Nedělní nemocenská Starších žáků B

Podruhé za dva turnaje začali chlapci z nominace na Starší B odpadat až v posledních hodinách před turnajem a a podruhé v řadě jsme se tak dostali pod počet deseti kusů. Jen tentokrát na Ruzyni to bylo o něco veselejší a stříbrnější.

Rýmička, kašlíček a teploty lehce nad 37 nechaly v neschopence Vycpiho a Vojtu Marka (který se dle svých slov nakazil ze sledování madridského Realu, vzhledem ke kvalitě tamního fotbalu nemůžeme nesouhlasit), zlomený prst pak Marka Bauera. Do prvního mače s Neratovicemi jsme tak šli v počtu 9+2.

Se vší úctou k soupeři ale množství našich mládežníků k vítězství s přehledem stačilo. Výlet chlapců v modrých kabátech na naší polovinu by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Přesto jsme v poločase vedli jen o dvě branky, které zařídili Míša Ladra dělostřelbou z půlky a Honza Ješetický po hezké kombinaci. Druhá polovina už byla o poznání lepší, počet střel se podle hrubých odhadů ztrojnásobil a to logicky přineslo i další góly.

Po brutálních jesličkách Šímy Jelínka se chvilky slávy dožil palbou o gólmanovu ruku Tobi Harasim, poté znovu z mínusového úhlu o bližší spojnici udeřil Šíma a celý koncert ukončil z úniku Roman Fůra – 6:0. Nesmíme opomenout také akci navrátilce do sestavy a tréninkového alfasamce Šimona Čížka, který od svého jmenovce s dvěma brankami na kontě dostal perfektní kros přesně na malé brankoviště – i přesto, že jej dostal na čepel, po zemi, akorát na střelbu a gólman pravděpodobně odešel na párek do nejbližší vesnice, Číža se rozhodl nebohého maskovaného muže Neratovic trefit do kolene. Ale jinak tě máme rádi, Čížo.

Flobo s legendou mužského Áčka v jeho čele už jsme letos jednou potkali a bylo z toho celkem jasné vítězství 6:1. Jenže to bylo o koš níž a soupeř dával od počátku zápasu znát, že tentokrát to taková legrace nebude. Sok v dresech vzoru Pixbo nám dělal problémy hlavně při svých výletech do našeho pásma, neb jsme jej nedokázali odstavit a hbití hoši tak kličkovali mezi našimi těly jako při průjezdu slalomem. I přesto jsme šli zásluhou další branky klubového ostřelovače Ladry do vedení, to však Flobo ještě do poločasu dokázalo díky výše zmíněným situacím a jedné hloupé krosovce zvrátit ve svůj prospěch.

Do druhé poloviny jsme šli s vysunutým napadáním a cílem nenechat soupeřovo brankáři vydechnout, čehož už po pár minutách využil Honza Ješetický a srovnal. Opět ale stačila jen drobná nepřesnost v obranných řadách a Flobo si vrátilo vedení. Náš tlak se začínal stávat drtivým, nic před bránou se neujalo a tak znovu zaúřadoval lord Ladra, který od modré vyrovnal na konečných 3:3. Až příliš těsná remíza na to, aby se mohla oslavovat, jediným důvodem k tancům byl fakt, že nás poslala do finále.

Tam už čekala Boleslav, která nás loni po statečném výkonu sedmi přeživších porazila 3:0. A našlápnuto měla i tentokrát, protože si Středočeši evidentně vytyčili postup jako cíl a proti naší devítce odvážných vytasili snad tři a půl lajny, která navíc běhala jako zajíci na extázi. Než jsme se stihli rozkoukat, bylo to zase 0:3 a my se z toho mála, k čemu jsme se dostali, snažili alespoň snížit. To se čtvrtou branou dne povedlo Míšovi, z naší strany to ale po zbytek zápasu bohužel bylo vše.

Boleslav byla technicky o něco málo, fyzicky pak o parník lepší než my. Hrála přesně to co potřebovala a na jakoukoliv změnu systému hry reagovala bleskovým přesunem svých pěšáků po simulátoru tak, že naše změny byly účinné maximálně polovinu střídání. Přibližně v půlce druhého poločasu jsme odešli úplně, fyzička proti namotivovanému soupeři zkrátka došla a dalo by se tak říct, že jsme jen čekali, zda to bude desítka či ne. Ta se nakonec nekonala, přesto z toho byl hrozivý výsledek 1:9.

Je vidět, že už bez problémů dokážeme přenášet tréninkové situace do zápasů, což byla věc, která nás dlouhodobě trápila. Co bude kluky dlouhodobě trápit teď je fakt, že při nabírání tolik vymodlených zkušeností přestali běhat a postupně ztratili to, co nabrali během letní přípravy. Na tom začneme už od středy intenzivně pracovat, neb když už jsme se soupeřů vyrovnali herně, tak je přece nenecháme nás unavit.

Zvláštní pochvalu zaslouží Patrik Jeřábek, který se jakožto prvním rokem mladší žák podíval na turnaj žáků starších a byť to nebylo vždy ono, svojí úlohy na beku se nezalekl a snažil se co nejvíc pomoci spoluhráčům. Tak do příště míň nervozity a půjde to!

Panthers Praha B – Florbal Neratovice 6:0
Panthers Praha B – Flobo Praha 3:3

Panthers Praha B – Florbal MB 1:9 (o 1. místo)

Autor: Paučis