyť z toho ještě nebyla ani jedna výhra, navíc nám domácí v posledním kole v Kutné Hoře naložili desítku. A i tentokrát začali lépe, po dvou malých chybkách rychle vedli 0:2 a nám se začaly vracet nepříjemné vzpomínky na všechny vzájemné zápasy, které se vyvíjely úplně stejně. Jenže pak se začaly dít věci.

Sparta výborně běhala a byla silná na hokejce, borci s panterem na pupku ale i přes dva inkasované góly brzy jejich hru dokázali vyrovnat a jali se cpát do útoku. Vysoké tempo a početní převaha nakonec vyústila v korekci skóre po vinglu Míši Ladry. Domácí hodně znejistěli a začali zmatkovat v rozehrávce, což nám dávalo prostor si na chvíli oddychnout a nakonec i před sirénou srovnat poté, co rychlý ťukes trefil Pavel Pánek nad ruku gólmana. 2:2 po prvním poločase.

Věděli jsme, že Sparta je nalomená, před sebou jsme měli posledních 13 minut sezony a čerstvého gólmana, který však na rozdíl od fantastického Alexe nebyl rozchytaný. Jenže vzhledem k tomu, co se po buly na hřišti rozpoutalo lze jen těžko říct, jestli by jiný kluk v masce byl úspěšnější. Otřepaná fráze „nemáte se na co šetřit“, posilněná o vidinu konce ligy a možnosti premiérového skalpu rivala zafungovala neskutečným způsobem. Panteři v maximálním tempu, navíc bez jediné chybky, postupně dobývali soupeřovu klec, která se čím dál víc zmítala pod ostrou palbou bíle oděných borců. A po čtyřech minutách byli odměněni. Nejprve se podruhé z prakticky totožné pozice prosadil Míša, o chvíli později ho v elektrizující atmosféře následoval Vycpy. 4:2 vypadalo v polovině poločasu už opravdu nadějně.

Sparta reagovala oddechovým časem, po němž nám několikrát pořádně zatopila, obrana nicméně fungovala na jedničku a všechny ataky dokázala odvrátit. Definitivní pojistku přidal tři minuty před koncem Honza, do prázdné brány ještě skóre na konečných 6:2 stanovil Pavel. Dlouhá děkovačka obou táborů se skvělými fanoušky a rodiči už byla jen sladkou tečkou za nejlepším zápasem sezony, který kvalitou patřil o pěkných pár košů výš.

.

Krásná sezona je za námi a závěrem bychom tak rádi poděkovali klukům za to, že ji odehráli tak, jak nejlépe dokázali. Z 9. koše se tvrdou a zodpovědnou prací dostali o čtyři patra výš, a to hned několikrát, nepočítaje občasně unijní čachry, kdy nás výš z nějakého záhadného důvodu nepustili. Je vidět obrovský pokrok, který každý z hráčů za těch 8 měsíců udělal, ať už herní, nebo lidský, který je přes to všechno přeci jen důležitější. My doufáme, že se klukům sezona líbila, přes všechny občasné trable přeci jen byla krásná a snad na ní budou vzpomínat jen v dobrém.

Děkujeme zejména odcházejícímu ročníku 2003, který se loni dlouho trápil, letos ale několik borců dokázalo nakouknout i do Áčka, respektive do Dorostu. Díky a ať se daří!

Panthers Praha B – FBC Říčany 3:1
Panthers Praha B – Start98 Kunratice 6:0

Panthers Praha B – Sparta Praha 6:2 (o 1. místo)

Autor:Paučis