Já mám to štěstí, že i když tělo nemůže, srdce mě vždycky žene dopředu.

Barrandov – 11. turnaj zavál první rezervu princezen na známé kluziště na Barrandově. Nejprve zvládly těžký první zápas s Plzní a ve druhém zápase si poradily s domácí Spartou. „Věřím, že si do konce sezóny sáhneme i na padesátku,“ říká kapitánka Olí.

Jak bys zhodnotila zápas s FbŠ Slavia Plzeň B?

Zápas byl celkem vyrovnaný. Místy se zdálo, že soupeře přehráváme, ale málo jsme střílely, což se podepsalo i na výsledku.

V tomto zápase nám po dlouhé pauze pomohla Jana Rosmusová. Co na její návrat říkáš a myslíš, že pro nás bude přínosem?

Jana se vrátila, tuším, po roční pauze. V prvním zápase byla vidět, občas i slyšet, zejména svými citoslovci (jéjda) při ztrátě míčku. Říkala jsem si, že až si přilepí míček více k florbalce, bude pro nás jistě ještě větším přínosem. A už v druhém zápase zazářila (2+3).

Jak bys zhodnotila zápas se Spartou Praha?

Druhý zápas se Spartou byl dramatický, ale za mě dost povedený.

Zápasy se Spartou bývají vždy vyhrocené už z důvodu toho, že na stranu soupeře přešlo několik lidí z našeho týmu. Bylo tomu tak i tentokrát?

Je pravda, že zápasy se Spartou bývají takové malé derby, často dost vyhrocené. Tentokrát mi to tak hrozné nepřipadalo. Nevím, jak ostatní, ale já jsem tam nějakou nevraživost necítila.

Po první třetině druhého zápasu jsme prohrávaly 2:4, pak se nám podařilo otočit zápas na naši stranu. Co jste ve své hře změnily, že došlo k tomuto obratu?

Ano, po první třetině to s námi nevypadalo dobře. Hrály jsme nedůrazně a opět málo střílely. Před druhou třetinou nám trenér a naše Babka (Barbora Stará) promluvili do duše a vyhecovali nás. Začaly jsme více chtít balónek, vyhrávat v osobních soubojích a více střílet. Tím jsme zápas otočily a zaslouženě vyhrály.

Co říkáš na dosavadní průběh sezóny?

Dosavadní průběh sezóny hodnotím velmi kladně, i když jsem se na něm příliš nepodílela. Dosáhly jsme kýžených 40 bodů a věřím, že si do konce sezóny sáhneme i na padesátku.

A teď poslední otázka. Hned ve 3. turnaji právě na Barrandově sis nešťastně zranila koleno. Jak ses cítila po návratu na hřiště po dlouhé absenci?

Po čtyřměsíční pauze je vždy začátek těžký. Člověk se musí znovu domlouvat s florbalkou, fyzička je v háji… Já mám ale to štěstí, že i když tělo nemůže, srdce mě vždycky žene dopředu.