Elévové A skončili třetí!

Po seřízení hodinek a rannímu shonu se ospalí florbalisté sešli na dálné hale na Chodově, aby poměřili svůj florbalový um s ostatními týmy! Dobrou zprávou byl fakt, že na hale souběžně hráli i naši soukmenovci z „béčka“, které hrdě vedl synek velkoobchodníka a budoucí papírnický magnát Petr Vobecký. (To že již s tímto týmem dvakrát po sobě postoupil tentokrát přehlédneme, protože jak všichni víme, nikdy to není trenérem ale hráči!). Ale teď zpátky k „áčkařskému“ tažení!

Vývoj se v prvním zápase s Unhoští zdál být jasný, kluci hráli soustředěně, plnili vše, co měli a Ňóňa zamkl svou klec na nejméně deset západů. Soupeř se ale z prvotního tlaku začal postupně oklepávat a začal hrozit z protiútoků a následných dorážek, na které jsme nebyli schopni reagovat a jen jsme přihlíželi tomu, jak soupeř doklepává kulatý nesmysl do prázdné branky. Do druhé půle jsme vstoupili znovu aktivně ale kvůli nedůrazu a pasivitě v naší hře jsme inkasovali několik dalších zbytečných gólů, a nakonec to byl soupeř, který se radoval z a neuvěřitelného obratu a z toho plynoucí výhry.

Na druhé utkání nám byla souzena asi ta nejužší střídačka ve střední Evropě, na kterou byl i Kryštůfek příliš velký. Soupeř z vesnice zvané Kladno dlouho vzdoroval, a i když jsme byli jasně lepším týmem, dlouho to na gólovém účtu zelo prázdnotou! Kluci byli ale trpěliví a pomalu ale jistě začali odskakovat do vedení, které jistil v týle, ve formě chytající Ňóňa.

V polovině třetího zápasu nás musel opustit trenér Mára, který musel plnit i své hráčské povinnosti v Králově Dvoře, ale nepředbíhejme!

Do třetího zápasu jsme naskočili proti Olympu, který měl ve svých řadách pár „ostrých“ borců, kteří hráli nejen hokejkami, ale chtěli se nám rovnat také ve slovních přestřelkách. Ty jsme naštěstí ignorovali a soustředili jsme se pouze na svoji hru. V zápase jsme hráli s větším klidem než soupeř, jelikož jsme po celou dobu utkání vedli, kontrolovali hru a odměnou nám tak mohlo být třetí místo.

Z třetího místa jsme měli radost, avšak z předvedené hry nikoli. Tento turnaj se nám úplně nepodařil – často kulhavá rozehrávka, nepřesné přihrávky a o koncovce ani nemluvě.

Děkujeme rodičům a našemu druhému týmu za podporu!

 

Autoři: Mára a Poky